Slasti a strasti amatérského pokusničení

8. 11. 2021 8:32:18
Loni mě začal zvýšenou měrou zajímat mikrobiální život v půdě na zahrádce, konečně mám z dob svých studií mikrobiologické „kořeny“.

Tedy musím přiznat, že z půdní mikrobiologie nás toho na univerzitě moc neučili, ale přečetla jsem si skvělou knihu Teaming with Microbes amerických autorů Jeffa Lowenfelse a Wayne Lewise, která mě nakopla a namlsala. A dostala jsem chuť pustit se do vlastnoručního experimentování. Se zvyšující se stařeckou dětinskostí se mi evidentně vrací hravost a chuť zkoumat věci pěkně od základu.

Přispěla k tomu i skutečnost, že se poslední dobou na trhu objevují různé mikrobiální přípravky, které mají zlepšit kondici rostlin a úrodu, ale jak dalece v praxi účinkují? Trochu mi to připomíná situaci s horninovou neboli minerální moučkou, kterou jsem popsala ve svém blogu z letošního dubna.

Takže jsem zatoužila některý tenhle přípravek vyzkoušet. Jejich nevýhodou ovšem je, že nevydrží uskladněné moc dlouho. Pokud je neotevřete, tak 1-2 roky, a pokud je otevřete, jen jedinou sezónu. Ono to ani jinak nejde, mikroby v nich „spí“, tedy jsou zasporované, a je to podobné jako se schopností klíčení semínek – ta prostě s časem klesá.

Kde vzít pokusné políčko a rostliny?

Nevlastním žádné políčko, na kterém by byly vyrovnané podmínky a dalo se použít jako pokusné, jen malou přírodně-permakulturní zahrádku, dosti zarostlou dřevinami a s chaoticky polykulturními záhonky, takže na každém jejím místě jsou úplně jiné podmínky, co se týče osvětlení, půdy nebo vlhkosti. Tím pádem mi nezbývalo než začít pracovat s pokusnými květináčky a ty umístit na rozšířenou betonovou cestičku za domem.

Mimochodem, pokud by měl někdo ze čtenářů v Praze a okolí přebytečný pozemek (záhonoviště) řekněme asi tak 5x10 metrů a chtěl mi ho půjčit na příští sezónu, napište mi prosím (mail je v mém medailonku), budu nadšená a vám odpadne práce. A pokud se něco urodí, můžeme se dohodnout, že vám to nechám.

Zatím jsem ale tedy pokusničila jen v pidiměřítku, které samozřejmě nepřinese žádné důvěryhodné výsledky, nejvýš může něco naznačit. Abyste získali solidní a statisticky průkazné výsledky, musíte mít docela hodně rostlin, řekla bych tak řádově stovky, a také je dobré zkusit stejnou věc opakovat v různých podmínkách, čili pokus reprodukovat. Jinak se vám do toho mohou plést faktory, které si ani neuvědomíte, například že je na různých místech políčka různá vlhkost, vítr, půda má trošku jiné vlastnosti a žijí v ní i odlišná zvířátka.

Takže jsem loni zjara vynesla ze sklepa zásobu stejných květináčků (nahromaděných za léta zahradničení) a vysela jsem semínka. Jako pokusné rostliny jsem zkoušela červenou lebedu, libeček a rajče. První dvě se neosvědčily především proto, že klíčily nekontrolovaně, jak samy chtěly, a vzápětí je obvykle sežrali plzáci nebo stínky (ty mám na zahrádce silně přemnožené a nespokojují se s tlejícími odpady, ale doslova sežerou, nač přijdou). Rajčata aspoň klíčila spolehlivě a útoky plzáků a stínek přežívala, ale v loňském deštivém létě někdy zašla na přemokření (moje chyba, květináčky stály ve vodě a já jsem dost často nevylévala podtácky).

Překvapení s vojtěškou

Loni mi tedy z pokusných rostlin přežily jen trosky, ale i tak jsem získala jeden zajímavý výsledek.

