Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

V zajetí čtečky

13. 09. 2012 9:48:59
Tak na mě došlo. Konečně jsem si koupila čtečku. Dlouho jsem odolávala, protože mám ráda papírové knížky, líbí se mi, jak se dají prolistovávat, prohlížet si obrázky, jak jejich hřbety v knihovně zútulňují byt (aspoň pokud příliš nepřetékají), jak se s nimi můžete útulně schoulit na gauč nebo v zahradě na deku... a všechno, co existuje jen v elektronické podobě, mi přišlo tak nějak pofidérní, neseriózní, pomíjivé a jako by to snad ani neexistovalo doopravdy.

Jenomže jsem čím dál častěji musela něco číst z obrazovky počítače, a to už mě opravdu přestalo bavit. Monitor se leskne, i malý notebook je pro choulení na gauči hrozně nešikovný, přesuny v textu jsou nepohodlné. Došlo mi, že vývoj a pokrok svým lpěním na papíru nezastavím a že čtečku prostě potřebuju.

Nastalo stádium, které většina lidí zbožňuje, ale já ho upřímně nesnáším: průzkum trhu a výběr nejvhodnějšího výrobku. (Tohle mám ráda pouze a výhradně v případě oblečení a doplňků, ale nenávidím to u jakýchkoli technických udělátek, jelikož to ode mě vyžaduje mozkovou činnost navíc, v řadě věcí přitom tápu a udělátka mě odmítají poslouchat, dokud si na ně nezvyknu.)

Zjistila jsem, že žijeme ve válečném konfliktu dvou formátů e-knížek: na jedné straně barikády stojí Amazon a Kindle (a můj přítel, který čte hlavně anglicky) a na druhé straně české knížky a E-PUB. Vybrala jsem si to druhé a čtečku, která je podle výrobců „intuitivní a vhodná pro všechny generace“, což jsem si přeložila tak, že je vhodná i pro úplné tupce a dementy. Nicméně i přesto jsem nad ní zažila několik chvilek, kdy mými žilami zostřeně koloval adrenalin, cholesterol a všechny ty látky, které se ve vás vzbouří, když jste na mrtvici: čtečka má totiž „dlouhé vedení“, je dost pomalá a vyžaduje jen lehké doteky; když na ni budete zběsile klikat a silně ji mačkat, začne vás povýšeně ignorovat. A dále musíte čtečku přihlásit kamsi na web, prostě ji zaregistrovat, zřejmě proto, aby si rozuměla s vaším e-mailem.

Jakmile jsem se ale přes tyhle počáteční potíže přenesla, začala jsem být nadšená. Stažení knížky z webu trvá asi tři vteřiny a veškeří klasikové, kterým už vypršela autorská práva, jsou zadarmo. Řada současných autorů publikuje své texty jako e-knihy za úplný pakatel, nebo je vyvěšuje na weby zdarma v naději, že tak naláká čtenáře. Takže ve výsledku dost ušetříte – no, uvědomuju si, že tohle není pěkné vůči vydavatelům papírových knížek, ale i když je mi to líto, intuice mi říká, že vývoj půjde prostě dál tímhle směrem a my literáti budeme operovat čím dál víc „na koleně“, hobbisticky, samizdatově, v kroužcích svých fanoušků a příznivců. Což už konečně důvěrně znám ze sci-fi fandomu 80. let a dovedu si to představit bez nějaké velké trpkosti.

Čtečka je úžasně praktická. Je skladná, malá, lehoučká a na gauči nebo na dece se s ní lze povalovat daleko pohodlněji než s knížkou. Rozečtený text se vždycky otevře přesně tam, kde člověk skončil, ale v textech se dá i listovat. Grafika a čitelnost je stejně pěkná jako na papíře.

Takže od chvíle, kdy mám čtečku, si rozšiřuju obzory a čtu daleko víc než předtím.

Dodatečně mi došlo, že jsem si vlastně nikdy nekupovala moc knížek proto, že mi vadily jejich rostoucí hromady po bytě. V antikvariátech je už dnes neudáte a házet je do kontejnerů s papírem mi přišlo přece jen žinantní. Čtečka tenhle problém řeší naprosto brilantně. Takže na papíře bych napříště už asi chtěla jen knihy založené na výtvarnu, obrázcích, fotkách, jedinečné grafice a podobně.

Autor: Eva Hauserová | čtvrtek 13.9.2012 9:48 | karma článku: 19.12 | přečteno: 1766x

Další články blogera

Eva Hauserová

Proč nejsem veganka

Přiznávám, že se vegankou asi nikdy nestanu, i když uznávám planetární prospěšnost veganství, a pokusím se vysvětlit své důvody.

13.10.2017 v 8:59 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 733 | Diskuse

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.26 | Přečteno: 335 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 24.43 | Přečteno: 490 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 13.38 | Přečteno: 322 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 6.06 | Přečteno: 107 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 18.34 | Přečteno: 505 | Diskuse

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Povoláni Bohem k velikosti

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

20.11.2017 v 7:53 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 |

Karel Sýkora

Adam Mackerle – Všeobecný úvod do Písma svatého

Tato kniha je určena čtenářům, pro které Bible není něčím zcela novým, kteří ji již měli v rukou, četli v ní a začali si klást otázky, které při četbě Bible časem zákonitě vyvstanou: Kde se bere text knih Starého a Nového zákona?

19.11.2017 v 18:38 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 112 |

Jaroslav Čejka

Pětatřicátníci, hoši jako květ!

Jméno nejčtenějšího českého básníka Jiřího Žáčka zná kdekdo. Ale už málokdo ví, že patří do básnické generace "pětatřicátníků", která byla po roce 1989 sametově zadupaná do země. Především kritiky, kteří na ni dřív pěli chválu.

19.11.2017 v 10:54 | Karma článku: 22.19 | Přečteno: 477 |
VIP
Počet článků 285 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2529
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.