Vychutnejte si svého alzheimera
Maminka se těšila z nemocnice (viz minulý blog) domů a já jsem doufala, že se v domácím prostředí zklidní: že už nebude tak rozrušeně křičet, chrlit bez ustání své spiklenecké teorie (podle nichž se na jejím mentálním stavu, který si bohužel uvědomuje, podílí střídavě Václav Havel, Lenka Bradáčová, Miloš Zeman, členové naší rodiny a další lidé), že nebude tak hekticky a posedle neustále hledat východisko, jak z toho ven, jak si v hlavě znovu „rozsvítit“, což prováděla všemi dostupnými prostředky, například tím, že si strhávala všechno oblečení, nebo že hltavě snědla velký oběd a snažila se ho vyzvracet.
Hned první den jsem ke svému překvapení zjistila, že starat se o ležícího pacienta zvládám v pohodě - hygiena, krmení, transport k televizi, občasné trpělivé naslouchání a podobně nepředstavují problém. Je to hodně podobné péči o malé dítě, což je asi povzbudivé vědět, pokud jste na tom podobně jako před pár dny já a z péče o ležícího pacienta máte obavy. Musím pochválit agenturu Home Senior, která mi den před Štědrým dnem (kdy mi žádná jiná “homecarová” služba nebyla schopná narychlo pomoci) poslala výbornou slečnu Lenku a ta mě zaučila do základních věcí kolem pohybu s maminkou po bytě a hygieny.
Obrovský problém ale nastal s psychickou nebo mentální stránkou věci.
Matka se v domácím prostředí vůbec neuklidnila a necítila se spokojeněji. Naopak ji zklamalo, že pobyt doma nepomáhá a v hlavě se jí pořád nerozsvěcí. Stále a stále hyperaktivně vykřikovala, volala o pomoc, nutila mě, abych taky křičela “Help! Help!”, zvonila zvonkem, který jsme jí dali na mé přivolávání, i když jsem byla přímo u ní, donekonečna měnila své požadavky, co zrovna chce nebo potřebuje, popoháněla mě ke spěchu „Honem! Už bude pozdě!“ a všechno prokládala zlostnými výkřiky „K čertu! Sakra!“ A pořád dokola opakovala, že jsme se proti ní spikli. Ať jsem řekla cokoli, odpověď zněla „Jedete v tom taky! To je právě důkaz!“ a podobně. Nezajímala ji televize, časopisy, rádio, hudba, kterou tak milovala… zkrátka vůbec nic kromě nalezení způsobu, jak se dostat z té hrozné duševní pasti. Na Štědrý večer seděla se svou rodinou u stolu, ale vůbec si to neužila, její nespokojené výkřiky pokračovaly úplně stejně.
To všechno je zvlášť drásající, protože maminčina povaha byla úplně opačná, tichá, spíš neprůrazná, vždycky se chovala ohleduplně a nesobecky, možná až moc, nechtěla být nikomu na obtíž. Tohle působilo, jako by ji posedl nějaký zlý démon.
Dopadlo to tak, že po necelém týdnu pobytu doma se ve tři ráno matka vrhla po hlavě z postele. Byl to jeden z mnoha způsobů, jak zkoušela uniknout svému stavu zatemnění mysli – udělala to záměrně, napřed musela tiše odstranit deku stočenou na kraji postele, která jí bránila v pádu. Rozbila si hlavu a sanitka ji opět odvezla do střešovické nemocnice. Tady zjistili, že kromě roztržené kůže jí nic není, ránu jí sešili a chtěli mi ji dát znovu domů. Řekla jsem, že si ji vezmu jedině se silnými tlumícími přípravky. Blazeovaně působící neurolog-seladon, který měl právě službu, mi ale vysvětlil, že matku víc tlumit nemohou a nehodlají, jelikož by se tím její demence zhoršila.
Vysvětlila jsem mu zase svoje stanovisko. Mamince by ulevilo, kdyby si svůj stav přestala uvědomovat a bojovat s ním, takhle je krajně zoufalá a nešťastná. Seladon prohlásil, že to není pravda, matka spadla náhodou, její nešťastné pocity jsou jen moje představa (tedy že si bludy konstruuji já, nikoli moje matka), že staří lidé „si prostě takhle povídají“ – takže její hysterické výkřiky a neustálé vyšilování je „takové povídání“!!! – a že mají prohozenou noc a den, ale že jsou v zásadě spokojení. Takový ignorant! Tohle si mi s autoritativní přezíravostí dovolil vykládat poté, co jsem s matkou strávila týden ve dne I v noci a on ji viděl asi dvě minuty. Rozzuřilo mě to. Obvinila jsem ho, že takovéto nakládání s pacienty – protože matka navíc musí být v nemocnici na posteli přikurtovaná - je kruté a nelidské, ale trval na svém.
Dopadlo to tak, že nakonec si maminku v nemocnici nechali na stejném oddělení jako předtím. Tentokrát vedle ní leží úplně dementní paní, která se jen usmívá na neustále opakuje: „Ahoj! Alenko! Ahoj! Alenko! Ahoj! Alenko!“ – Podle mého názoru by bylo mnohem lepší, kdyby na tom moje matka byla takhle. Jenže ke své smůle zřejmě doplácí na svůj trénovaný, celoživotně intenzivně fungující mozek úspěšné vědkyně biochemičky, který se jen tak snadno nevzdává a stále svým scestným způsobem bojuje. Zdravotníky mate, jak bohatý má slovník a kolik si toho stále pamatuje, poznává a rozlišuje. Nechápou, že to jsou kamínky mozaiky, které se rozsypaly na hromadu a matka se je panicky snaží nazdařbůh skládat v naději, že tím zase obnoví původní smysluplné obrazy.
Hrozné je, že se matce plní právě ta nejhorší noční můra, které se celý život obávala. A není z toho úniku. Připomíná mi to fobii E. A. Poea z toho, že bude pohřben zaživa. I moje matka se teď vlastně ocitla – psychicky - v takové zatlučené rakvi dva metry pod zemí a marně tluče na víko. Přijde mi otřesné, že zdravotníci budou přikurtovanou matku znovu hydratovat a vyživovat uměle trubičkami, a tím jen posilovat a prodloužovat její stavy totální paniky a zděšení. Když bude vyvádět, asi je potěší, jak se má čile k světu...
Konečně jsem se po týdnu v noci vyspala a zvolna se vzpamatovávám. Když přijdu do bytu v prvním patře, kde jsem se o matku starala, mám halucinace a stále slyším její neustálé chraptivé, zpanikařené výkřiky: “Evo, Evo, Evóóóó!!!”
Nepochybuju o tom, že někteří lidé trpící senilní demencí se skutečně cítí spokojení a třeba si to i užívají. Šokuje mě ale, že zdravotnický systém zařazuje všechny pacienty do téhle škatulky a je naprosto slepý k lidskému neštěstí. Svého alzheimera či sklerózu si zkrátka musíte vychutnat do poslední kapky, ať se vám to líbí nebo ne.
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
Political, Cultural and Economic Affairs Assistant
Velvyslanectví Thajského království
Praha
nabízený plat:
34 310 - 39 458 Kč
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.