Co když přijde blackout?
Asi jste slyšeli o hnutí prepperů, kteří se metodicky připravují na konec civilizace, nebo dokonce sami mezi preppery patříte. To já ani ne, protože bez civilizace bych beztak nepřežila (například nemám štítnou žlázu a jsem závislá na jejím syntetickém hormonu), a ani bych přežít nechtěla - mám na mysli situace, kdy by došlo na zbraně a násilí. Ale takový blackout trvající dva tři dny je docela možná až pravděpodobná věc – rozvodná energetická síť může z nějakého důvodu zkolabovat, a pak bude potřeba pár dní vydržet bez elektřiny ze sítě, což jsem si uvědomila třeba při četbě knihy Ruka noci podaná od Václava Cílka a dalších autorů. Buď se rozvodná síť prostě porouchá nebo nevydrží výkyvy nad- a podprodukce, nebo to může způsobit pořádná vichřice, uragán či tornádo.
V létě by to ještě šlo, nejspíš bychom si na zahrádce zapálili gril, svítit by se moc nemuselo, tak bychom doufali, že se nám nevybijí baterky. Ale co kdyby se to stalo uprostřed zimy, když by zrovna hodně mrzlo? V tom případě by nám přestal topit plynový kotel – a to i kdyby se dodávky plynu nepřerušily, což není jisté… takže bychom se choulili ve spacácích, nemohli bychom si vůbec nic uvařit, nebo bychom se snažili odjet někam, kam blackout nezasáhl? Což by ale asi udělali všichni, takže bychom uvízli v nekonečné zácpě? A co kdyby to byl blackout obrovského středoevropského dosahu? Obchody by zřejmě zavřely, takže by člověk byl odkázaný jenom sám na sebe.
Kdyby dům dokonce promrzl, začaly by zamrzat a praskat vodovodní trubky… tedy pokud by vůbec tekla voda... aha, takže by bylo potřeba dům aspoň nějak vytemperovat, ale čím?
Napadlo mě pořídit záložní kotel, nebo aspoň kamínka na dřevo. Včetně zásoby paliva, což není úplně malý objem dřeva. Jenomže to už je velký projekt, přišlo by to na hodně peněz, a hlavně bych musela všem okolo otevřeně přiznat své úzkosti a připadala bych si jako plašanka a zkrátka trochu šíleně. Na druhé straně by to byl dobrý krok k samozásobitelství a soběstačnosti.
Existuje další možnost, přenosná propanbutanová kamínka a desetikilová bomba… asi to vyčerpává v interiéru kyslík, není to nejzdravější, ale je to levné a jako provizorium se to jeví nejrozumněji… ale zase je to krám navíc, možná úplně zbytečná koupě, což se mi příčí. A zase, kdybych je kupovala čistě z tohohle důvodu, připadala bych si trochu jako panikařící hysterka.
Jako dobrá investice, která ovšem neřeší problémy s vytápěním domu, mi připadá solární vařič či trouba. Je to trochu drahá legrácka, ale kdyby svítilo sluníčko, na přípravu jídel by to fungovalo a je to eko. A už teď to můžeme používat místo grilu.
Čímž jsem u otázky jídla, těch nefungujících obchodů a nemožnosti nakupovat potraviny! Nejdůležitější by byly zásoby pitné vody, pokud by netekla (haha, té mám asi tři litry v PETkách) a jídla (luštěniny, rýže… což by člověk měl cyklicky obnovovat)… tak já mám prosím jeden pohotovostní balíček knackebrotu, a přes léto obvykle zavařím celou polici různých džemů. A taky máme neustále obrovské zásoby kočičích konzerv (jelikož ty naše zmlsané potvůrky vyžadují složité krmení), takže kočky by kratší blackout asi přežily docela dobře a v nejhorším bychom si ty jejich konzervy přisolili a také nějaké snědli. Jinak si člověk může dát třeba i dvoutýdenní půst a nemělo by mu to vadit (i když osobně za sebe neručím, v hladovém stavu bych asi byla příšerně podrážděná).
No, tak já tohle povídání uzavřu tím, že vám přiznám, co jsem už pořídila, ale je to dost málo radikální: powerbanku na dobití mobilů, zásobu svíček, a konečně maličký propanbutanový táborový vařič s jednou plotýnkou. To všechno jsem mohla koupit, aniž to bylo nápadné a aniž jsem si připadala jako paranoik. Asi tak na jeden den by to pomohlo. Dobrý, ne?
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.