Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nahá jsi krásná – ale drásající…

13. 04. 2009 8:45:32
Zhlédla jsem jeden díl zábavného pořadu TV Prima Nahá jsi krásná. Nejen že mě nepobavil, ale zanechal mi v duši zvláštní rozervanost.

Myšlenka dodávat sebevědomí mladým ženám, deprimovaným a zastrašeným všudypřítomnými obrazy superštíhlých modelek s těly retušovanými do úplné dokonalosti, je určitě správná. Jenomže tenhle pořad používá takříkajíc „nepřátelské zbraně“ – přesně to, proti čemu by se podle mého názoru právě měl postavit. Na celé čáře přistupuje přesně na onu vulgární, exhibicionistickou, bulvární hru, která nám právě neustále cpe před oči obrazy nerealistických lidských těl, jenže ji nehraje s profesionálními modelkami a popovými hvězdičkami, ale s dobrovolnicemi, které jsou zřejmě často dosti introvertní a plaché – a snad právě proto jsem se celou dobu styděla a bylo mi trapně: vůbec se tady totiž nerespektuje soukromí těch žen a jejich lidská důstojnost je podle mě pošlapávána. (Já vím, já vím, šly do toho dobrovolně, ale tážu se, proč to udělaly a co od toho čekaly?)

Viděla jsem „proměnu“ Lucky, což byla původně před pořadem hezká, spíše nenápadná, ale milá a sympatická mladá žena, trpící nedostatkem sebevědomí v podstatě kvůli tomu, že od pasu dolů je kapku baculatější, nicméně pro takového Rubense by byla jako modelka příliš hubená. Takže žádný problém a podle mě stačilo nalít jí sebevědomí a hezky ji upravit. Fakt si nemyslím, že je potřeba komplexy takové ženy „lámat přes koleno“ tím, že se baculky ve spodním prádle postaví do řady, porovnávají si svoje špeky a kamera je detailně zabírá. Trpěla jsem tím, jak moderátor Lucku neustále bratrsky osahával (copak to může být při tolika dílech pořadu a tolika ženách projev upřímné náklonnosti?), jak se k němu Lucka evidentně citově upnula (opravdu působila kapku citově vyprahle, ale k čemu jí jako TOHLE bude?), jak házeli její staré šatstvo do řeky (proboha!!! To se přece nedělá, to je tak hnusné, jako byste na návštěvě plivali na podlahu), jak ji „proměnili“ v příliš křiklavě zmalovanou a příliš trendově postrojenou sériově prefabrikovanou loutku, čímž se úplně ztratila její sympatická osobnost, a konečně jak jí moderátor přivedl mladíka, ke kterému snad Lucka něco tajně cítila – hu! Snad každý normální mužský by v takové situaci vzal nohy na ramena! – No prostě jsem nepřestávala trpět ani na chvilinku.

Vím, že zřejmě čím víc nahoty, tím víc sledovanosti. Vím, že v televizích jiných států probíhají ještě radikálnější proměny. Ale stejně se mi na tom něco strašně nelíbí: copak je možné člověku vyrvat jeho starou osobnost a styl a vnutit mu novou, zcela opačnou? Copak se plaché ženy musí svlékat do prádla před milionem diváků, aby tak získaly sebevědomí? Určitě nejsem prudérní a nahota jako taková mi nevadí, ale tady se s nahotou zachází jako s čímsi lechtivým, co má nalákat diváky.

Není to spíš diagnóza naší společnosti, kde zřejmě úplně chybí záchranná síť kamarádek a širšího příbuzenstva, která by takovým dívkám dodávala sebevědomí, radila jim s účesem, líčením a šaty a povzbuzovala je? A co muži, copak si Lucka, která byla před proměnou opravdu docela hezká a sympatická, nemohla přečíst v pohledech žádného z nich obdiv a uznání? Ano, tohle mě na tom drásalo nejvíc: je náš svět opravdu tak studený a nepřátelský, že se z touhy po lidském teple a porozumění musíme exhibovat v prádle před mraky diváků, nalákaných na jakousi pikanterii? Není tady cosi shnilého?

Autor: Eva Hauserová | pondělí 13.4.2009 8:45 | karma článku: 47.84 | přečteno: 35691x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 735 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 336 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.83 | Přečteno: 493 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 323 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimír Havránek

Zpověď až na samotnou dřeň.

Vrcholový fotbal je dnes, pokud se týmu daří i v Evropských pohárech, zlaté prasátko. Tomu odpovídají i milionové odměny za účast v pohárech. Hráči na to v mnoha případech nejsou připraveni a je snadné překročit hranici.

24.11.2017 v 19:14 | Karma článku: 8.20 | Přečteno: 225 | Diskuse

Jaroslava Indrová

Pro koho jsou víceletá gymnázia?

Příslušné instituce se stále častěji zamýšlejí nad samou podstatou víceletých gymnázií. Masivní odchod chytrých dětí ze základních škol, „kastování“ dětí, zhoršující se výsledky – to vše vyvolává diskuse.

24.11.2017 v 19:11 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 517 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Nahustit pneumatiky v Ústí nad Labem? Úkol téměř nadlidský!

Možná to znáte sami. Máte malý problém a myslíte si, že to rychle vyřešíte. Ale ono se to prostě nějak zadrhne, nebo co. A jak z toho pak ven?! Tak tohle potkalo mého přítele s kompresorem v Ústí nad Labem...

24.11.2017 v 19:02 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 310 | Diskuse

Lubomír Stejskal

K masakru na Sinaji

O hrůzostrašném teroristickém útoku v sinajském městě Bir Al Abd jsem se dozvěděl za zvláštních okolností. Přišel k nám po vyučování desetiletý vnuk Tom, s nímž už léta jezdíme do Egypta na dovolenou.

24.11.2017 v 18:23 | Karma článku: 18.83 | Přečteno: 438 | Diskuse

Alena Kulhavá

Co je úplným odevzdáním se smrti na konci života? Jaký vztah to má se smyslem lidské

existence? Jde to vůbec dohromady? Co můžeme vědět o tom, co je po smrti a co jsou jen různé koncepce? Jak se můžete dotknout vlastní připoutanosti a vztahu ke smrti? I nečekanost smrti podporuje dobrý život. Jak?

24.11.2017 v 17:55 | Karma článku: 10.68 | Přečteno: 199 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.