Domlouvání s nemluvnětem

30. 07. 2015 16:28:02
Mému vnoučkovi Felixovi je něco málo přes rok. Děti tohohle věku mě nikdy nebavily tolik jako trochu odrostlejší batolata, se kterými už se trochu domluvíte, a svým způsobem jsem se jich bála... ale zvykám si.

Taková usedavě plačící či vřeštící nemluvňata nejenže znamenají nápor na nervy, ale člověk nemůže vědět, co chtějí, a co když se jim opravdu děje něco hrozného a vy to nedokážete identifikovat? (Jako třeba počínající zánět slepého střeva...) Mateřské či pečovatelské instinkty se mi zrovna moc nezapínaly. Teď se to zvolna zlepšuje, protože to mám z první ruky a v přiměřené míře – na občasnou procházku a pohlídání. A zjišťuju, že to není tak těžké a je to nečekaně zábavné a inspirativní.

Nikdy jsem nevěřila, že by malé děti byly nevinné nebo že by jejich duše byla čistý nepopsaný list. Určitě to tak není a všichni máme vrozeno mnoho egoistických, kořistnických a hierarchických instinktů. Ale přesto: když pozorujete takového ročního pacholíčka a díváte se mu do očí, opravdu vnímáte čirou nevinnost, údiv nad světem a nadšení. Malý Felix se neúnavně snaží pracovat na svých dovednostech, usilovně vybrušuje chůzi na vratkých nožičkách, zkouší kombinovat různé slabiky a pronáší monology svým vlastním jazykem, zkoumá chování různých předmětů a hmot, ať jsou „ham“ nebo ne...

Podruhé v životě jsem ho vyfasovala na procházku, cílem je dětské hřiště v blízkém parku, kde jsme už jednou byli. Jakmile mu maminka zmizí z očí, Felix začne vřískat, jako by ho na nože brali, a tak zrychluju a upaluju se s kočárkem ulicemi. Teprve mezi stromy v parku se zklidní. Posadím ho na lavičku, chvíli se rozkoukává, pak vyrazí na výzvědy na velké pískoviště. Je horko a pere sluníčko, ve stínu může Felix ťapat po písku bosky, ale na sluníčku písek pálí, což si nedovede spojit a vždycky jen začne kňourat a musím ho přenést do stínu. Ujímá se ho asi pětiletá holčička Natalka a učí ho dělat bábovičky, Felix je ničí lopatičkou nebo se je učí pocukrovat suchým pískem, ale holčička by ho pořád někam vláčela – na tu či onu houpačku, klouzačku nebo prolézačku. Na většinu z nich Felix ještě vůbec nestačí a byl by úplně spokojený, kdyby mohl chvíli jen sedět na písku a experimentovat s jeho přesýpáním... tak se Natalce snažím vysvětlit, že pro něj je úplně všechno objev. Natalka objeví v opadaných lipových listenech na kraji pískoviště koníka, FUJ, CO JE TOHLE ZELENÝ!! ječí štítivě. Beru koníka na dlaň, je světle zelený, čerstvě svlečený z kůže, křidélka má ještě pomačkaná, ukazuju jí to a odnáším ho do trávy. „To byl hezkej koník, viď?“ říká Natalka Felixovi.

Felixe strašně zajímají pejsci, “haf“ je druhý výraz jeho slovní zásoby po „ham“. Stačí mu, aby někde v blízkosti hřiště uviděl psa, a pořád se tam vrací a opakuje: „Haf! Haf!“

Další, o něco náročnější úkol: mám Felixe pohlídat po celé odpoledne, odvézt ho autobusem k nám domů na zahrádku, kde je bazének a pískoviště, a pak si ho vyzvedne jeho tatínek Jakub.

