Eva Hauserová

Výživné jídlo pro budoucnost: hmyz

15. 09. 2013 10:20:00
Lidstva stále přibývá a na planetě je těsněji a těsněji, a především pastviny pro hovězí dobytek zabírají nepříjemně mnoho místa. Bílkoviny bychom ale mohli získávat i jinak než z bifteků: co takhle nákyp z larev zavíječe, cvrčci pražení na másle, nebo pikantní koktejl z mravenců?

Hmyz představuje vysoce výživný zdroj jídla a zatím téměř nevyužitou a přitom obrovskou zásobárnu pro budoucnost. Jeho konzumace je daleko ekologičtěší především proti konzumaci hovězího nebo vepřového masa, a navíc proti nim obsahuje daleko víc vitaminů a minerálů. Lidstvo by konečně mohlo mít dostatek bílkovin!

Dosti zásadní překážkou je ovšem náš hluboce zakořeněný odpor k pojídání hmyzu. Ten je daný čistě kulturně, v řadě zemí lidé takové zábrany nemají. A navíc je dosti iracionální – proč se nám například neoškliví pojídat vysoce inteligentní zvířátko, v mnohém podobné člověku, jako je prase, zatímco psa bychom nejedli? Proč klidně konzumujeme med, který vlastně „naslintaly“ včely? Pokud by v budoucnu nastala nouze o bílkoviny, asi bychom museli mnohé své zásady či předsudky přehodnotit...

V časopise New Scientist jsem se dočetla zajímavá fakta. Celosvětově se už dnes konzumuje 1900 druhů hmyzu, tradiční potravinou je hmyz v některých částech Afriky, Asie, Střední a Jižní Ameriky. Během několika posledních let ale vzrostl zájem vlád i environmentalistů o hmyz jako potravinu. Podle nové zprávy OSN bude vzhledem k růstu populace kolem roku 2050 potřeba produkovat asi o 70 % potravin více, s důrazem na jídlo bohaté bílkovinami. Na chov dobytka (případně ani drůbeže nebo ryb) přitom asi nebude dost místa a zdrojů. Podle zprávy OSN by tuto mezeru nejvhodněji doplnil právě hmyz! K jeho chovu stačí oproti větším zvířatům jen zlomek prostoru a jeho výkaly obsahují méně čpavku okyselujícího půdu. Navíc hmyz produkuje mnohem méně skleníkových plynů než běžná hospodářská zvířata.

Nejdůležitější ze všeho je, že hmyz vyprodukuje obrovské množství bílkovin. Mouční červi jich obsahují víc než stejné množství vepřového. Stogramová porce sušených much nebo mexických kobylek obsahuje stejných 28 gramů bílkovin jako steak o váze 226 gramů. Mnoho druhů hmyzu je také doslova nabito vitaminy a minerály, zvlášť zinkem a železem, které nám někdy v jídle chybějí. Dvě larvy bource morušového obsahují desetkrát víc železa než 100 gramů grilovaného hovězího masa, a 100 gramů vařených housenek, což je oblíbené jídlo v Angole, pokryje naše denní požadavky na železo, zinek, měď a thiamin. Většina hmyzu obsahuje i vlákninu a zdravé nenasycené mastné kyseliny, což se projevuje i v jejich chuti. Syrové australské larvy zvané „witchetty grubs“ – asi 10 – 15 cm velké bílé housenky různých můr, například dřevokazné můry Endoxyly - chutnají po mandlích. Mňam!

Vzpomínám si na jednu terénní výpravu s profesionálními entomology, kteří v horku pro osvěžení mlsali mravence, prý příjemně kyselé... anebo se mi konečně vybavuje sázka důchodce a poslance Kremličky, který snědl brouka. Hmyz máme prostě na dosah ruky a stačí malý krůček tím směrem...

Praktické problémy

Kdybychom začali vážně uvažovat o chovu či lovu hmyzu na jídlo, narazíme přece jen na překážky. Především je potíž získat dostatečné množství hmyzu. V zemích, dke se hmyz běžně konzumuje, obvykle tvoří jen drobné „zobání“ či svačinky, málokdy hlavní jídlo. Z volné přírody asi hmyz ve velkém získávat nikdy nebudeme - jednak bychom jeho zdroje rychle vyplenili a jednak může být infikovaný neznámými mikroby, kterých se lze ovšem zbavit třeba blanšírováním a zmražením. Někdy však může hmyz obsahovat nebezpečné těžké kovy, třeba z pesticidů.

V Thajsku tradičně existují hmyzí farmy produkující cvrčky. V chladnějších zemích může být ale chov hmyzu problém, protože je náročný na teplo, a pokud jde o druhy procházející proměnou dokonalou (stádiem kukly), je to ještě složitější. Nadějnými druhy pro budoucnost se zdají být kobylky nebo mouční červi (tedy larvy brouka potemníka moučného).

Schůdné řešení by mohlo spočívat v tom, že budeme extrahovat hmyzí proteiny a používat je v podobě prášku, kterým si posypeme jídlo – to už je celkem přijatelné, že? Další možností je využívat uměle odchovaný hmyz jako krmivo pro drůbež. Slepicím to může prospívat i dalším způsobem – chitin, tvořící vnější kostru hmyzu, působí jako přírodní antibiotikum, příznivě reguluje střevní mikroflóru a posiluje imunitní systém.

Pokud byste si chtěli konzumaci hmyzu vyzkoušet a nemáte trpělivost si svoji porci sami nalovit, můžete se obrátit na holandskou společnost Bugs Originals, která už dnes prodává hmyz supermarketům.

Autor: Eva Hauserová | karma: 8.71 | přečteno: 1222 ×
Poslední články autora