Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tanec s bohyněmi

25. 01. 2014 15:27:40
Nová kniha Terezie Dubinové Kořeny ženské spirituality by si podle mě zasloužila daleko větší pozornost, než jakou jí média věnují. Nepojednává jen o ženské spiritualitě, jak slibuje název, ale mnohem šířeji o probouzení nového paradigmatu – o tom, co se stane, až dokážeme zapomenout na patriarchát a přestaneme se k němu neustále ve všem svém konání a myšlení vztahovat a odkazovat. Pootevírá nám dveře k docela jinému světu...

Kniha shrnuje bádání, různé hypotézy i intuitivní představy o ženské spiritualitě v pravěku a starověku, ale i o tom, co skrývá naše nitro, a to jedinečným způsobem, který autorka nazývá „žensky fluidní“. Text působí jako harmonizující pohlazení na duši a zve čtenářky a čtenáře do světa, který funguje trochu jinak než ten náš, protože ženský a mužský duchovní princip jsou v něm v rovnováze. Autorka vychází nejen z archeologických nálezů a analýzy starověkých textů, ale také z moderní feministické literatury včetně poezie a beletrie, ze snů, vizí a z intuitivně tušených obrazů. Přitom se Terezie Dubinová zvlášť zaměřuje na to, co je její specializací – na judaismus, hebrejskou kulturu a analýzu jazyka Starého Zákona, takže se opakovaně dovídáme, že různé biblické výroky, které nám připadají silně patriarchální, byly v originále mnohoznačné a zahrnovaly i ženský spirituální princip nebo ženské duchovní síly a moc. Nejznámějším příkladem je zavržená a poté potlačená postava Lilit, Adamovy první partnerky, která netrvala na ničem horším než na rovnoprávnosti s mužem, v Bibli ale najdete téměř na každém kroku něco „ztraceného v překladu“ z původní hebrejské formulace. Pro ochutnávku toho, co Terezie Dubinová dělá, si zajděte na její web www.oheladom.cz.

Zraněny patriarchátem

Historické dominanci mužů se tu nespílá, jen se klidně konstatuje, o co jsme všichni včetně mužů přišli. Dozvíte se tu mnoho o polaritě Slunce a Luny, která je v naší kultuře stále silně vychýlena ve prospěch Slunce, a porozumíte kořenům toho, proč i v duších dnešních žen přetrvává hluboké zranění - když to zjednoduším, připravili nás o Bohyni, která by měla být přirozenou, logickou a hluboce potřebnou protiváhou mužského Boha. Také prolínání spirituality se sexualitou, radostnou smyslností a prožíváním přírodních cyklů bylo úplně zavrženo, na sexualitu se začalo pohlížet jako na něco nízkého a špinavého a stejně tak i na ženy – zejména na ty, které by se těšily stejné sexuální svobodě jako muži. Ženy, které byly akceptovány jako „čisté“ a „ctnostné“, musely ale také obětovat velkou část své duše. Při četbě si znovu a ostřeji uvědomíme, jak je to vlastně zvrácené, nepřirozené a jak nás to všechny poškozuje. Ocituju třeba tenhle úryvek: „Nestor tradiční biblistiky, protestantský archeolog a filolog William F. Albright, napsal o mytickém semitském náboženství: ,Ženské náboženství bylo přírodní, orgiastickou modloslužbou vyznávající smyslnou nahotu a sprostou mytologii. Ta byla nahrazena Izraelem s jeho pasteveckou jednoduchostí a čistotou života, s ušlechtilým monoteismem a přísnými etickými kodexy...’ Ptám se sama sebe, jestli ten pracovitý a vzdělaný muž četl stejnou Bibli jako já – popisující zabíjení domorodců a nekonečné války. Osobně bych spíše řekla, že uctívání jediného boha představovalo změnu formy v souladu se silnějšími kosmickými proudy. Patrně šlo o vesmírný experiment pozemské zkušenosti v používání moci výlučně mužské polarity. Jistě nám to přineslo něco dobrého – naučili jsme se používat levou hemisféru až extrémním způsobem a poznali jsme, kudy cesta nevede.“

Osobně velmi oceňuji i to, jak autorka vetkává do textu autobiografické výpovědi, ve kterých se aspoň zčásti najde snad každá čtenářka. I v naší společnosti je pro dívky stále hodně těžké se identifikovat s „druhým pohlavím“, se všemi často protichůdnými požadavky na ženský vzhled, tělesné i duševní vlastnosti, tlaky na to, abychom se chovaly „po mužsku“, ale když to děláme, ihned jsme za to trestány... to všechno nám brání v přirozeném sebepřijetí, v tom, abychom prostě byly samy sebou. Křiklavým příkladem, že tady něco nefunguje, je třeba častý výskyt anorexie a bulimie, zavrhování přirozené ženské tělesnosti je dobře vidět na přetrvávající tabuizaci menstruace, na snahách ji zcela zamaskovat a být stále stejně výkonná, nebo se jí zbavovat pomocí hormonů. To, co autorka popisuje jako vlastní zkušenost, obtíže s přijímáním vlastního těla a ženství, jsem sama během dospívání a mládí zažila v bleděmodrém, a jako žena jsem se začala cítit dobře myslím až díky mateřství, a ani to ne hned – spíše až ve středním věku, kdy mi různé tlaky okolí začaly být jedno, tedy asi kolem pětatřiceti let.

