Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dvě detektivky o detektivkách

8. 05. 2009 8:51:11
Za účelem účinkování v televizním pořadu Knižní svět se mi dostaly do ruky dvě dosti odlišné knížky, které mají společné hlavně to, že ústřední postavou pátrající po zločinu je detektivka – tedy žena-detektiv. Jelikož na Knižní svět se nedívá každý (já taky ne), zdá se mi užitečné o nich něco napsat i sem.

Osobně detektivky nečtu, a to nikoli proto, že bych se nad nimi ofrňovala jako nad podřadným čtivem, ale jelikož nikdy nepochopím, o co tam běží, podle čeho bych měla vydedukovat vraha, pletu si jednotlivé postavy a vůbec je to se mnou hrůza. Tyhle dvě se mi ale četly dobře, takže je mohu doporučit i nečtenářům detektivek.

Hlavně tu první, které se jmenuje První dámská detektivní kancelář a napsal ji Alexander McCall Smith, britský autor, který strávil dlouhá léta v Africe. O postavě botswanské detektivky jménem Precious Ramotswe napsal deset knih a jejich úspěch je založen na nepochybném charismatu a roztomilosti, které vás potěší hned od prvních stránek vyprávění. Africká detektivka paní Ramotswe je statná a rázná žena středního věku, která řeší svým selským rozumem řadu epizod, z nichž většina se uzavře tak po třech až pěti stránkách. Tím pádem to opravdu není četba náročná na schopnosti dedukce, postřeh a paměť, a čtenář se čistě jen kochá africkými reáliemi a přirozenou moudrostí i šibalstvími paní Ramotswe. Na druhé straně je podle mě znát, že autorem je Brit a nikoli Afričan, neboť pohled na Afriku je zde hodně idylický a většina postav působí až dětinsky: nemohu se ubránit tušení, že kdyby to napsala sama paní Ramotswe, vypadaly by její příběhy poněkud jinak.

Druhá kniha se jmenuje Spirála smrti a napsala ji známá finská detektivní autorka Leena Lehtolainen. Tahle knížka má všechny atributy detektivky, na začátku je zavražděna mladičká krasobruslařka a inspektorka Maria Kalliová hned identifikuje několik podezřelých z okruhu nejbližších spolupracovníků oběti. A na posledních stránkách se skutečně ukáže, že jeden z nich je vrah. Nápadná je na této knize zjevná feministická agenda: Maria Kalliová je v sedmém měsíci těhotenství a příběh končí jejím porodem a zároveň povýšením do funkce šéfky policejního oddělení. Těhotenské břicho jí sice kapku vadí při honičkách se zločinci a v dalších nebezpečných situacích, ale rozhodně se kvůli němu nehodlá omezovat v pracovním rozletu. Na příchod „Človíčka“ se těší, ale pátrání po padouších ji pořád strašně baví, a bez ohledu na očekávaného potomka taky usiluje o získání šéfovského postu.

Když porovnáme inspektorku Kalliovou a paní Ramotswe, máme před sebou dvě silné ženy, z nichž ta finská se opírá o výdobytky současného feminismu a kloubí kariéru s rodičovstvím i přes občasné nepřátelské výpady či nedůvěru některých macho kolegů i vyšetřovaných. Z africké ženy také čiší sebevědomí, čtenář tuší, že v Africe zřejmě ženy s rostoucím věkem, zkušenostmi, váhou a asi i počtem dětí nabývají na váze morální, na důležitosti v komunitě a na požívaném respektu. Paní Ramotswe po špatných zkušenostech s manželem zanevřela vůbec na všechny muže a už žádného nechce, ale v závěru se přece jen dá přesvědčit k sňatku, zatímco finská detektivka má stálou podporu milujícího manžela. Africká žena je jakýmsi rozšafným, medvídkoidním způsobem sympatická, zatímco z finské detektivky jsem měla pocit obdobný tomu, když někoho (jak se říkává) při četbě budovatelských románů z pracovního prostředí bolí svaly: zatímco ona sama se nijak nelekala obrovské zátěže kariéry, rodičovství a šéfovství, mně to přišlo svým způsobem až zastrašující. No ale dobrá, z feministického hlediska je taková četba jistě velmi záslužná a obecně prospěšná.

Autor: Eva Hauserová | pátek 8.5.2009 8:51 | karma článku: 14.07 | přečteno: 2223x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 735 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 336 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.83 | Přečteno: 493 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 323 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Richard Mandelík

Magdalena Veliká, flamenco a nadšení

Jediný koncert Magdaleny Kožené v Praze a já nechybím, leč díky pitomému Ticketportalu zvoravšímu předprodej mám 10. října v Rudolfinu až 7. řadu. Avšak zvuk i vizuální zážitek výtečné.

24.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 5.26 | Přečteno: 87 | Diskuse

Karel Sýkora

Exegetické metody musí rozlišovat mezi texty a skutečností

Exegeze je kritické zkoumání jakéhokoli textu, zvláště ale náboženského, jako např. Bible. Samotné slovo exegeze znamená vytažení významu daného textu. A exegeta je pak odborník na exegezi.

24.11.2017 v 5:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Zdeněk Sotolář

Další okopávání kotníků veřejných škol aneb Káťo, blábolíš!

Dát štulec veřejným školám patří k dobrému tónu. Někteří tzv. novináři moc dobře vědí, že je to sázka na jistotu. Jako Kateřina Perknerová v Deníku.cz.

23.11.2017 v 17:36 | Karma článku: 26.52 | Přečteno: 1150 | Diskuse

Karel Sýkora

Svině a páv – sólo Jiří Černohlávek

Eduard Bass, vlastním jménem Eduard Schmidt, (autor textu písně) byl český spisovatel, novinář, zpěvák, fejetonista, herec, recitátor, konferenciér a textař. Proslul zejména knihami Klapzubova jedenáctka a Cirkus Humberto.

23.11.2017 v 13:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 50 |

Helena Herynková

Využijte minulosti, abyste vylepšili budoucnost

Starý muž, jenž přežil holocaust a stvořil hračkářské impérium pro radost všech dětí. Jaké skrývá tajemství? Hračkář, strhující román z překvapivě nového zdroje...

23.11.2017 v 10:27 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 149 | Diskuse
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.