Jak jsme v Brně upcyklovaly

11. 03. 2019 14:59:18
Tenhle čtvrtek jsem si udělala výlet z Prahy do Brna na upcyklační dílnu, kterou jsme připravily pro zaměstnance Spielberk Office Center. Sama jsem se tam přiučila několika zajímavým tipům....

Nejdřív asi bude užitečné vyjasnit si pojmy, čímž jsme na naší dílně taky nějaký čas strávily. Píšu strávily s tvrdým y, jelikož složení naší skupinky bylo komorní a sešly jsme se samé ženy.

Takže co je to vlastně upcyklace?

Všichni známe z běžného života recyklaci – použité a nepotřebné věci dáme do kontejnerů podle typu materiálu a doufáme, že budou zrecyklovány, čili jejich materiál vrácen do nějaké výroby a využit znovu.

Upcyklace nastává tehdy, když nás příslušný předmět inspiruje ke zhotovení něčeho lepšího, hezčího, nápaditého, takže ho využijeme často nečekaným způsobem. Dobrým a klasickým příkladem jsou pásky a sandály vyrobené ze starých pneumatik z jízdních kol. Upcyklací se dá nazvat i to, když nějaký umělec povýší kus odpadu na konceptuální či dada „readymade“ dílo, s čímž začal v roce 1917 Marcel Duchamp, když takto využil pisoár a pojmenoval ho Fontána.

Nevýhodou upcyklace bývá, že se takto nevyužije zdaleka všechen odpad, spíš tento šťastný osud potká jen pár vybraných kousků. Ale jen houšť!

Pak ještě existuje downcyklace, kdy jsou předměty použity k účelu méně hodnotnému a „vznešenému“, než jakému sloužily původně. Třeba když starým tričkem vytíráte podlahu, starý zubní kartáček používáte při úklidu k čištění škvír, nebo když kompostujete zbytky z kuchyně. Sem vlastně patří valná většina recyklace – z odložených a rozemletých plastů se například mohou lisovat předměty, které už nemají všechny vlastnosti původních materiálů, u recyklovaného papíru se při každém oběhu a „semletí“ zkracují celulózová vlákna tak dlouho, až už materiál recyklovat nejde, a podobně.

Byznys centrum v Holandské ulici

Musím přiznat, že existence tohohle futuristického kancelářsko-obchodního komplexu mě překvapila – tedy tím nemyslím, že jako Pražačka žasnu, že Brňáci něco takového mají – ale ačkoli Spielberk Office Centrum už na místě stojí pár let (začal se stavět 2005) a do Brna jezdím dost často, ještě nikdy jsem na něj nenarazila. No samozřejmě, my alternativci do těchhle korporátních míst moc často nezabloudíme. Ale náš spolek Permakultura (CS) dostal pozvání, aby tu připravil pro zaměstnance nějakou besedu nebo dílnu, a mě samozřejmě okamžitě trklo, že se k tomu výborně hodí téma našeho nejnovějšího sborníčku. Ten se jmenuje Jak žít minimalisticky, což je v současnosti módní téma (čemuž jsme velmi rádi), a z něj jsem ještě vybrala téma upcyklace.

Navíc jsem věděla, že naše permakulturní kolegyně Eva Freibergová, která nám do sborníčku přispěla několika ukázkami upcyklací, bydlí coby kamenem dohodil od Brna, je neuvěřitelně šikovná a pořád vymýšlí nějaké tvoření s dětmi (viz její posty na facebooku), takže by to byla ideální lektorka.

Dílna se konala v kantýně zvané Eatology a sešlo se nás celkem šest. Probraly jsme napřed „teoretickou část“ - tedy různé náměty z naší brožurky, jako možnost zapojení do KPZtek (skupiny Komunitou podporovaného zemědělství), LETS (systémy místní měny a směny) včetně brněnského Rozleť se, a ještě další tipy, jak míň nakupovat a žít ekologičtěji – a konečně přišla praxe, tedy ukázky upcyklovaných věcí a možnost si na místě trochu „zakutit“.

