Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Rok 1938 dětskýma očima: cesta časem zpátky

5. 10. 2014 8:52:34
Román britské autorky Ruth Boswell Nějaká vzdálená země vám nejen poskytne velmi plastický a dojímavý vhled do předválečného světa, ale také vám umožní daleko lépe proniknout do toho, jak historicky vypadaly vztahy mezi Čechy a Němci, nebo jak v Čechách žily asimilované židovské rodiny.

Nějaká vzdálená země” - možná poznáváte úryvek ze známého citátu britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina poté, co uzavřel s Hitlerem Mnichovskou dohodu. Zdůvodňoval tak, že obětování Československa je přijatelnou cenou za zachování míru v Evropě. Právě tato slova ve své době vyvolala v duších Čechů nesmírnou hořkost, zklamání a deziluzi. Ruth Boswell bylo v té době osm let, ale mnichovské události se jí vtiskly hluboko do paměti. Snad i proto, že tolik ovlivnily její vlastní život.

Ruth Boswell žije od roku 1939 v Británii a stala se známou televizní a filmovou producentkou a scénáristkou. Své dětské zážitky teprve po letech ztvárnilav beletristické podobě. V únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče poslali samotnou do Anglie k příbuzným, a tím jí nepochybně zachránili život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře. Příběh zčásti vnímáme očima dětské protagonistky Anny a tyto pasáže jsou tím působivější, že jde nepochybně o autentické vzpomínky. Stejně tak se projevuje i vizuální zaměření autorky – jednotlivé scény na sebe navazují jako v napínavém filmu, a filmová podoba by příběhu určitě slušela.

Pronikneme tedy do života partičky dětí na pomezí pražských čtvrtí Vinohrady a Žižkov, jejichž dobrodružství vzdáleně připomínají Rychlé šípy – až na to, že v dusivé atmosféře války na spadnutí si děti hrají na budování krytu a vojenské ošetřovny a hromadí zásoby potřebné k přežití. Celá země se připravuje na válku, plynové útoky a bombardování, a vyostřují se také vztahy mezi dětmi různých národností. Na Anninu partu neustále útočí skupina nacisticky laděných německých dětí, která pozná, že Anna je židovka, a vybírá si ji za oběť šikany. Čeští kamarádi ji ale chrání.

Střih na rodiče protagonistky – a vnímáme matčiny úzkosti a obavy z nejisté budoucnosti, její zlé předtuchy, ale i naději, že všechno přece jen dobře dopadne, vždyť kdo by si dokázal představit hrůznou realitu, která následovala... Nový střih na Liberec – tehdy Reichenberg – do života místní nacistické honorace, mezi kterou se Annin židovský otec úspěšně pohybuje. Ovšem jen dokud nevyjde najevo jeho “méněcenný” původ, pak události naberou rychlý spád... A další střih: malá Anna odjíždí sama vlakem do Londýna, maminka ji ujišťuje, že ji bude brzy následovat, ale to se už nepodaří.

Zápletka je složitější, ale nebudu ji prozrazovat – jen ujišťuji, že příběh je velmi napínavý.

Osobně mě zaujal jeden aspekt tohoto vyprávění - pozdější generace si už vůbec nedokáží představit, jak tehdy ve skutečnosti vypadaly vztahy mezi Čechy, Němci a Židy. Jestliže se dnes na ně někdo snaží aplikovat současná měřítka politické korektnosti, s reálnou dobovou situací se to úplně míjí. Konkrétně: lidé měli daleko silnější pocity příslušnosti k vlastnímu národu než dnes, daleko reálnější a hmatatelnější bylo jakési kolektivní vědomí nebo, chcete-li, i reálná “kolektivní vina”. Němci opravdu ve své většině Čechy pohrdali a špatné vztahy kořenily hluboko v minulosti. Dnešní móda rozněžňovat se nad osudy odsunutých Němců, litovat je a narážet jejich odsun na kopyto dnešních “multikulti” a politicky korektních hledisek může fungovat jen jako vyjádření k dnešním problémům - ale bohužel pomýlenými prostředky, protože podle mého nejlepšího přesvědčení naprosto nemáme právo jednání tehdejších lidí soudit. Stejně tak může čtenáře překvapit i to, s jakou samozřejmostí se židovská holčička, jejíž mateřštinou byla němčina, identifikovala s českým národem a češstvím. Román Ruth Boswell vám zkrátka umožní, abyste se do tehdejších poměrů naplno vžili – bez jakýchkoli tezí a poučování, prostě jen na základě vnímaných reálií.

Tuto knihu jsem překládala a dostala jsem se k tomu netypickým způsobem. Rodiče mého přítele jsou totiž Češi žijíci dlouhá léta v Londýně a Ruth Boswell je jejich sousedka. Právem se domnívala, že její kniha by měla pravděpodobně větší čtenářský ohlas v Čechách než v Anglii, a obrátila se na ně, zda neznají nějakého překladatele do češtiny. Znali.

Rukopis mě strhl a brzy jsme s Ruth našly i ideálního vydavatele, nakladatelství Argo.

A tak knížka spatří už v nejbližších dnech světlo světa. Ruth Boswell přijíždí na její křest do Prahy a já se moc těším na osobní setkání.

Autor: Eva Hauserová | neděle 5.10.2014 8:52 | karma článku: 12.25 | přečteno: 594x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 490 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 88 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 18.09 | Přečteno: 496 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 112 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 476 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.