Teorie vytváření vákua
Jak jsem byla zvyklá neustále zajišťovat, aby věci odsejpaly a v dění kolem našeho sdružení byl vidět nějaký pohyb, najednou jsem měla pocit, že všechno vázne – přitom to tak nemuselo nutně být, různí lidé dělali různé věci, jen jsem o nich třeba nevěděla, byla to moje optika jedné z radních, ke které v rámci rady neproudily informace. Každopádně jsem pociťovala nespokojenost, nutkání opět začít dělat "tahouna" a rvát všechny rozjeté záležitosti – tak jako dřív - silou a vůlí. Jenomže na druhé straně jsem už fakt tahouna z hloubi duše dělat nechtěla, cítila jsem, že po třech letech už opravdu potřebuju přepnout na nějaký jiný program, ve kterém se budu víc projevovat jako já a míň jako nějaký organizační robot.
Právě tou dobou jsme se náhodou vydali hodnotit náš nový ukázkový projekt v Brně, vytvářený docentem elektrotechniky a zároveň svérázným filozofem Petrem Baxantem, který mě výrazně osvítil teorií "vytváření vákua". Ta zní takto: když chcete lidi pohnout k aktivitě, nemáte je postrkovat a tlačit na ně, ale naopak vytvořit vákuum, které jsou nuceni zaplnit.
Aha!
Vytvořila jsem vákuum, respektive nechala jsem dál všechno být a jen jsem víc sledovala, co lidé sami od sebe dělají. No, možná že to ve všech případech nebylo přesně to, co bych si byla představovala já, ale dělali!
Výsledky jsou opravdu pěkné. V létě jsme měli úspěšný a moc hezký dvoutýdenní mezinárodní kurz, o naši síť ukázkových projektů, kterou jsem zatím táhla já, se odpovědně stará nová koordinátorka, také edice brožurek, které jsem sestavovala, má od příštího roku nového šéfredaktora, který to zřejmě všechno povede podstatně dynamičtěji nežli já. Jiná kolegyně vkládá akce do kalendáře na náš web a další, dříve naprosto pasivní kolega se sám od sebe zaktivizoval a plánuje crowdfundingový projekt.
Ohledně věcí vnitřně organizačních, které, jak se mi zdálo, přese všechno vytvořené vákuum stále ještě vázly, jsem se přece jenom znovu vybičovala a po dvou letech jsem zase o jednom srpnovém víkendu otevřela svůj dům pro strategické plánování naší organizace. Sešlo se nás dvanáct a byl znát obrovský posun proti tomu, co tu probíhalo předloni. Většina lidí se vyměnila a převažovaly aktivní osoby, které se samy ujímaly úkolů, které je třeba dělat! Sláva!
Tak teď už opravdu nebudu nic popohánět a postrkovat dopředu.
A co teď budu propána dělat? - Je to jednoduché, přestanu pořád myslet na to, co by se „mělo“ dělat, a nervovat se tím. Nechám všechno volně plynout a svoji pozornost a energii budu věnovat přesně tomu, co opravdu chci dělat, o čem si myslím, že mi to jde a sedí a dává mi to smysl. Hlavně našim lokálním akcím v Praze.
Vřelé díky Petrovi Baxantovi za jeho teorii vákua!
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.