Tipy na upcyklaci

Já jsem předvedla sadbovače z ruliček od WC papíru a jednoduchý kartonový stojánek na natáčení videí mobilem (ten našla na internetu našekolegyněIvana). Eva toho přinesla a představila spoustu: například z ruliček od WC papíru zhotovuje organizéry na tužky – stačí tři ruličky spojit a celé to obalit nějakou hezkou látkou. Protože pro své malé děti nakupuje džusy v krabicích, prázdné krabice vždycky rozstříhá a získá laminované kartičky, z jedné strany hezky stříbřité, které může využít třeba na učení písmenek. Nakupuje on-line v Košíku a využívá na mnoho způsobů jejich poměrně pevné papírové tašky – jednoduše se dají proměnit třeba v masku robota na karneval, nebo na vyztužení beztvaré textilní tašky ušité ze staré blůzy. Pod jejím vedením jsme vyráběly růžičky z kartonů od vajíček, jejichž materiál má velmi příjemnou strukturu podobnou papírmaši. Prostě si vystřihnete pár vrstev okvětních plátků, položíte na sebe a střed růžičky ukroutíte z proužku, který získáte z rovného okraje kartonu. Pak už jen všechno slepíte dohromady.

Eva nám také předvedla tašku na kočárek ušitou ze staré sukně – podšívku u ní nechala, takže taška má dvě vrstvy, což je praktické; dále pytel na ušpiněné prádlo z trička a ramínka (stačí zašít spodní okraj trička, trochu zvětšit otvor u krku a zavěsit na ramínko), a konečně přinesla několik triček, na kterých jsme se mohly vyřádit: vzorem nám mělo být tričko s nastříhanými třásněmi, zbarvené do žlutohněda, takže připomíná přírodní kůži a Evina dcerka Mařenka v něm může jít na karneval coby Nšo-či. Tričkovina je výborný materiál v tom, že se netřepí, a když nastříhané proužky ručně vytáhnete do délky, krásně se zakroutí a vytvoří třásně. Začala jsem plánovat masku vodníka, která by se mohla takhle vyrobit ze zeleného trička...

Alternativní život v Brně

Dílna trvala necelé dvě hodiny, a když už jsem jela do Brna, hleděla jsem si to užít a strávila jsem v ulicích města asi čtyři hodiny.

Zašla jsem se podívat ke Třem ocáskům – tato populární alternativní restaurace má teď dvě pobočky, což tu musím vysvětlit, protože to nevědí ani Brňáci – v Gorkého ulici malou cukrárnu, kde sídlí taky semínkovna, a na třídě kpt. Jaroše je velká restaurace. Do semínkovny jsem přispěla několika druhy semínek ze své zahrady (měsíček, červená lebeda, divoká rajčata). Je to vlastně jen krabice, kterou vám personál na požádání vytáhne ze skříně, a můžete si z ní odsypávat semínka (přineste si vlastní obaly) – ale pozor, je potřeba, abyste také přinášeli přebytky svých vlastních semínek, jinak by semínkovna brzy přestala fungovat, protože by skončila na vybrakovanost!

Pak jsem donesla pár knížek do permakulturní knihovny, která sídlí v pobočce Lipky na Kamenné ul. 20, a honem jsem si tam v jejich malé, ale nesmírně nápadité přírodní zahrádce nafotila zděné struktury, protože ty nejsou od jara do podzimu kvůli bujné vegetaci vůbec vidět.

A taky jsem chvíli jen tak lelkovala na Mendlově nám., kde je zřízena z omalovaných kontejnerů kavárna Plovárna. Kolem jsou rozestavěny stolky se židlemi s polštářky a celé je to moc příjemné. Tím spíš, když panuje takové teplo jako letos sedmého března - možná přes dvacet stupňů.

