Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vepřová pečínka a ekologické svědomí

24. 05. 2014 9:27:29
Když jsem se poprvé doslechla o spolku s názvem Přátelé vepřové pečínky, trochu jsem se vyděsila. Pohybuji se spíše v prostředí městských ekologů, kteří inklinují k vegetariánství až veganství a zabíjení zvířátek odmítají. Pak jsem ale změnila názor...

Duší sdružení Přátelé vepřové pečínky je farmář a všeuměl (skoro bych řekla lidový mudrc) Zdeněk Polanský, který hospodaří velice přírodním způsobem na čtyřech hektarech v Pístině na Třeboňsku. Loni jsme jeho usedlost navštívili a vyhodnotili jako ukázkový permakulturní projekt – viz ekomapa sdružení Veronica tady: http://www.veronica.cz/ekomapa/#k=ostatni_permakultur

Na jeho pozemcích v praxi uvidíte, jak vypadá takzvaný „jedlý les“ (pod tímhle často používaným anglicismem se skrývá takový pestřejší ovocný sad s více patry vegetace a více funkcemi), zeleninové a bylinkové polykultury (tedy opak běžných monokultur), a také jak se dají zdařile propojovat a provazovat toky energií, živin a materiálů mezi zvířaty a rostlinami, rybníky, loukami a záhony, mezi domem a okolím.

No a na této farmě žijí šťastná prasátka – užívají si venkovní výběhy, s potěšením se sluní, rochní v blátě, rýpají v zemi, nebo se skrývají v bujné vegetaci. Je jasné, že do ekosystému patří, jsou jeho součástí, spotřebovávají rostliny a nějaké drobné živočichy a zase pozemek hnojí a provzdušňují. Podobně využívá prasata asi nejslavnější evropský permakulturní farmář Sepp Holzer, který hospodaří v rakouských Alpách.

No dobrá. Ale jak je to s tou nejchoulostivější otázkou – samotným zabíjením?

Nejlépe to objasní citát z webu Přátel vepřové pečínky; následující pasáž obsahuje nejen recept na bezstresovou porážku selete, ale i podnět k občanskému tlaku na politické změny, což je pro Zdeňka Polanského typické a je to další věc, kterou připomíná zmiňovaného „sedláka rebela“ Seppa Holzera, který rovněž brojí proti veškerému omezování, regulacím a byrokracii:

„Recept na Lahůdkové dietní škvarky ze selete pořízeného z domácího, přírodního, ekologického nebo permakulturního chovu.

Nejprve si pořídíme živé sele z některého z výše uvedených chovů. Jednoduší by bylo pořídit si trochu syrového sádla, ale v řeznictví sádlo ze selete neseženete a přímo od chovatele nemůžete, neboť to NENÍ V SOULADU SE ZÁKONEM. Myslím, že je tomu přesně naopak, a to sice, že ZÁKON NENÍ V SOULADU SE ZÁJMY A POTŘEBAMI OBČANŮ, a proto je nutno zákony změnit. Takže si pořídíme živé sele, které nejprve nakrmíme suchým osoleným a okořeněným šrotem, nebo chlebem apod., abychom mohli provést bezstresovou porážku. Když už má sele pořádnou žízeň, napojíme ho pivem nebo vínem, nejlépe množstvím, které snese, a zhruba do hodiny můžeme začít s vlastní porážkou. Sele sotva stojí na nohou, a tak nepotřebujeme ani asistenci další osoby, ťukneme ho paličkou do hlavy, ihned vykrvíme a dále pokračujeme jako u klasické domácí zabijačky. Chceme-li na něco použít krev, nemusíme mít obavy z dvou až tří promile alkoholu v krvi selete, neboť ten se při zpracování vypaří. Syrové sádlo, které jsme i s kůží stáhli ze selete, dáme vychladit, aby se nám dobře stahovalo z kůže, a zbytek , tj. celé sele bez kůže, použijeme podle jiného receptu. Po stažení z kůže sádlo nakrájíme na kostky a do zlatova vyškvaříme. Škvarky konzumujeme ještě teplé, nejlépe s osolenou ředkví, a zapíjíme dobrým pivem, přičemž diskutujeme o Přátelích vepřové pečínky.“

Není maso jako maso

Vegetariánství a tím spíše veganství obecně snižuje naši ekologickou stopu a tím je velice prospěšné – velký díl orné půdxy a tím i spotřebované nafty a umělých hnojiv věnujeme na krmení pro zvířata, kterými se tyto rostliny musí „propasírovat“, abychom měli svoji každodenní porci masa. Sama jsem byla v dospívání několik let vegetariánka a můj mladší syn je vegetarián celoživotní a nijak mu to nevymlouvám. V podstatě jsem ale dospěla k tomu, že když si dáte maso svátečně a když nepochází ze „zvířecího koncentráku“, není na tom nic špatného.

Pro objasnění rozdílu mezi masem, které běžně koupíte v supermarketu, a masem od ekofarmáře na závěr ještě jeden citát z webu Přátel vepřové pečínky (PVP):

„V celé Evropě novodobí kněží v bílých pláštích nadiktovali všem všežravým prasátkům jednu jedinou suchou kaši složenou ze čtyř druhů obilovin, jedné bílkoviny a syntetických vitamínů a přídatných látek. K tomu čistou vodu. Představme si ten život my stejně všežraví lidé a k tomu chlívek tři krát tři metry. Co nám prasátka provedla, že je tak trestáme. Neměli bychom jim být vděčni za ty pochoutky, co nám dávají? Vůbec se nedivím dietologům a dnologům ( lékař léčící dnu), že nám maso nedoporučují. Podívám-li se však do permakulturního chovu, vidím výběhy pět arů na jedno prasátko, sto dvacet druhů krmných rostlin, pět druhů živočichů mimo to, co si narejou, a mimo čaj. Taková prasátka mají přirozenou imunitu, nemají zvýšený cholesterol, maso z nich nepotřebuje tolik solit a kořenit a to vše se pochopitelně projeví na zdraví jedlíka vepřového masíka, a ten již tuší o čem je PVP.“

Autor: Eva Hauserová | sobota 24.5.2014 9:27 | karma článku: 16.27 | přečteno: 1246x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 490 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Ilja Hynek

Drsný příběh jedné šťastné rodiny

Je krásný nedělní jarní den, roku 2018. Blíží se devátá hodina ranní a je ticho. Podezřelé ticho. Zvláště, pokud jste rodina s třemi malými dětmi bydlící na kraji obce ve velkém domě se zahradou.

18.11.2017 v 17:29 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 420 | Diskuse

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 7.35 | Přečteno: 266 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1434 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.96 | Přečteno: 856 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.44 | Přečteno: 932 | Diskuse
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.