Čtvrtek 12. prosince 2019, svátek má Simona
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 12. prosince 2019 Simona

Eutanazie je přirozené civilizační právo

29. 11. 2019 9:27:48
Doufám, že už brzy bude v ČR uzákoněna eutanazie. Hned by se mi žilo lehčeji, kdybych věděla, že tuhle možnost budu v případě potřeby mít.

Cítím potřebu se vložit do téhle debaty hlavně proto, že se nemohu vyrovnat s tím, proč odpůrci eutanazie tuhle možnost pořád blokují. Jim samotným přece nikdo eutanazii nevnucuje, ani je nenutí ji vykonávat!

Jde jenom o možnost volby, svobodu za určitých pro nás už nesnesitelných okolností takhle jednat, a o tu jsme my, zájemci o možnost eutanazie, jejími odpůrci svévolně připravováni.

Říkají v podstatě to, že až budu v závěru života bezmocně živořit a uboze vegetovat, mám dostat pořádnou paliativní péči a mám kolem sebe mít své blízké, a díky tomu si umírání užiju. Jenomže já jsem si dost jistá, že to takhle nemám, že v situaci, kdy na tom budu hodně bídně, budu chtít zalézt do nějakého temného kouta a samoty a nebudu vůbec toužit po tom, aby mě někdo držel za ruku (jsem studený čumák a introvert a styky s lidmi mě vyčerpávají, takže děkuju pěkně – fakt ne), a že jakmile budu moct od budoucnosti čekat jen další živoření a postupné odumírání, budu tuto ponižující situaci raději chtít skončit. Při této představě mám pocit úlevy.

Kromě toho jsem k možnostem paliativní péče dost skeptická. Když jsem měla maligní lymfom, v tom nejhorším bodě, než začaly zabírat chemoterapie, jsem měla nejen bolesti, na které běžné léky neúčinkovaly, ale třeba taky potíže s dechem. Nerozumím tomu, jak by mohla „paliativní péče“ pomáhat dusícím se pacientům.

Všichni nevyznáváme křesťanské hodnoty

Asi se moc nemýlím, když řeknu, že v naprosté většině jsou odpůrci eutanazie motivováni svou křesťanskou vírou, podle které je lidský život posvátný a nemáme právo na něj sahat. Teď bych mohla křesťanům začít vyčítat krvavá křižácká tažení a upalování čarodějnic, ale to ponechám stranou, dnes už snad podobné věci nedělají. Jejich postoj k eutanazii je v podstatě stejný jako k sebevraždě – člověk má raději na tomto světě trpět, než aby z něj na základě vlastního rozhodnutí unikal, protože má všechno rozhodování ponechat na bohu. - Jenomže já jako ateistka chci o svém životě rozhodovat sama. Ať si to křesťané dělají po svém, a ať nás ateisty nechají, ať si to také děláme podle svého.

Na druhé straně chápu lékaře, že se jim do toho nechce. Už třikrát jsem šla na eutanazii se svými dožívajícími, trpícími kočkami, a vždycky to pro mě bylo strašné, přestože jsem si byla jistá, že dělám dobrou a milosrdnou věc. (Nemluvě o tom, že jsem také několikrát musela dorazit ulovená zraněná zvířátka, nejčastěji myšky cukající se na podlaze v našem bytě, na které jsem jednoduše dupla.) Osobně nevidím mezi lidmi a zvířaty žádný velký rozdíl, přechody mezi lidmi a zvířaty v inteligenci a dalších vlastnostech jsou plynulé a v něčem jsou takové kočky zase daleko šikovnější a výkonnější než my lidé. Říká se, že my lidé si na rozdíl od zvířat uvědomujeme svoji smrtelnost – nevím, ale když náš kocour Černobog alias Hustouš umíral na selhání ledvin, bylo znát, že už si opravdu přeje jen být zalezlý v temném koutě a čekat na konec, a naše léčebné zásahy odmítal daleko vehementněji, než když jsme mu předtím kupříkladu čistili zhnisané rány z šarvátek... prostě tušil svůj konec, rezignovaně ho přijímal a nepřál si své dožívání uměle prodlužovat.

Prostor pro změnu názoru

Četla jsem, že mnoho přesvědčených příznivců eutanazie nakonec v situaci, kdy opravdu beznadějně dožívají, po této možnosti nesáhne. Jako pacientka jsem si ověřila, že když jste „uvnitř dění“, tedy sami trpíte chorobou, která ostatní zdravé lidi děsí, jste do toho natolik ponoření a zároveň jakoby otupělí, že vám to připadá míň hrozné než pozorovatelům zvenčí. Také moje maminka, pozitivistická vědkyně, mi mnohokrát opakovala, že si rozhodně přeje eutanazii a nechce se ocitnout v situaci, kdy by byla závislá na péči okolí. Taková vyhlídka ji upřímně děsila. Jenomže když se pak propadla do stařecké demence a dnes je opravdu úplně závislá na svých ošetřovatelkách, vůbec jí to nepřijde – neuvědomuje si to, aspoň se netváří nijak zoufale, zřejmě se soustřeďuje na drobné radosti, jako je jídlo, a ono „vegetování“, kterého se tak hrozila, přijímá jako samozřejmost.