Galerii fotek našich upcyklovaných výtvorů najdete na facebooku tady: www.facebook.com/pg/PermakulturaCS/photos/?tab=album&album_id=1614619585348724

Autor: Eva Hauserová | pondělí 11.3.2019 14:59 | karma článku: 9.07 | přečteno: 354x

Další články blogera

Eva Hauserová

Malá zahradní Sahara

Už to vypadá, že každé léto bude naše krajina žíznit. V malém to vidím na své zahrádce a je to drásající.

10.7.2019 v 8:13 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 545 | Diskuse

Eva Hauserová

Jak jsem vyvražďovala živáčky

Pustila jsem se do amatérského studia půdní mikrobiologie a vůbec života v půdě, což obnáší i provádění „sčítání lidu“ - tedy živých tvorů. Jenomže metody jsou kapku drsné...

8.7.2019 v 9:01 | Karma článku: 10.67 | Přečteno: 229 | Diskuse

Eva Hauserová

Jak komunisté ničili lidské životy

Před pár měsíci vyšla kniha nazvaná Láska v exilu 1949-1950, která autenticky zachycuje osudy dvou mladých protagonistů a jejich blízkých, nucených emigrovat po nástupu komunistů k moci.

13.6.2019 v 10:22 | Karma článku: 22.68 | Přečteno: 829 | Diskuse

Eva Hauserová

Tak se nám ten Gottwald nějak zkazil...

Přiznávám, že jsem vůbec netušila, co skrývají vnitřnosti Národního památníku na Vítkově. Vypravili jsme se tam hlavně kvůli výstavě o balzamování Klementa Gottwalda, ale zjistila jsem, že dojmy z celé stavby jsou ohromující!

12.6.2019 v 8:26 | Karma článku: 18.74 | Přečteno: 676 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Eva Hauserová

Malá zahradní Sahara

Už to vypadá, že každé léto bude naše krajina žíznit. V malém to vidím na své zahrádce a je to drásající.

10.7.2019 v 8:13 | Karma článku: 18.82 | Přečteno: 545 | Diskuse

Jiří Strádal

Groteska se dvěma herci - pán a pes

Dnes to jsou dva měsíce, co odešla do psího nebe naše vlkodavka Bernardeta, což je výzva zavzpomínat. Protože je na co. Jedna naše vycházka se obzvlášť vydařila. Obstojný příběh do němé grotesky.

4.7.2019 v 5:22 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 392 | Diskuse

Tomáš Prachař

Poplatkový lov

Poplatkový lov je ve středoevropském prostoru, kterému vládne lidová myslivost, přijímán nadmíru negativně. Přesto se ve světě jedná o naprosto běžný model lovectví a oproti našemu pojetí je i v lecčems výhodnější.

4.7.2019 v 2:26 | Karma článku: 9.81 | Přečteno: 259 | Diskuse

Tomáš Prachař

Sportovní lov versus myslivost

Je současné pojetí středoevropské tradice myslivosti dost vyspělé na to, aby vedle sebe sneslo alternativní způsoby lovu, nebo jsou sportovní lovci odsouzeni k tomu, jezdit navěky do osvícenějších krajin?

28.6.2019 v 9:37 | Karma článku: 9.12 | Přečteno: 255 | Diskuse

Jaromír Tichý

Rulandské modré - Pinot Noir

Říká se, že u nás neumíme vyrobit dobré červené víno! Je to nesmysl. Před válkou byla většina našich vinic osázena právě odrůdou Pinot Noir a to již od časů samotného císaře a krále Karla IV, který ji dal z Burgund přivézt...

27.6.2019 v 19:46 | Karma článku: 13.46 | Přečteno: 261 | Diskuse
VIP
Počet článků 316 Celková karma 15.46 Průměrná čtenost 2364
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.

Najdete na iDNES.cz