Proč nejsem veganka

13. 10. 2017 8:59:07
Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

Na veganství osobně neaspiruju jednak proto, že bych se těžko úplně vzdávala živočišných potravin, hlavně mléčných výrobků, a jednak a hlavně se neztotožňuji s vroucí vírou, na které veganství stojí – totiž že člověk nemá právo využívat zvířata.

Rozhodně není sporu o tom, že veganství snižuje naši ekologickou stopu. Rostlinná strava „propasírovaná“ přes zvířata a přeměněná v maso a další živočišné produkty vyjde energeticky mnohem dráž, než když se sami živíme rovnou rostlinami. Na tom moc nemění ani rostlinná strava dovážená přes půl zeměkoule, protože doprava zvyšuje ekologickou stopu těchhle potravin jen minimálně. Důvody, proč bychom radši exotické potraviny neměli moc konzumovat, spočívají spíš v tom, že se pro jejich produkci ničí místní životní prostředí a příroda, a současně průmyslové zemědělství potlačuje i tradiční místní komunity. Ale Fair Trade produkty by tedy měly být skoro v pořádku.

Úplně univerzálně je ale obrovský rozdíl v tom, zda konzumujeme produkty průmyslového zemědělství, nebo produkty „eko“, „bio“ a malých farem. To se týká jak rostlinné, tak živočišné produkce.

Řeč čísel aneb Ty krávo!

Existují obrovské rozdíly v jednotlivých druzích zvířat, která využíváme (což texty propagující veganství vůbec neodrážejí). Našla jsem například údaj, že na chov krav je potřeba 28 x víc půdy a 11 x víc vody než k chovu prasat nebo slepic, a krávy produkují 5x víc emisí působících globální klimatické změny. Ovšem když porovnáme hovězí maso s rostlinnou stravou typu brambor nebo pšenice, pak k vyprodukování hovězího masa o stejné kalorické hodnotě spotřebujeme dokonce 160 x víc půdy a vyprodukujeme 11 x víx skleníkových plynů.

Britská studie srovnávající různé typy stravování došla k těmto závěrům:

Masožrouti (přes 100 g masa denně) - 7,2 kg emisí CO2 denně

Rybožrouti a vegetariáni (mléčné výrobky a vejce) - 3,8 kg CO2 denně

Vegani - 2,9 kg CO2 denně

Také podle těchto amerických údajů není tak velký rozdíl mezi vegetariánem a veganem, ale je zásadní rozdíl mezi nadšeným masožroutem, zejména milovníkem hovězího, a průměrným jedlíkem – všežravcem:

Průměrný Američan - 2,5 t CO2 ročně

Milovník masa - 3,3 t CO2 ročně

Průměrný jedlík bez hovězího - 1,9 t CO2 ročně

Vegetarián - 1,7 t CO2 ročně

Vegan - 1,5 t CO2 ročně

Když to shrneme, daleko nejvíc bychom pro životní prostředí udělali, kdybychom hodně omezili konzumaci hovězího masa. Jestli jsme vegani nebo vegetariáni, to už tak velký rozdíl není.

Soucítění se zvířaty

V tom je podle mě pravé „srdce“ veganství.Etický a citový argument, že nemáme právo zabíjet zvířata, má své kořeny ve védské tradici v ideji ahimsy – totiž soucítění se všemi živými tvory, neubližování a lásky k nim. Mahátma Gándhí například řekl: „Věřím, že v určitém stupni náš duchovní pokrok vyžaduje, abychom přestali zabíjet ostatní živé tvory pro uspokojení svých tělesných choutek.“ A další citát Gándhího: „Skutečnou podstatu lidství nalezneme, až si uvědomíme, že být lidmi znamená ukončit zvířecké nebo brutální chování.“

To je asi podstata této víry v kostce: když nebudeme zabíjet zvířata, budeme ušlechtilejší a duchovně nás to povznese. Masozřavost nám brání v tom, abychom postoupili na vyšší úroveň lidské kultury a kultivovanosti.

Často si neuvědomujeme, že zabíjet se musí i kvůli mléku a vejcím – jednak se produktivní samice zvířat (nosnice, dojnice) likvidují předčasně, jakmile s věkem klesne jejich výkonnost, a jednak se už brzy po narození likvidují nepotřební samečci – kohoutci, býčci a podobně.

Tenhle argument docela chápu „srdcem“ a v pubertě jsem kvůli tomu byla několik let vegetariánka. Ale na druhé straně si myslím, že člověk je od přírody všežravec a že když využívá zvířata, je to docela normální a přirozené – asi jako když využívá rostliny – a neznamená to, že se nad ně nějak vyvyšuje, nebo že projevuje brutalitu. Do zvířat se pravda vžíváme snáze než do rostlin, ale právě proto dokážeme intuitivně odhadnout, jak se postarat o jejcih životní pohodu a jak se k nim chovat slušně.