Jenomže tenhle obrat nenastane u všech lidí a já si stejně přeju, abych o svém úplném konci mohla rozhodovat sama.

Jak na to?

Taky mě přirozeně napadá, jestli bych se o vlastní eutanazii nemohla postarat sama. Jenomže sebevraždy pomocí prášků mají podle statistik nízkou účinnost, stejně jako podřezání žil – asi 10 %. Naopak 90 % je to u zastřelení. To zní dobře, jenomže jak jsem se koukala na internetu, pořídit si zbrojní pas je možná srovnatelně náročné s pořízením řidičáku, plus musíte pravidelně podstupovat přezkoušení – což by člověk při chátrající fyzické kondici asi nezvládl. Stejně tak třeba oběšení nebo skok pod metro vyžadují přece jen ještě dost fyzických sil, a když si u oběšení nezlomíte vaz, můžete se pár nekonečných trýznivých minut dusit – hu!!! To ne!

Takže prosím všechny, kdo o tom rozhodují: pokud nechcete lidi dohánět k tak zoufalým úvahám jako jsou ty, které jsem tady právě uvedla, dovolte nám prosím rozhodovat o vlastním životě v podmínkách, kdy už stejně nebude za nic stát!

Autor: Eva Hauserová | pátek 29.11.2019 9:27 | karma článku: 21.77 | přečteno: 424x

Další články blogera

Eva Hauserová

Filozof splynutí s přírodou a „nicnedělání“

Konečně vyšla v češtině slavná kniha Revoluce jednoho stébla slámy od japonského farmáře a filozofa Masanobu Fukuoky. Seznámí vás s postupy bezorebného pěstování i s vizí radikálně skromného a ekologického přístupu k životu.

9.12.2019 v 12:35 | Karma článku: 10.42 | Přečteno: 352 | Diskuse

Eva Hauserová

Dveře do seniorského věku

Předevčírem jsem oslavila pětašedesátiny. Tahle informace na lidi vyskočí na sociálních sítích, takže jsem po většinu dne děkovala za blahopřání... no a jak jinak, než že mám z tohohle životního mezníku smíšené pocity.

27.11.2019 v 7:12 | Karma článku: 23.17 | Přečteno: 644 | Diskuse

Eva Hauserová

Na zkušené u slovenského krále paprik

Téma spolupráce s mikroorganismy při zahradničení mě zajímá, a tak jsem se přihlásila na kurz jejich využívání v zemědělské praxi, který vedl slovenský farmář Timotej Szabo.

20.11.2019 v 8:05 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 514 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Bedřich Dvořák

Záložáci spojene armády EU již nacvičují.

Generální štáb připravované armády EU již nacvičuje dokonalé přehlídky pro odstrašení záškodníků z Číny, Ruska a dalších zemí. Některé prvky je nutno ještě vylepšít,ale odstrašující efekt již vzbuzují i nyní

10.12.2019 v 15:59 | Karma článku: 14.51 | Přečteno: 470 | Diskuse

Zdenek Horner

Fascinace kolektivním trestem – nejlevnější opiát současnosti

Když sleduji slepou radost z každé možnosti udeřit na kohokoliv kolektivním způsobem, říkám si, co na tom mají? Trest musí být individuální, přesný a rychlý. Spravedlnost musí být viditelná.

10.12.2019 v 2:03 | Karma článku: 24.77 | Přečteno: 685 | Diskuse

Zdenek Horner

Vyloučení ruských sportovců jako příznak studené války

Bohužel si dobře pamatuji z vlastní skutečnosti, jak jsem svoji sportovní kariéru zabalil před Los Angeles 1984, protože další sportovní perspektivy se ocitly v nereálném snu.

9.12.2019 v 14:24 | Karma článku: 34.69 | Přečteno: 995 | Diskuse

Zdenek Horner

Mezi hidžábem a tyranizující menšinou

Toto je nekrolog za spravedlivou a jedinou osvícenou většinou, co v naší zemi, ale na celé planetě. Český bolševický nacionalista ví nejlépe jak tento svět zbavit neduhů svobody.

8.12.2019 v 0:32 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 1354 | Diskuse

Richard Neugebauer

Daň z nemovitostí pro babičku z Orlických hor

To se ještě guvernér České národní banky bude divit! Před ústavou i finančním úřadem jsme si všichni rovni! Posmívat se nám nikdo nebude!

4.12.2019 v 15:05 | Karma článku: 24.08 | Přečteno: 1332 | Diskuse
VIP
Počet článků 324 Celková karma 18.03 Průměrná čtenost 2331
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.

Najdete na iDNES.cz