Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Názorný vhled do mužského mozku

24. 05. 2013 13:15:03
Máte potíže chápat muže a jejich psychiku? Kniha Pavla Cingla Pitralon vám objasní tajemné zákruty mužského myšlení – vlastně ne, spíš jde o přímé dálnice, po nichž mužská duše sviští, aniž by stačila zkoumat, čím vlastně projíždí a co cestou míjí. Různé detaily a finesy přitom prostě nelze vnímat. Myslím, že právě do toho se nám ženám někdy hůř vžívá.

Výtisk Pitralonu jsem obdržela na veletrhu Svět knihy v Holešovicích od laskavých nakladatelů z vydavatelství Pijavice. Ti už před časem vydali knížku Jany Jiráskové Paranoidní pijavice, která je naprostým protipólem dílka hudebníka Pavla Cingla: strhne vás hloubkou prožívání, emocemi, totálně odevzdaným a introspektivním vnímáním přítomného okamžiku. Pavel Cingl naopak jako by si zachovával od všeho, co vypráví, odstup. Občas hodnotí, občas jen konstatuje, co jeho protagonistu potkalo, a všechno to dělá s jakýmsi nadhledem, jako by o tom vyprávěl u piva.

Slovo v názvu útlé knížky – Pitralon - je nejen voda po holení, kterou používala generace našich tatínků a dědečků, ale „pitralon“ jsme někdy v sedmdesátých letech přezdívali starým páprdům, to znamená mužům, kterým tehdy bylo tak přes pětatřicet. – Možná že to Pavel Cingl myslel trochu i takhle, protože hlavní protagonista jeho knížky je podle všeho ve věku asi mezi pětatřicítkou a čtyřicítkou a řeší si vztahy k ženám, rodině, k manželství, k samotě, sám k sobě... zkrátka mírně předčasnou krizi středního věku.

Po psychologické stránce mi protagonistovy duševní pochody připadaly někdy až exotické, jako z jiného světa. Pokud přistoupíme na předpoklad, že knížka pojednává tak trochu o všech mužích, pak je tu nádherně demonstrován základní rozdíl: my ženy všechno hodně rozebíráme a pitváme, zatímco muži vůbec ne – ani náhodou. Namátkou příklad – dovedete si představit, že by nějaká žena řešila otázku, zda si má někoho vzít, následujícím způsobem? Cituju: „Jednoho krásnýho dne, v dobrým rozpoložení, jsem se jí jen tak mimochodem zeptal, jestli by si mě nechtěla vzít. Chtěla. A bylo to. Z toho se už druhej den těžko couvá.“ – Nebo jak se my ženy trápíme, jestli nám nějaký muž zavolá nebo nezavolá. Protagonista to má takhle: „Od tý doby jsme si vyměnili ještě pár esemesek, pak někam odjela a vlastně to celý vyšumělo do ztracena. Považoval jsem to za uzavřenou kapitolu a nijak zvlášť jsem se tím netrápil.“ – Všechno pokračovalo jen díky tomu, že při třídění čísel v mobilu na něj vykouklo číslo příslušné dívky. Což jí vzápětí klidně sdělí: „Trochu jsem čistil mobil a narazil jsem na tvoje číslo. Tak jsem si řek, že ti zavolám.“ – Vůbec ho nenapadne, že by se to dívky snad mohlo dotknout. Ejhle, jak funguje mužský mozek!

V podobném odzbrojujícně upřímném duchu se nese celá kniha – protagonista prostě a jednoduše reaguje na podněty, které vidí před sebou, například na svůdné dívčí tělo reaguje sexem, na to, že ho manželka vyhodí z bytu, reaguje tak, že si jde sehnat bydlení, a podobně. Nikdy u něj nedojde ke složitějšímu řetězení myšlenek nebo košatění a zacyklování emocí, je to prostě jako u I. P. Pavlova: zvonek – sliny – potrava. Vlastně jsem nad tím po celou dobu čtení této publikace žasla a uvědomila si, že jsem snad v životě nečetla klinicky přesnější studii tohoto způsobu myšlení (snad – posuďte sami - typicky mužského).

Musím podotknout, že v knížce toho najdete o moc víc - spoustu vzpomínek z dětství, zajímavých dobových reálií, drsných historek ze života protagonistovy promiskuitní matky, alkoholického otce, rozkulačených prarodičů, z neklidného a neusazeného pohraničí... je to zkrátka generační výpověď dítěte, které vyrůstalo v socialismu šedesátých a sedmdesátých let.

Ještě se vrátím k letošnímu Světu knihy – letos mi připadal tak nějak pohodový, zřejmě proto, že jsem dorazila až v neděli, takže odpadla mačkanice pohánějící člověka od stánku ke stánku, doprovázená halasem a tartasem, v němž neslyšíte vlastního slova. Nedělní provoz je na můj vkus tak akorát, i když člověk samozřejmě přijde o ty nejhlavnější programy. – Ta neděle se mi přihodila tak, že jsem pojala plán pronajmout si salonek na ukázkovou literární dílnu, ale vzpomněla jsem si na to přirozeně v úplně poslední den, kdy to ještě bylo možné. Proto na mě vybyl jen úplně poslední termín v Komorním salonku. Přesto to bylo velmi příjemné, lidí přišlo tak akorát a hezky jsme se bavili společným vymýšlením zápletek a jiného. Za rok na to rozhodně nesmím zapomenout a musím si zase něco nachystat!

Autor: Eva Hauserová | pátek 24.5.2013 13:15 | karma článku: 11.62 | přečteno: 2090x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 490 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 73 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 17.88 | Přečteno: 474 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 112 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.02 | Přečteno: 476 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.