Úterý 18. května 2021, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 18. května 2021 Nataša

Tři týdny s covidem

20. 01. 2021 9:29:31
Snad už můžu říct, že to mám za sebou. Ze svého okolí vím o případech úplně lehoučkých i krajně nepříjemných a dokonce fatálních, náš covid byl, řekla bych, asi tak střední. Ani JIPka, ale ani žádná směšná rýmička.

Předem jsem měla k pandemii viru postoj spíše fatalistický, „stejně si tím musíme projít“, roušky jsem nosila jen neochotně a s brumláním a nevzdávala jsem se pobytu mezi lidmi víc, než k čemu jsem byla okolnostmi donucená. Nakonec jsem se stejně nakazila na Vánoce od nejbližší rodiny.

Sepíšu sem přibližný deníček svého setkání s covidem.

Nový rok:dost brutálně mě bolí v krku, jako bych v něm zevnitř měla vražený ocelový obojek s ostrými hranami, zvlášť když polknu. Ale nemám teplotu, ani se necítím nějak zvlášť oslabená, tak to třeba není covid?

Po prvních dvou dnech se infekce přesunula na průdušky, takže mě sice už nebolí v krku, ale neustále štěkavě kašlu. V hlavě mě ďábelsky bodá a čich jsem ztratila taky, jenomže to může být způsobeno rýmou – teče mi z nosu. A veškeré jídlo chutná jako plech. Jsem unavená a malátná, vzdávám pokusy pracovat a jen polehávám a podřimuju.

U mého přítele to propuklo taky, takže se objednáváme na testy. Vezmou nás až pozítří.

Konečně jedeme. Trochu se bojím, jestli ve svém oslabeném stavu dokážu příčetně řídit, ale na trase Dejvice-Vokovice nezpůsobím žádnou nehodu. Odeberou nás v autě (na testu už jsem jednou byla, když jsem chtěla navštívit matku v domově seniorů, takže ten pocit dlouhé štětiny vražené někam do hlavových dutin už znám). Odpoledne nám oběma přijde výsledek – jsme pozitivní. Vůbec netoužím vycházet z domu, takže karanténa mi nevadí.

Objednáváme si jídlo u Rohlíku. Lék proti kašli mi můj (neinfikovaný) syn dá do poštovní schránky.

Táhne se to a táhne...

Pořád doufám, že se to po týdnu nebo třeba po deseti dnech zlepší, ale ne. Virus se ve mně zabydlel a šetří si mě, abych vydržela v tomhle stavu dlouho. Zmůžu se sotva na to, abych se podívala do počítače na maily, pak ležím na gauči a půlku dne vždycky prospím. V noci se vždycky hrozně potím. Pořád nonstop kašlu a jsem jako mátoha.

Odpoledne mívám záchvaty třesavky, kdy se nemůžu zahřát. Nemám náhodou taky teplotu? Přijdu na to, že můj teploměr nefunguje (je starý asi sto let a nedá se sklepat pod 36,5 stupně, ani nikdy nevyšplhá nad tuto hodnotu). Objednávám si on-line nový teploměr, ale ten taky nefunguje – nelze ho sklepat. Ověřuju to se synem, kterému nechávám teploměr otřený dezinfekcí v poštovní schránce. Ne. Fakt nejde sklepat. Vyhazuju ho. Syn mi půjčuje fungující teploměr. Díky tomu zjišťuju, že mám přes 38 stupňů. Aha.

S přítelem si pouštíme na počítačích (každý extra) staré české filmy z YouTube. Můj přítel je na tom celkově výrazně líp, a tak navíc i pracuje, což já moc nezvládám.

Po dvou týdnech mi odpolední zvýšené teploty klesají, už je to jen něco přes 37 stupňů. Bolesti hlavy přestávají a kašel je jen záchvatovitý – třeba když mě podráždí studený vzduch. Dokážu sedět dvě tři hodiny u počítače. Čich a chuť se zčásti vracejí.

Ale zase dostávám zničující průjem, virus se mi asi dostal do střev.

Teprve teď po třech týdnech se začínám cítit skoro normálně – jen kapku oslabeně.

Hledání ztraceného času

Najednou mám dojem, že ty tři týdny strašně utekly. Kam se poděly? Je fakt, že nemoc člověku hezky vyčistí hlavu, možná je to svým způsobem podobné módním pobytům ve tmě, kde jste ponecháni sami sobě a svým myšlenkám a přízrakům. Nemoc člověka totálně zpomalí a zpřítomní, řekla bych, že vás dostane do onoho rovněž módního stavu zvaného „mindfulness“.