Přesto mi trochu dělá potíže se identifikovat s „ženským principem“, tak jak ho kniha popisuje – iracionálním, pasivním nebo zase ničivým a zhoubným, smyslným, citovým, nevypočitateným, podrobujícím mužský princip, tedy mužského partnera, zkouškám (hysterčení??), v nichž má obstát jako pevná skála. Kdykoli se ženskému principu a ženám připisuje těch emocí, iracionality, všeobjímající lásky, pečovatelství apod. až příliš, začnu mít pocit, že mě to až dusí: ne, tohle prosím pro mě neplatí! Proč by vůbec mělo jasné, logické myšlení být mužským aspektem? Proč by zakotvení v tělesnosti mělo být aspektem ženským? Copak nejsou muži svým způsobem v kontaktu se svou tělesností daleko víc (tíhnutí ke sportům, sklony k závislostem, k fyzickým střetům, násilí, rychlejší sexuální vzrušení atd.)?

Konečně i autorka sama přiznává, že má také dosti silného „vnitřního muže“, tedy jangovou stránku. V knize se objevuje i „solární ženství“ – archetyp Amazonek. Napadá mě, zda by nebylo lepší z této terminologie vůbec vypustit „mužství“ a „ženství“, protože se skutečnými muži a ženami souvisí tato polarita dosti volně. - Na druhé straně nějak souvisí určitě, tady se s vyhraněnými kulturními deterministy rozhodně neshodnu a cítím, že nějaké biologické rozdíly v mentalitě mužů a žen se v nás prostě ozývají. Jenomže ne tak dalece, aby se dalo předem říct, že když jste žena, budete mít vlastnosti A a B, zatímco když jste muž, vlastnosti C a D. Nehledě na to, že jak říká módní americký psycholog David Deida, tato polarita je důležitá pro vztah a sex – ale i podle něj asi ve 20 % vztahů zosobňují ten „mužský“ pól ženy a „ženský“ pól muži.

Radikální kosmické vize

Teď proberu věci, se kterými se opravdu nedokážu ztotožnit nebo je přijmout. Text se často odvolává ke „kosmickým vibracím“, o jejichž zvyšování či snižování se mluví s naprostou samozřejmostí, zmiňován je třeba „proces změny vědomí samotných planet“ – zkrátka se tu naznačuje, že za pozvolnými změnami paradigmatu stojí nějaké vesmírné síly. - Jak prosím? Jaké síly přesně? A proč by to propána dělaly? - Asi jsem nenapravitelná pozitivistka...

Zase budu citovat: „Po určitou dobu se patrně dařilo skrze ženy, jež si udržely vysokou vibraci svého vědomí, stahovat na Zemi energii celistvosti a harmonie. Znám několik žen, jež si pamatují na své poslání posvátné kněžky, kdy se milovaly s vysoce postavenými muži země – panovníky, vojevůdci, ekonomickými správci - aby se těmto mužům plně otevřela energetická centra a získali přístup k moudrosti Bohyně, k vědomí života jako sítě a chápání souvislostí, předvídání důsledků svých rozhodnutí.“

S tímhle se nějak identifikovat nedokážu... ale proč vlastně? Snad mě to dokonce morálně nepohoršuje? – Dovedu se vůbec vžít do toho, že by sexualita hrála takhle spirituální úlohu, a oprostit se od dnešního pohledu, že něco takového je vlastně prostituce? – Ne, nepohoršuje mě to, ale zůstává mi to úplně cizí. Spojení sexuality a spirituality dovedu pochopit v nějaké rovině symbolů, ale v této konkrétní fyzické rovině to přesahuje možnosti mého chápání a vciťování. Kdybych měla sama mít tuhle životní úlohu, cítila bych se omezovaná, dusilo by mě to. Radši bych prosím do těch důležitých záležitostí země mluvila a zasahovala přímo!

Nicméně nepochybuji o tom, že pro některé čtenářky a čtenáře nebudou ani tato místa knihy příliš radikální, a ať je to jak chce, kniha vás určitě uvede do světa, kde se vám otevřou nové obzory, kde je domyšleno, „dopředstaveno“ a dotvořeno to, co obvykle jen tušíme. A co je důležité, při četbě se budete cítit velmi uvolněně a příjemně, nevyostřují se tu totiž žádné spory, ničemu, ani patriarchátu, se tu nevyhlašuje boj, zraňující věci z minulosti se nechávají spíše odplouvat a jsou nahrazovány novými vizionářskými obrazy. Proto je to kniha velmi léčivá.

Terezie Dubinová, Kořeny ženské spirituality, Keltner Publishing 2013

Autor: Eva Hauserová | sobota 25.1.2014 15:27 | karma článku: 11.65 | přečteno: 909x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.29 | Přečteno: 489 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 474 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 112 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 476 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.