Proč neuzavíráme sňatky? A proč bychom měli?
Připomněl mi to můj mladší syn, který se doma pídil po rodném listu, jelikož se musí nahlásit na matrice jako otec budoucího miminka (které se chystá přijít na svět v květnu). Užasla jsem, že je to vlastně komplikovanější procedura, než kdyby byl ženatý, protože tam by se otcovství prostě předpokládalo. V té chvíli mě tak nějak ovanul duch devatenáctého století a konzervativního kondelíkovského měšťáctví, který je se stavem manželským neoddělitelně spjat…
Sama žiju už přes dvacet let s přítelem (stále stejným), oba moji synové žijí s přítelkyněmi a vypadá to na stabilní vztahy, a ve svém okolí už prakticky neznám nikoho, kdo by řešil otázku, zda uzavřít sňatek. Lidi to prostě vůbec nenapadne. A nikdo si rozhodně neříká „radši se nevezmeme, co kdybychom se rozešli“. Manželství už totiž pro lidi v mém okolí nepředstavuje žádnou normu, ze které by ve svých úvahách vycházeli.
Dokonce bych řekla, že svatba a manželství (vzhledem k těm výše uvedeným kondelíkovským konotacím) je pro řadu lidí jakousi groteskní karikaturou neupřímných, zkostnatělých vztahů, vyprázdněnou vnější slupkou. Vybavuje se mi jeden příklad za všechny. Před několika lety jsem působila jako editorka v jednom časopise a měla jsem mladou šéfku, která čekala se svým přítelem dítě a přítel ji požádal o ruku. Odmítla, protože jí svatba připadala trapná a ponižující. Producírovat se před lidmi, snášet trapné vtipkování, nechávat si svůj vztah potvrzovat úředními štemply, a proč vlastně? Tak nějak to cítím i já: vždyť jde o hluboce osobní, intimní věc, tak proč by se do toho měly vměšovat úřady, soudy, stát a kdovíjaké ještě instituce? Co je komu do toho, s kým chci žít? Kdybych zašla do krajnosti, mohla bych dokonce prohlásit, že vystavovat před úřady na odiv, s kým udržujeme trvalý sexuální vztah, je perverzní exhibicionismus.
Paradoxně mi připadá smysluplnější úplně tradiční církevní sňatek, kde skutečně o něco jde a zúčastnění tomu věří: je to přechodový rituál, který jim zásadně promění život. Ale úplně mi uniká smysl občanského sňatku. Moje vlastní svatba, která se odehrála pravda už před drahnými lety, představovala taky dost rozpačitý, ne-li přímo trapný zážitek, zoufale nestylový, nudný, křečovitý a odpovídající době reálného socialismu. Ale zoufale nestylové mi připadají i dnešní svatby s kýčovitě načinčanými nevěstami v bílém, které mají možná blíž k maškarnímu bálu.
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.