Příkladem, který mi nejdřív připadal extrémní a v první chvíli jsem se toho kapku zhrozila, ale pak jsem si na tu myšlenku zvykla a začalo mi to připadat správné, je tenhle návod:

http://www.permakulturacs.cz/article/20/domaci-zabijacka-prasete-s-permakulturnimi-vychytavkami

Osobně bych dala přednost rychlému podříznutí v podnapilém stavu (tedy euthanasii) před pomalým umíráním v bolestech, nedůstojným živořením, scházením a pouhým vegetováním, jaké je na konci života často údělem nás lidí.

Tohle všechno zamotává jedna odrůda veganů, kteří dělají výjimku u „roadkills“ - tedy u masa zvířat zabitých auty na silnicích - s tím, že těmhle zvířatům už stejně nikdo nepomůže, tak proč je nesníst.

A konečně - rostliny pravděpodobně také trpí, když je sklízíme, jenomže se do nich neumíme tak dobře vžít...

Masožraví mazlíčci

Řekla bych, že my lidé, zejména v našich krajích, máme jednu velkou rezervu, jak bychom mohli hodně omezit konzumaci masa – a to je chov masožravých domácích mazlíčků, tedy psů a koček. Stačilo by, kdybychom si častěji pořizovali zvířata z útulků, než nakupovali čistokrevná mláďata a podporovali tím jejich produkci (často v množírnách ve velmi špatných podmínkách, ale to je jiná kapitola). A pak – například v Praze žije asi 85 000 psů. Opravdu si je všichni jejich majitelé pořídili odpovědně a starají se o ně tak, aby zvířata byla šťastná? V tomhle bychom určitě mohli jít víc do sebe...

Autor: Eva Hauserová | pátek 13.10.2017 8:59 | karma článku: 14.05 | přečteno: 905x

Další články blogera

Eva Hauserová

Fíkovníkové háje v Čechách? Už brzy

Na zahrádce v Praze mi pod oknem roste zcela nechráněný fíkovník. Letos na něm postupně dozrálo dobrých pět kilo slaďoučkých plodů...

30.10.2018 v 8:14 | Karma článku: 18.69 | Přečteno: 621 | Diskuse

Eva Hauserová

Komunistická totalita versus ódéeska

Máme dnes osmadvacátého října, tak aspoň malý příspěvek k četným ohlédnutím za uplynulými roky v tomto státě...

28.10.2018 v 9:33 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 673 | Diskuse

Eva Hauserová

Na skok v Dublinu

Protože evropské setkání přívrženců permakultury se letos v létě konalo v Irsku, jako obvykle jsem k tomu přidala dva dny turistiky – a počátkem srpna jsem vyrazila do Dublinu.

15.8.2018 v 9:04 | Karma článku: 7.89 | Přečteno: 321 | Diskuse

Eva Hauserová

Šťastný život pod zeleninovou oblohou

Právě vyšla nová kniha známého propagátora permakulturního zahradničení Jardy Svobody. Spoluautorkou je jeho žena Lada Svobodová. Knihu bych charakterizovala jako jedno velké pohlazení po duši pro nás alternativce a ekology.

7.6.2018 v 17:36 | Karma článku: 13.60 | Přečteno: 436 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Alexandra Dítětová

Kolik musí být zvěře, aby byla přemnožená?

Že jsou divočáci přemnožení, zaslechnu snad každý rok alespoň jednou. Občas se někde objeví informace o přemnožených srnkách či jelenech. Přemnožení jsou také chránění kormoráni.

14.11.2018 v 10:33 | Karma článku: 8.22 | Přečteno: 307 | Diskuse

Aleš Erber

Příčiny apokalypsy v českých lesích

Naše lesy jsou právem národním bohatstvím. Dnes však lesy mizí rychlostí, jaká tu zřejmě nebyla od počátku lidských dějin. Rozhodně tuto situaci nezažila dosud žádná generace lesníků. Jde opravdu o katastrofu.

13.11.2018 v 15:37 | Karma článku: 17.61 | Přečteno: 965 | Diskuse

Aleš Erber

Za stav krajiny nenesou odpovědnost jen zemědělci, díl viny padá i na vlastníky půdy

Teplý podzim otevřel nové téma, a sice prachové bouře na jižní Moravě, které zvedl do vzduchu zrnka půdy silný vítr. Veřejnost si brala na paškál především místní zemědělce. Svůj velký díl viny ale nesou i vlastníci půdy.

12.11.2018 v 10:07 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 335 | Diskuse

Milan Smrž

Proč nemáme rádi obnovitelné zdroje energie?

Jsou čisté, nyní již levné, vliv na životní prostředí je nesrovnatelně nižší. Proč tedy ne? V české kotlince se navršilo několik chyb, které se podepsaly na nedůvěře české veřejnosti k obnovitelným zdrojům energie.

9.11.2018 v 20:57 | Karma článku: 34.88 | Přečteno: 3894 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Programová nabídka přírody

Sledovat dění v přírodě je krásné v každé době. Jeli jsme zazimovat, shrabat listí, vylít sudy. Nepršelo, druhý den vykouklo i sluníčko.

9.11.2018 v 18:36 | Karma článku: 10.96 | Přečteno: 170 | Diskuse
VIP
Počet článků 300 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2448
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.

Najdete na iDNES.cz