Neděle 11. dubna 2021, svátek má Izabela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 11. dubna 2021 Izabela

Hrátky se semínky

8. 03. 2021 7:43:52
Různé náměty a nápady kolem vysévání a semenaření, aneb co, kdy a kam vysévat, a taky jak sdílet semínka v covidové době...

Ráda semenařím, tedy uchovávám, znovu vysévám a rozdávám semínka, ale na nijak odborné úrovni. To znamená, že se například nesnažím udržet „čistokrevné“ odrůdy různých zelenin, nepobíhám s opylovacím štětečkem kolem květů obalených pytlíky proti nevhodnému cizímu opylení, nebo se nestarám o izolační vzdálenosti mezi rostlinami, které musíte dodržovat, aby se vám nezkřížilo něco příbuzného – například vaše rukola s nějakou polní řepkou, nebo jeden typ tykve s druhým. Ale na druhé straně mi to nedá, a když už se zahrádce nějaká semínka dozrají, sesbírám je, dosuším v obýváku v mističkách a schovám si v pytlících.

V některých případech semínka prostě seberete (měsíček) nebo vylouskáte z obalů (vytrvalá brokolice), ale jindy je trochu těžké je oddělit od „plev“, tedy zbytků rozdrolených obalů, které se vám mezi ně pořád pletou a je jich tam víc než semínek (pupalka, zimní fiala, mangold). Pak nezbývá než do semínek v misce zběsile foukat a doufat, že s obaly nevyfoukáte i moc semínek. Tohle samozřejmě nedělám doma, ale na zahrádce.

Bezkontaktní semínková samoobsluha

Díky svému „semínkovému hamounění“ mám teď v předjaří doma následující druhy: měsíček (obrovské množství), červená lebeda (dekorativní a dobrá do salátů, taky obrovské množství), mangold, estragon, divoká rajčata, vytrvalou brokolici (jedí se poupata, dokud mají podobu zelených výhonků), ačokču (popínavka s plody jako něco mezi hráškem a papričkou), zimní cibuli, pupalku, zimní fialu, kohoutek fialový a růžový, routu, mydlici, pryšec, černuchu. Navíc semínka tykví z komunitní zahrady, která mi bylo líto vyhodit, když jsem tykve zpracovávala v kuchyni.

Co ale s přebytky, které nemůžu letos spotřebovat, a vzhledem k pandemii je ani nemůžu vozit na různé akce k rozdávání? Postupně by ztrácela klíčovost, i když za rok bude většina ještě použitelná...

Vymyslela jsem bezkontaktní semínkovou samoobsluhu.

Vybrala jsem pět druhů semínek, kterých jsem měla nejvíc, napytlíkovala jsem je a na ulici před náš dům jsem vystavila krabici se semínky a vysvětlujícím textem, že si lidé mohou brát semínka zdarma. Vyfotila jsem to a inzerovala na facebooku ve dvou sousedských skupinách.

Úspěch byl nečekaný! Lidé mi psali, chodili si pro semínka a několikrát jsem je musela doplnit. Můžu to doporučit každému, kdo bydlí ve městě, má přebytek semínek a chce se o ně podělit.

Semínka taky posílám poštou, ale to není tak krásně jednoduché.

Divoká rajčata

Ze všech zelenin – kromě polníčku, který je na naší zahrádce všudypřítomný a vysévá se sám - se mi asi nejlíp daří pěstování divokých rajčat. Mají tu výhodu, že jsou oproti vyšlechtěným rajčatům daleko odolnější proti houbovým chorobám, a moje varianta je malé červené cherry rajče.

Začalo to tím, že jsem asi před patnácti lety získala několik plodů od Hely Vlašínové, úžasné brněnské permakulturní zahradnice a vědkyně, která bohužel už nežije. Od té doby si je každým rokem přesévám sama a je možné, že se trochu zkřížila s prošlechtěnými rajčaty od sousedů, protože jejich plody se znatelně zvětšily a v loňském vlhkém létě už rostliny trochu podléhaly plísni. Rajčata jsou spíš samosprašná (příliš se s jinými rostlinami nekříží), ale přece jen ne stoprocentě.

Přes léto máme díky tomu každý den misku čerstvých rajčátek.