Pokusné rostlinky jsem rozdělila do pěti skupin po třech, v každém květináčku bylo jedno rajče v substrátu ze zahradního centra. Před vysazením jsem na dno květináče přidala A) granule hnoje, B) mykorhizní přípravek, C) minerální moučku, D) vojtěškové granule (prodávají se jako krmivo pro králíky), a E) kontrolní skupinka nedostala nic.

Asi polovina rostlinek podlehla přemokření a v růstu těch přeživších nebyly patrné velké rozdíly, až na... ty vojtěškové granule! Rostliny byly v nápadně skvělé kondici, obrovské a šťavnatě zelené. Vysvětlení? Buď vojtěška obsahuje dusík v tak zázračné podobě, že je lepší než různé hnojivé přípravky, anebo zapůsobila i mechanicky – absorbovala přemíru vlhkosti.

Přehřívají se rostliny v černých květináčích?

V dalším loňském pidipokusu jsem postavila na osluněné místo dva květináče s půdou a rajčetem, jeden z černého plastu, druhý ze světlého, nažloutlého, a snažila jsem se, aby v obou byla stejně vlhká půda. Naměřená teplota v černém květináči byla 30o C, ve světlém 26o C, což není zas takový rozdíl, abychom mohli říct, že se rostliny v černém plastu „uvaří“. Při bližším zkoumání jsem usoudila, že vzhledem ke sklonu slunečních paprsků hraje větší roli černý povrch půdy, než povrch květináče. Zkuste si to nakreslit: pokud je letní úhel dopadu paprsků 60 stupňů, pak se daleko víc zahřívají vodorovné plochy než ty svislé, nebo blížící se svislým.

Letošní experiment

Zakoupila jsem jeden z přípravků obsahujících prospěšné mikroorganismy, který má podpořit zdraví a kondici rostlin, a tím i jejich plodnost, dál ho budu označovat EM jako „efektivní mikroorganismy“. (Tyto preparáty tvoří směs laktobacilů, fototropních bakterií a ještě dalších mikrobů, které by měly být účinnější než běžné mikroorganismy, které určitě rostliny za zahrádce kolonizují z půdy a ze vzduchu.) Přípravek se měl aplikovat postřikem na listy jednou za deset dní, takže jsem si přikoupila ještě pětilitrový postřikovač na ruční pohon (vždycky do něj ručně napumpujete přetlak vzduchu). A poctivě jsem po celé léto každých deset dní postřikovala EM tři rostliny divokého rajčete, zatímco tři kontrolní rajčata jsem nechávala bez ošetření. (Tyto kontrolní rostliny by také bylo možné stříkat jen vodou bez EM, abychom vytvořili co nejpodobnější podmínky, jenomže tato rajčata by víc trpěla plísněmi, a kromě toho se v praxi buď nestříká vůbec, nebo nějakým přípravkem, a jen blázen by stříkal rajčata na listy čistou vodou).

Rostliny jsem vůbec nezaštipovala, u divokých rajčat se to nedělá a nechávají se zkošatět do džungloidních keříků.

V červnu nebyl mezi oběma skupinkami vidět žádný rozdíl.

V srpnu se už obě skupiny napohled trochu lišily: kontrolní skupina byla košatější, nižší a zelenější, spodní listy neměly tendenci žloutnout. Postřikovaná skupina byla vytáhlejší a spodní listy žloutly. Plodů bylo jen málo a rozdíly v jejich počtu a velikosti se nezdály výrazné.

Po přesazení do větších květináčů žloutnutí přestalo a rostliny ošetřované EM si udržovaly náskok ve výšce (o 10-15 cm z celkové výšky 50-60 cm). Plody dozrávaly a já jsem si zapisovala zvlášť váhy plodů sklizených ze 3 kontrolních rostlin (KO) a 3 rostlin ošetřených EM.

Výsledky

Sklizeň plodů:

3 rostliny EM – 288,6 g, tj. o 16 % víc než KO – zdá se, že EM opravdu podpořily plodnost!

