Antiscifistická sci-fi
Od tohohle autora už jsem něco četla, takže tuším, jaký je základní model jeho vyprávění: bezcílné potloukání alkoholem poháněných postav po fotogenicky sešlých zákoutích vnějšího světa i duše, velmi plastické smyslové vnímání, typický hospodsky nostalgicko-nasraný pohled na svět a lidi a obecně „pudovkinovské“ pojetí všeho. Takhle pojal i svoji sci-fi, takže čtenář pídící se po zajímavě inovativních (natož vědecky působících) motivech si moc na své nepřijde.
Přesto se autor zřejmě o nějakou zápletku snažil. Umělá žena (Uma) se k protagonistovi (muž středního věku František) dostane jakýmisi intrikami, které možná mají působit rafinovaně – ano, místy mi to přišlo na povrchu takové nesvadbovsky zakonspirované – ale ve skutečnosti se na žádnou intriku vůbec nezmohly (aspoň pokud to jako čtenářka můžu posoudit). Proč ho spiklenecky připravily o byt a opatřily mu pronájem jiného bytu, kam byl krkolomný přístup a pak se stařík o holích (hlavní dohližitel-zvěd-kumpán šíleného vědce) potom téměř nemohl dostat a tudíž měl velmi ztížené své psychické i fyzické manipulace s protagonistou? Proč musel našeho hrdinu odlovit mezi nejzdevastovanějšími bezdomovci nejodpudivějšího kalibru, kam František víceméně náhodou zabrousil? Proč ne jednoduše v nějaké hospůdce? Proč Františkovi napřed podstrčili robotického psa (ouvej, teď jsem možná prozradila motiv, který čtenář nemá tušit, ale já si myslím, že to na napínavosti příběhu vcelku nic nemění) a teprve potom robotickou ženu? Zkoušeli ho tím nějak a jak jako?
Mnoho prvků tohohle vyprávění ukazuje spíš na to, že autor popisuje surrealistickou noční můru, než že by se pokoušel vytvořit aspoň trochu uvěřitelnou realitu. Šílený vědec a jeho kumpán pracují pouze ve dvojici v garáži, nemají tam (ačkoli bylo avizováno, že mají) žádné alarmy nebo pasti, takže tam František může v závěru příběhu klidně proniknout ke své rozmontované nebo spíš rozleptané bývalé milence… a ústřední frankensteinská dvojice zřejmě nemá tušení, proč to všechno dělá a kam tím směřuje. Prostě tak nazdařbůh smontují syntetické tkáně s počítačem nahrazujícím mozek - a dovíme se jen, že se androidka musí neustále promazávat, ale kde bere energii, to se nepraví, zato jí chutná alkohol, což také nemá žádné fyziologicko-biochemické zdůvodnění, ledaže ji to činí ve Františkových očích obzvlášť sympatickou… ale tohle záměrem tvůrců zřejmě také nebylo, protože oni si nepřejí, aby se Uma s Františkem na sebe nějak vázali… ale co si tedy jako přejí? Jejich záměrem není ani prosté pozorování, co se bude dít, na to neustále příliš prudí a vyhrožují. Ale co chtějí, neřeknou.
Sama androidka samozřejmě existenciálně tápe a my se jí ani nedivíme. Jeví však dětskou radost z objevování světa a zejména lidských vztahů – její výběr toho, co je zajímavé, poměrně hodně odpovídá Františkovu gustu, takže se možná opravdu podle něj formuje a adaptuje se na něj. Ale kdoví, možná ne, protože mu občas utíká.
Každopádně jsem osobně trpěla všemi těmi promarněnými šancemi, kde bylo možné si pohrávat jednak s dějem (s úmysly šílených vědců a se vším, co je mohlo křížit) a jednak s psychologií postav (vážně by androidka dospěla během pár dní na úroveň dobře socializované adolescentky, včetně lidských citů náklonnosti k Františkovi – proč právě k němu, když je proti ní poměrně hodně tupý)? A tak dále.
Na Emila Hakla se zřejmě nedá chodit s logikou, ale stejně by mě zajímalo, proč si vybral sci-fi motiv. Proč to napsal? Možná z nostalgie po nějaké ženě, která Umu připomínala, nebo takovou ženu chce potkat a ono furt nic. Tak nějak to zřejmě bude.
Na závěr ještě drobná poznámka z genderového soudku: docela mi přeběhl mráz po zádech, když jsem si představila, že bychom v tomhle příběhu obrátili role. Místo muže středního věku, který si hraje s androidkou představující nekonečně sofistikovanější verzi nafukovací panny ze sex shopu, bychom tu měli naopak ženu středního věku, která si obdobně pohrává s mírně dětinským umělým mladíkem. Taky vám to přijde o hodně zvrhlejší? Vida, důkaz našeho zakořeněného chápání muže jako subjektu (konající činitel, který k sobě všechno vztahuje) a ženy jako objektu (předmětu, s nímž je nějak nakládáno).
Emil Hakl, Umina verze, Argo 2016
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.