Návod, jak uchovat semínka rajčat

Rajčatová semínka nejde jen sebrat a usušit, musíte je zbavit vodnaté dužiny, která je na ně nalepená. To uděláte tak, že dužinu vymáčknutou z plodů necháte asi tři dny kvasit při pokojové teplotě s trochou vody (tedy necháte ji v mističce někde stát, kvasí to samo). Pak přidáte víc vody a dužinu slijete, čistá semínka vám zůstanou v misce dole. Propláchnete v cedníčku, vyklopíte na nějakou sušicí plochu (talíř) a necháte pořádně vyschnout.

Kdy co vysévat a předpěstovávat

Minule jsem se v tomhle blogu pozastavovala nad lidmi, kteří už od ledna nedočkavě vysévají kdeco. Sama mám pro předpěstovávání dost špatné podmínky, jen málo místa u okna, kde je jakž takž dost světla, takže se snažím předpěstovávat co nejmíň. Rajčata, tykve, okurky a podobné zimomřivé rostliny, které mohou přijít ven až v půlce května, vysévám až v půlce dubna. Případně se dají v květnu vysít rovnou ven, jak se to beztak dělá s fazolemi nebo kukuřicí, které nemají rády přesazování.

Teď v březnu vyseju do květináčů a misek rostliny, které snesou mírné mrazíky, což jsou různé kytičky, salátová zelenina, košťáloviny a podobně. Postupně je pak v dubnu budu dávat ven. Když jsme u těch košťálovin a brukvovitých rostlin vůbec – pozoruju, že právě o ně mají největší zájem takzvaní „škůdci“. Říkám takzvaní, protože takový škůdce je prostě zvířátko, kterému chutná to co nám, a ideálně bychom ho měli zapojit do koloběhů na zahradě tak, aby si snědl jen svůj malý „desátek“ a jinak nám zvyšovat přírodní diverzitu, tedy pestrost. Už i proto, že pokud chceme podporovat přirozené nepřátele škůdců, jako například slunéčka nebo ptáky typu sýkorek, musíme jim přece nějaké jejich přirozené jídlo nabízet, čili nesmíme škůdce úplně vyhladit. Pokud se pak přemnoží, jejich přirození nepřátelé se mohou víc množit taky, „dohnat“ škůdce a udržet je na uzdě.

Nicméně u brukvovitých rostlin – pěstuji jen ty méně náročné na péči, tedy kadeřávek, vytrvalou brokolici, vytrvalou stromovou kapustu a rukolu – pozoruji daleko nejvyšší „ožranost“ listů, čili největší oblíbenost u škůdců. Proto jich pěstuji jen málo a roztroušeně na různých místech zahrady.

Výsevy ven aneb „když na jaře oschne půda“

Teď v březnu by se teoreticky dalo vysévat přímo na záhony všechno, co snese mráz.

Má to ale několik zádrhelů.

Tak především se dost těžko vysévá do mokré až blátivé půdy; je potřeba, aby půda mírně vyschla a získala drolivou, drobtovitou konzistenci. Tradiční zahrádkářské příručky také radí, že s pracemi máte začít, „jakmile na jaře oschne půda“. Tahle frázička byla v minulých suchých rocích asi trochu nejasná, protože půda byla po zimě dost suchá a dalo se s ní rovnou pracovat. To letos nejde, a tak ještě trochu čekám.

Dál je tady skutečnost, že za velké zimy semínka stejně nevyklíčí. Kupříkladu takový hrášek potřebuje k vyklíčení o několik stupňů víc než později k růstu, proto se doporučuje předklíčit – jenomže když ho dáte naklíčený ven a on stejně nemůže růst kvůli nízké teplotě, dost pravděpodobně ho něco sežere.

