Společenské problémy našich koček
Dvě kočky v jedné domácnosti jsou prý tak akorát, tuhle chovatelskou radu jsem aspoň četla několikrát. A opravdu se nám to osvědčilo: kdykoli jsme měli tři kočky, panovalo mezi nimi napětí, kdežto dvě se snesly docela dobře.
Naše dvě současné kočky, už sedmileté, pocházejí z jednoho vrhu, takže jsou na sebe odmalička zvyklé a tolerují se – což je na kočičí měřítka už poměrně vysoký stupeň přátelství. Občas se zdrženlivě očichají, a pak si každá jde svou cestou za svým vlastním programem. Kocour Hustouš (původním jménem Černobog) už je takový pohodlnější pán středních let, nemá úplně v pořádku ledviny a nejčastěji polehává na zahrádce v nějakém pěkném zákoutí, za špatného počasí se ubere polehávat do obýváku na gauč nebo na okenní parapet, aby měl přehled o okolí. Naproti tomu jeho drobná sestřička Mokoška chodí na velmi dlouhé výpravy, mizí na celé dny a vrací se, aby se důkladně najedla a pomazlila (a pak nás masíruje tlapkami a poslintává nás s velkou vervou, jako by se chtěla zásobit naší láskou na další dlouhou výpravu). Protože Hustouš polevil v bdělosti a ostražitosti v hlídání svého teritoria, pociťujeme v poslední době stále silnější tlak kočičích imigrantů ze sousedství.
Náš nejoblíbenější imigrant, kterého jsme téměř adoptovali, je Otesan. Původně se jmenuje jinak, ale vzhledem k jeho hltavosti jsme mu nemohli dát jiné přízvisko. Je to mladý úhledný mourek, velice „ukecaný“ - mňouká na nás drsným hlasem – a krotký, takže se dá hladit i od mého dvouletého vnoučka Felixe, před kterým Hustouš s Mokoškou vždycky prchají. Jeho pán je prý psycholog, který radí v partnerských vztazích, ale v kočkách se moc nevyzná. Zřejmě očekává, že si Otesan naloví potravu, a tak ho nekrmí buď vůbec, nebo jen špatně. Otesan nám taky přijde nevymazlený a prahnoucí po lidském teple. Hustouš se ovšem snaží ze svého teritoria Otesana vyhazovat, takže ten jenom v nestřežených chvílích paběrkuje kousíčky naší přízně.
Postupně se nám podařilo Otesana vykrmit natolik, že začal být vybíravý v jídle a začíná dělat drahoty podobně jako naše vlastní kočky. Můj přítel, který si vzal na starosti kočičí catering (cat-ering :-)), už rozlišuje celou řadu kategorií granulí, sáčků a konzerviček: Hustoušovu ledvinovou dietu, přebytky, které nejedí naše kočky, přebytky, které nejí ani Otesan, pak pokrmy, které sice teď nejedí, ale po nějaké době je třeba začnou jíst, a to všechno se u každé individuální kočky liší. Tím pádem je u nás neustále k dispozici několik misek s různou potravou a klidně můžeme vykrmovat ještě další kočičí zájemce.
Pak je tu jeden imigrant, který v nás vyvolává největší soucit, ale přiznávám, že i odpor. Přezdíváme mu Kostlivec a taky má své pravé jméno, které zní jinak, a laskavou paničku, ale my mu říkáme takhle, protože vypadá, jak se vyjádřila jedna naše návštěva, jako z nějakého hororu. Je hodně nemocný, úplně vychrtlý, má nějaký nádor zřejmě na čelisti, trpí hnisavým výtokem z tlamky, ale panička se stále nemůže odhodlat k jeho euthanasii. Kostlivec má krásné inteligentní oči, a když váhavě stojí na otevřeném okně obýváku a já mu řeknu „kšá, sem nesmíš“, změří si mě smutným pohledem, pochopí a odejde. Trochu se přiživuje z misek, které máme venku před domem.
Pak jsou tu externisté, které zahlédneme jen občas, udržují si “distanc“ a taky si občas zobnou z venkovních misek: zrzek, který má stejnou paničku jako Kostlivec, ale je dokonale zdravý a hezký, Kuba, stříbřitý krasavec s modrýma očima, který má asi siamské geny, Růženka (tak jí říkám, protože je sice béžová, ale tak narůžověle), huňatá peršanka a několik dalších.
Chodíval sem jeden kocour, který nám byl vyloženě nesympatický a říkali jsme mu Hitler: obrovský černobílý nekastrovaný macek se zlýma žlutýma očima a agresivní povahou, který na nás otevřeně útočil a naše kočky se ho bály. Ten už ale zmizel před několika lety. Tohle je na kočkách právě krásné a tajemné – nikdy nevíte přesně, co podnikají, kdy se objeví, jaké mají plány a co si myslí. Jako by symbolizovaly přírodu a naši lidskou neschopnost ji ovládat, i když si někdy nafoukaně namlouváme, že jsme jejími pány. - Řekla bych, že my milovníci koček moc dobře víme, jak jsou ty lidské představy o ovládání přírody naivní a dětinské!
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.