Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

O efemerní povaze kávy a prezidentů

13. 01. 2013 9:50:21
Už je to tak, lidstvo začalo popíjet kafíčko zhruba před dvě stě padesáti lety a asi v té době začalo také volit prezidenty. Je možné, že vzhledem k choulostivosti kávovníku vůči změnám klimatu budeme muset s holdováním kávě během pár desetiletí přestat. A prezidenti? Ti možná také zmizí s určitou historickou epochou...

Dočetla jsem se, že kávovník je ohrožený globálními změnami klimatu víc než jiné rostliny. Je totiž dost háklivý. Asi dvě třetiny současné kávy pochází z biologického druhu Coffea arabica, původem z Etiopie, který má jemnou chuť a je dražší než druhý druh zvaný robusta, Coffea canephora. Divoký kávovník roste v Africe ve vyšších polohách, v zastíněných a vlhkých lesních lokalitách, a nejlépe mu vyhovují teploty 18 – 21 stupňů. Už při teplotách nad 23 stupňů ztrácejí plody kvalitu a chuť a při dlouhodobém zvýšení na 30 stupňů opadají rostlinám listy. Také každoroční vegetační cyklus vyžaduje zvláštní delikátní rovnováhu přírodních podmínek – ze začátku sušší období, a pak, když rostliny nasazují na květ a když zrají plody, zase vlhčí, přičemž ale nesmí pršet až příliš.

Hlavně ve východní Africe už dnes v důsledku klimatických změn výnosy kávy klesají na historické minimum a 26 milionů farmářů, kteří se pěstováním kávy živí, se bojí o obživu. My ovšem nejdřív můžeme čekat, že ceny kávy vyletí nahoru. Jak to dopadne? Možná se podaří vypěstovat odolnější kávovníky, nebo budeme muset slevit z lahodné chuti kávy, a nejpravděpodobněji si kafíčko budeme popřávat jen jako vzácnou pochoutku.

Historicky je aspoň v evropské civilizaci pití kávy relativní novinkou. Káva se začala pěstovat zhruba v 6. století, kdy byly rostliny přivezeny z Etiopie do Jemenu. Ale teprve v 17. a 18. století, když Evropané založili v koloniích kávové plantáže, začala káva pronikat na náš kontinent.

Udivilo mě, když jsem si uvědomila, že tyhle dva jevy - káva a prezidenti - mohou nakonec být charakteristické pro stejnou historickou epochu.

Prezidenti se totiž datují od 18. století, kdy se začali volit v USA, a možná postupně zaniknou nebo se stanou jen dekorativními fígurkami jako evropští monarchové. Vládnout či rozhodovat budou spíše nadnárodní korporace, globalizované sítě vládnoucí ekonomikou a informacemi, nebo zase naopak (jak bychom si přáli my ekologové) místní komunity. Prezident je postava související s národním státem, který by měl reprezentovat, čili s vlastenectvím. Proto můj největší - a teď už jediný - požadavek na prezidenta je, aby nám (teď v sobě křísím poslední špetku vlastenectví) nedělal ostudu, a to ani ve světě, ani před námi samými. Neboli abychom se nemuseli stydět. Což vůbec není tak samozřejmé, jak by mělo být.

Od loňského prosince – kdy měl nastat konec světa a možná v jistém smyslu nastal - se v tkáni světa údajně cosi změnilo a nastala nová doba, kdy se podle některých názorů začínáme rozhodovat srdcem. Sice jsem vůči těmto teoriím skeptická, ale svoji prezidentku jsem jednoznačně volila srdcem. Nechci, aby byla přikládána tak velká váha ekonomickým záležitostem, a přeju si ve společnosti nejen atmosféru obyčejné lidské slušnosti, ale ještě něčeho navíc – nevím, jestli to nutně musí být duchovní hodnoty, ale představovala bych si jakousi všeobecnou moudrost a kultivovanost jako vizi nebo metu, ke které bychom chtěli konsenzuálně směřovat.

Tak. A teď si jdu uvařit kafíčko.

Autor: Eva Hauserová | neděle 13.1.2013 9:50 | karma článku: 11.77 | přečteno: 1102x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 490 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Ilja Hynek

Drsný příběh jedné šťastné rodiny

Je krásný nedělní jarní den, roku 2018. Blíží se devátá hodina ranní a je ticho. Podezřelé ticho. Zvláště, pokud jste rodina s třemi malými dětmi bydlící na kraji obce ve velkém domě se zahradou.

18.11.2017 v 17:29 | Karma článku: 7.37 | Přečteno: 420 | Diskuse

Milan Smrž

Paralely zániku

Má něco společného vývoj pohledu na ohrožení naší civilizace globálním oteplováním a fáze, kterými se mění postoj vážně ohroženého člověka k jeho vlastní nemoci? Možná překvapivě mnoho.

15.11.2017 v 13:00 | Karma článku: 7.35 | Přečteno: 266 | Diskuse

Mirek Matyáš

Norsko hrozný, Malajsie naprosto strašný, u nás je to naštěstí oukej.

Spoustu zaručených pravd a informací slýchám při diskuzích na téma energetické úspory. Opravdu se ten svět kvůli elektromobilům zbláznil?

13.11.2017 v 8:48 | Karma článku: 13.96 | Přečteno: 1434 | Diskuse

Jaroslav Trnovec

Elektřina jako náhrada spalovacích motorů? Zatím jen snění ekofantastů.

O elektřině se dnes všude mluví jako o pohonu budoucnosti, spalovací motory jsou prý mrtvé a životní prostředí prostě potřebuje, abychom jezdili na nějaký ekologický pohon.

10.11.2017 v 8:00 | Karma článku: 33.96 | Přečteno: 856 | Diskuse

Petr Ovčáček

Zelení aktivisté chtějí titul šampiona doslova za každou cenu

Zpráva z tisku: Německá strana Zelených požadovala, aby v Německu okamžitě skončilo 20 uhelných elektráren, které nejvíc znečišťují životní prostředí. A do roku 2030 se pak úplně rozloučit s produkcí elektřiny nebo tepla z uhlí.

8.11.2017 v 14:10 | Karma článku: 33.44 | Přečteno: 932 | Diskuse
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.