Co tak slyším, covid už prodělaly spousty lidí z mého okolí, tak by mě zajímalo, jestli většina populace konečně není promořená. Našla jsem odhad z října, že tím prošlo asi půl milionu lidí, současný odhad naznačuje, že by mohlo jít o 1-2 miliony z 10, co v české kotlině máme, jenže to jsou ovšem všechno hauznumera a nikdo to doopravdy neví.

Každopádně se v příštích třech měsících snad nemusím bát infekce. A pak už se snad budu moct objednat na očkování. A covid snad – dejme tomu do léta – přestane rdousit život nás všech. Aspoň v to doufám.

Autor: Eva Hauserová | středa 20.1.2021 9:29 | karma článku: 25.91 | přečteno: 865x

Další články blogera

Eva Hauserová

Strašidelní slimáci

Zapršelo, oteplilo se a invaze slimáků už zase začíná! Přesněji řečeno jde o plzáky španělské. Tahle zvířátka nám jsou ze všech zahradních živáčků asi nejmíň sympatická.

13.5.2021 v 7:46 | Karma článku: 18.89 | Přečteno: 448 | Diskuse

Eva Hauserová

Skoro všechny pochoutky nám vyrábějí mikrobi

Vždycky mě fascinoval svět miniaturních bytostí, které dovedou měnit ovocné šťávy ve vína, tvaroh v sýr, nebo mouku s vodou v chléb. Teď mě ale k vlastním experimentům podnítila kniha plná nadšení a osobních zážitků...

20.4.2021 v 8:47 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 226 | Diskuse

Eva Hauserová

Pěstitelské mýty a magie, díl třetí

Tentokrát o biodynamice, což je obor, který aspoň v některých svých částech připomíná magii nejvíc ze všeho, co jsem tu probírala. Lidé usilující o hospodaření v souladu s přírodou často biodynamické metody používají. Má to smysl?

11.4.2021 v 8:28 | Karma článku: 9.30 | Přečteno: 309 | Diskuse

Eva Hauserová

Zahrádkářské mýty a magie, díl druhý

Tentokrát o horninových moučkách a užitečných mikroorganismech: jak moc nám pomáhají? A stojí za to investovat do nich peníze, čas a námahu?

6.4.2021 v 7:32 | Karma článku: 11.71 | Přečteno: 353 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Co je nového na Marsu - přistání Tianwen a Zhurong

Čínská sonda provedla úspěšné přistání na Marsu. Bude se zabývat testováním funkcí robotického vozítka a vědeckým výzkumem. (délka blogu 5 min.)

17.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.00 | Přečteno: 264 | Diskuse

Karel Trčálek

Vyřazením Rosatomu z dostavby Dukovan jsme si pod sebou podřezali větev

Chytří hájí své zájmy za všech okolností. Hloupí se nechají chytrými vmanipulovat do pozice, kdy nakupují předražené šmejdy místo kvalitních a levných produktů. A tak jsme sami vyřadili Rosatom z Dukovan, abychom platili za šmejdy

15.5.2021 v 9:56 | Karma článku: 26.95 | Přečteno: 802 | Diskuse

Jiří Kment

Dukovany: konec nadějí

Tak nám zastřelili Ferdinanda. Tedy, ne, ehm, jen nám prý nějaký Čuk a Gek před 7 lety zapálili dvakrát muničák a přišli jsme na to zrovinka úplně náhodou v okamžiku, kdy se rozhodujeme, komu dáme největší zakázku v dějinách ČR.

15.5.2021 v 4:29 | Karma článku: 38.71 | Přečteno: 1088 | Diskuse

Dana Tenzler

Proč vlastně nedostal Mendělejev Nobelovu cenu?

Dnes zná Mendělejeva a tabulku chemických prvků prakticky každý z nás. Přesto byl Mendělejev jedním z vědců, kteří nikdy nedostali Nobelovu cenu. (délka blogu 5 min.)

13.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 32.47 | Přečteno: 805 | Diskuse

Jan Fikáček

Kdy neplatí Heisenbergovy relace neurčitosti kvantové mechaniky

Většina lidí si myslí, že experimentálně ověřené Heisenbergovy relace neurčitosti, jsou absolutně nepřekročitelnou hranicí, za kterou je už jen náhoda. Zkusme trochu prozkoumat, je-li to pravda. (5 minut čtení)

12.5.2021 v 9:06 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 639 | Diskuse
VIP
Počet článků 347 Celková karma 10.83 Průměrná čtenost 2220

Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-2, sestavuji  edici brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.   

Najdete na iDNES.cz