Otázka je, proč vlastně nevysít semínka zimovzdorných rostlin už na podzim a nenechat osudu a jim samotným, kdy vyklíčí. My permakulturníci přece napodobujeme přírodu a v přírodě to přesně takhle funguje. Na naší zahrádce se takhle sám udržuje kromě polníčku ještě brutnák, pupalka a kohoutek, některým lidem se sama přesévají dokonce divoká rajčata, mně ne. Vysévat už na podzim určitě jde u planých druhů nebo takových, které jsou planým rostlinám ještě geneticky blízké. Ale mám pocit, že když vysejete příliš brzy semínka kulturních prošlechtěných druhů, snižuje to jejich naději na úspěch. Tyhle rostliny jsou totiž šlechtěné na to, aby semena klíčila „na povel“, okamžitě, kdežto plané rostliny v sobě mají zabudovanou „pojistku“ nebo „brzdu“, takže vyklíčí až po delší nebo různé době, třeba klidně druhým rokem. No a když semínka vyklíčí příliš brzo, podlehnou nějaké plísni, mrazu, nebo je něco sežere.

Na druhé straně je skvělé, když máme otužilé rostlinky, od malička adaptované na dané prostředí. Takže experimentujme a hledejme, jak to u kterého druhu funguje...

Autor: Eva Hauserová | pondělí 8.3.2021 7:43 | karma článku: 11.92 | přečteno: 318x

Další články blogera

Eva Hauserová

Pěstitelské mýty a magie, díl třetí

Tentokrát o biodynamice, což je obor, který aspoň v některých svých částech připomíná magii nejvíc ze všeho, co jsem tu probírala. Lidé usilující o hospodaření v souladu s přírodou často biodynamické metody používají. Má to smysl?

11.4.2021 v 8:28 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 186 | Diskuse

Eva Hauserová

Zahrádkářské mýty a magie, díl druhý

Tentokrát o horninových moučkách a užitečných mikroorganismech: jak moc nám pomáhají? A stojí za to investovat do nich peníze, čas a námahu?

6.4.2021 v 7:32 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 322 | Diskuse

Eva Hauserová

Pěstujte si květiny k řezu

Domácí samozásobitelství květinami do váz není nic obtížného, chce to hlavně nadšení... a taky mít k ruce šikovné návody.

1.4.2021 v 7:57 | Karma článku: 6.14 | Přečteno: 177 | Diskuse

Eva Hauserová

Mýty, domněnky, magie a pravda na zahrádce

V zahrádkaření se tradují některé postupy a metody, které nemusí mít reálný podklad a někdy hraničí až s magií. Nedělám si nároky na to, že bych znala pravdu, ale k určitým věcem jsem kapku skeptická...

29.3.2021 v 8:29 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 437 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Eva Hauserová

Pěstitelské mýty a magie, díl třetí

Tentokrát o biodynamice, což je obor, který aspoň v některých svých částech připomíná magii nejvíc ze všeho, co jsem tu probírala. Lidé usilující o hospodaření v souladu s přírodou často biodynamické metody používají. Má to smysl?

11.4.2021 v 8:28 | Karma článku: 6.90 | Přečteno: 186 | Diskuse

Pavla Drahoňovská

LED osvětlení velikonočních kraslic

Madeirové velikonoční kraslice už každý zná, ale co si vyrobit na příští velikonoce dekoraci s velmi jednoduchým nasvícením kraslic pomocí diod.

8.4.2021 v 11:23 | Karma článku: 9.35 | Přečteno: 232 | Diskuse

Eva Hauserová

Zahrádkářské mýty a magie, díl druhý

Tentokrát o horninových moučkách a užitečných mikroorganismech: jak moc nám pomáhají? A stojí za to investovat do nich peníze, čas a námahu?

6.4.2021 v 7:32 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 322 | Diskuse

Michal Konecny

Rozhovor s tatérem Ondrou o tetování zvané Blackwork

Blackwork tetovaní je v poslední dobe čím dál diskutovanější téma a s jeho stoupající oblibou, je kolem i spoustu otázek, tak jsem vyzpovídal tatéra Ondry, který je jeden z českých tatéru, věnující se Blackwork tetování.

5.4.2021 v 0:32 | Karma článku: 5.78 | Přečteno: 266 | Diskuse

Vladimír Šťastný

Záhon.

Na vaši žádost jsem zvěčnil montáž a zřízení u vás zakoupeného zvýšeného záhonu. Snad se to alespoň trochu povedlo.

2.4.2021 v 17:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 71 | Diskuse
VIP
Počet článků 345 Celková karma 9.77 Průměrná čtenost 2229

Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-2, sestavuji  edici brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.   

Najdete na iDNES.cz