3 rostliny KO – 249,2 g

Biomasa (sušina zvážená v říjnu po likvidaci rostlin):

EM:

1. rostlina 122,5 g

2. rostlina 118,2 g

3. rostlina 137,3 g

Celkem 378 g, o 29 % méně než KO

KO:

1. rostlina 134,4 g

2. rostlina 267,2 g (tahle váha je úplný úlet)

3. rostlina 134,1 g

Celkem 535,7 g

Jelikož váha té druhé kontrolní rostliny se výstředně vymyká ostatním výsledkům (nejpravděpodobněji pořádně nevyschla, vyschnutí jsem totiž hodnotila jen pohmatem – nať při pomačkání mezi prsty šustila), můžeme ji při vyhodnocení vynechat a počítat její váhu stejně jako těch ostatních – 134 gramů. Rozdíl ve váze vytvořené biomasy EM a KO rostlin pak bude jen 6 %.

Shrnutí: sklizeň rostlin postřikovaných EM byla o 16 % vyšší, sušina celých rostlin zase nejméně o 6 % nižší, takže se zdá, jako by se tyto rostliny snažily hnát víc do plodů než do nati, což je dobře. Jenomže celý vzorek je opravdu malý.

Největší poučení ze všeho, co jsem tu popsala, je asi takové, že cesta amatérského pokusníka je trnitá. Spoustu věcí nemáte možnost změřit (jako míru vysušení nati, nebo nutriční hodnotu rajčat), vzorky jsou jen malé a nemůžete vyloučit působení dalších faktorů (co když měla některá rajčata víc slunce nebo zálivky?).

Ale přesto mi to připadá jako napínavá zábava a napřesrok v ní hodlám pokračovat.

Autor: Eva Hauserová | pondělí 8.11.2021 8:32 | karma článku: 11.22 | přečteno: 292x

Další články blogera

Eva Hauserová

Nebojme se mrtvých

Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové

4.10.2023 v 8:47 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 449 | Diskuse

Eva Hauserová

Nerůst: jak by to šlo udělat?

Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?

2.10.2023 v 8:48 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 481 | Diskuse

Eva Hauserová

Vítejte v roce 2038

Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.

11.9.2023 v 8:39 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 479 | Diskuse

Eva Hauserová

Může za všechno kapitalismus?

Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?

14.8.2023 v 10:26 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 609 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Táňa Lišková

Kočkou může každá být... :)

Každá žena může být kočka :) stačí pro to jenom občas trochu udělat. Kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. Souhlasíte?

18.3.2024 v 15:40 | Karma článku: 12.38 | Přečteno: 383 | Diskuse

Petr Lukáš

Ucháč obrovský, jedlá jarní houba, i když trochu s výstrahou

Momentálně to vypadá, že rostou jarní druhy hub, tak jsem se byl podívat na jedno místo, kde rostou kačenky české. Kromě kačenek potěšil i tento ucháč.

17.3.2024 v 14:19 | Karma článku: 5.70 | Přečteno: 123 | Diskuse

Rudolf Pekař

Zhubni!

V dnešním záplavě informací o různých dietách a způsobech, jak zhubnout a vést zdravější životní styl, je snadné se ztratit. Jsem jedním z těch, kteří se dlouhou dobu snažili najít správnou cestu k zdravějšímu životu.

15.3.2024 v 16:45 | Karma článku: 5.40 | Přečteno: 187 | Diskuse

Petr Lukáš

hlíva hnízdovitá, pěkná nejedlá a smradlavá

V podzimních a zimních měsících se můžeme setkat s touto barevnou hlívou, která je ale bohužel nejedlá.

7.3.2024 v 14:03 | Karma článku: 4.38 | Přečteno: 81 | Diskuse

Táňa Lišková

Lehni si a jdi už spát!

Víš, co se ti může stát? Aneb taky Vám do noci šrotují hlavou myšlenky a někdy máte pocit, že by den měl mít 40 hodin? Nejste v tom sami! Ještě že mám kočku, která mě hlídá... :)

6.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 11.49 | Přečteno: 278 | Diskuse
VIP
Počet článků 380 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2103

Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-3 a totéž jsem v letech 2014-2021 dělala s edicí brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.   

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...