Přebírám Felixe spícího v kočárku s instrukcí, že mám jít pěšky, jakmile bych s ním nastoupila do autobusu, hned by se probudil a plakal by. Pokud se probudí cestou, už pravděpodobně neusne. Měl by spát ještě asi půl hodiny až hodinu. No dobře. - Asi minutu poté, co ho převezmu, se na rušné ulici probere a rozbrečí se. Ach jo. Nechce napít ani žádné „ham“... tak změním směr a mířím k nejbližší stanici autobusu, ale Felix po chvíli zmlkne a spí jak andílek. Tak jo. Takže kopíruju trasu autobusu a nastupujeme do něj o tři stanice dál, když se zase probere, tentokrát bez pláče. V autobuse nebrečí, všechno jde zatím dobře!

Po příchodu na naši zahrádku propadám trochu zmatku, protože nevím, co dřív. Potřebovala bych zhruba šestnáct rukou na osm úkonů, které se snažím dělat naráz: snést po schodech od branky kočárek, tašky, Felixe, nazout mu botičky, aby mohl běhat po zahrádce, dát mu svačinku, zabavit ho, nasbírat, přebrat a opláchnout čerstvě spadlé meruňky, což je pro něj pochoutka, rozbalit deku na trávu.

Felixe velice zaujme, když mu naplním jeho malinkou konvičku vodou v naději, že bychom mohli zalévat kytičky. Felix si s ohromným zájmem vylije vodu na kalhoty. Takže mu je svlíknout, což se mu vůbec nelíbí... pak nalijeme vodu do misky na mytí meruněk a Felix je pořád dokola oplachuje (až připomíná medvídka mývala), anebo, když už nemáme meruňky, vodu z misky vylije na betonový chodníček. Tento úkon lze opakovat donekonečna, znovu a znovu naplněnou misku s obrovským zájmem vylévá na beton.

Přichází Jakub, svléká Felixe úplně a nechává ho cachtat v bazénku a běhat bosky po zahrádce. Ukazuje se, že Felix je strašně fixovaný na všechno, co je na zahradě „ham“ a co si může sám natrhat. Okusuje dvě jablka najednou, největším hitem je ale rybíz, který mně připadá ještě kyselý, ale on si ho s vervou otrhává z keříků a baští. Připomíná pravěkého člověka sběrače, který nějak takto trávil celé dny. Nafukovací bazének s vodou ho zdaleka tak nebaví, samosběr jídla vítězí na celé čáře.

Musím přiznat, že můj poměr k pěstování jídla doposud byl poněkud laxní (ano, bylo to v rozporu s mými permakulturními zájmy, jenomže mě hlavně baví o tom všem psát a sklízení ovoce a zeleniny mě popravdě zase tak nebere), ale to se teď mění! Už plánuju, jaké keře s jedlými bobulemi by se na zahrádku ještě daly na podzim vysadit. Felixovo nadšení je prostě nakažlivé!

Autor: Eva Hauserová | čtvrtek 30.7.2015 16:28 | karma článku: 18.88 | přečteno: 887x

Další články blogera

Eva Hauserová

Nebojme se mrtvých

Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové

4.10.2023 v 8:47 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 449 | Diskuse

Eva Hauserová

Nerůst: jak by to šlo udělat?

Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?

2.10.2023 v 8:48 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 481 | Diskuse

Eva Hauserová

Vítejte v roce 2038

Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.

11.9.2023 v 8:39 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 479 | Diskuse

Eva Hauserová

Může za všechno kapitalismus?

Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?

14.8.2023 v 10:26 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 609 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 91 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 40.32 | Přečteno: 8140 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.22 | Přečteno: 422 | Diskuse

Ivana Dianová

Utržená ze řetězu

Použila jsem samozřejmě nadsázku, ale musím se přiznat, že utrženě si kapku skutečně začínám připadat. Hledám, ba slídím, sháním, toužím a těším se. Strašně!

25.3.2024 v 20:38 | Karma článku: 24.05 | Přečteno: 655 | Diskuse

Helena Opršalová

Fixovaný zlobílek

Sedím sama v koutu restaurace. Manžel právě odlezl i s talířem a někde mezi barem a záchody se snaží nakrmit zdrhající dítě.

25.3.2024 v 14:09 | Karma článku: 12.37 | Přečteno: 574 | Diskuse
VIP
Počet článků 380 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2103

Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-3 a totéž jsem v letech 2014-2021 dělala s edicí brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.   

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...