Jak si muži drží klobouky
Někteří muži se upřímně snaží zkoumat mužskou identitu a řešit roli muže v rodině. Liga otevřených mužů (www.ilom.cz) pořádá setkání pro rodiny, mužské skupiny, nabízí každoroční putování mužů po horách nebo třeba “Mužský trénink 2010 – Mužská síla”. V doporučené literatuře mají mimo jiné klasiku jako Železného Jana od Roberta Blye. Petr Zavadil v článku na těchto webovkách říká například: “Ženy po nás chtějí, abychom hráli více rolí současně, a my jsme přitom pořád malí kluci, kteří si ani pořádně nevědí rady sami se sebou. Jedinou možností, jak se z této zapeklité situace dostat, je utužování přátelství mezi muži, odhodlání mužů nestydět se za své slzy, ale ani za to, že jsme muži, a předávat své mužství dalším generacím. Sám jsem na začátku cesty. Tak mi držte palce, abych to zvládl.” Sympaťák!
Pokud muži tyto věci vůbec řeší, vesměs vytvářejí „pánské kluby“, ale v některých jde spíše o siláckou pubertální odvetu ženám za to, že si troufly ohrožovat mužskou dominanci. Na první pohled celkem neutrální se jeví být Svaz mužů, jehož posláním oficiálně je kontrolovat, aby se rovné příležitosti nepřeklopily na druhou stranu, a pokud se to už stalo, napravovat to (www.svaz-muzu.cz). Za svá hlavní témata svaz označuje rovné příležitosti, úlohu muže v dnešní společnosti, gender budgeting a mainstreaming, vzdělání, zdravotní péči, domácí násilí, rodinu, rodinné právo, otcovskou otázku a odstranění všech forem diskriminace podle pohlaví. To vypadá chvályhodně a člověk je rád, že se o to muži také začali zajímat. Když se ale blíže podíváme na výsledky jejich úsilí, působí dosti obsesívně, jednostranně a místy jako naprostá fikce a falšování reality. Jako problém domácího násilí: tito pánové tvrdí, že „většinou obětí násilných činů jsou muži“, což mi připadá jako hodně silné kafe – čím to je, že oficiální údaje udávají, že až 95 % obětí domácího násilí jsou ženy a pouhých 5 % tvoří muži? Stydí se muži za to, že jsou obětí násilí, nepřihlásí se a nevyhledají ani lékařskou péči? Nadržuje policie tolik ženám? Daří se snad spiklenecky utajovat množství zmrzačených a zmizelých mužů a dětí, kteří byli ženami zraněni a zavražděni???
Svaz mužů hodlá zabraňovat rozpadu úplných rodin, ale neříká jak, snad ztížením rozvodů? Chtějí nechat rozvedené matky ještě víc strádat, aby ty potvory pořádně potrestali? Pokud chtějí nabádat muže, aby šli do sebe, a neutíkali od rodin a řádně platili výživné, nebo pokud by kupříkladu chtěli pořádat předmanželské workshopy, pak jim fandím. Hlásají podporu otců na rodičovské dovolené – rozhodně fandím. Rovné podmínky při svěřování dětí do péče matek a otců – rozhodně fandím, pokud se toho nechtějí domáhat agresivitou, sprosťáctvím a výtržnictvím jako jiný pánský klub k213. Chtějí odstranit diskriminaci podle pohlaví, ale co mají přesně na mysli? Tvrdí: „Tradiční rodina je dnes vystavena útokům ze všech stran.” To jsem si tedy nevšimla! A dál: “Role ženy a muže se navzájem doplňují. Je nesmyslné tyto rozdíly stírat nebo násilně potlačovat. Naopak jejich rozvíjení obohacuje vztahy i život sám.” Čtu dobře mezi řádky, že si skoncování s diskriminací podle pohlaví představují tak, že ženy vrátí v souladu s jejich přirozeností k plotnám? Neměli by se náhodou zeptat samotných žen, co si o tom myslí? Mimochodem, zpravidla jsou to muži, kdo nechtějí uzavírat sňatky, takže by mohli v tomto směru výchovně působit ve vlastních řadách… ale nějak se mi zdá, že v tomhle jejich program kupodivu nespočívá.
A konečně: “V dnešní době média dávají prostor tématu muži versus ženy jenom úzkému kruhu žen.” To mě tedy opravdu udivují, protože sama stále a všude narážím na propagaci mužského šovinismu, ale na nějaký jeho protějšek – militantní feminismus – nikde.
A jsem u poslední skupiny mužů, do které patří kupříkladu zmiňovaný klub k213 (www.k213.cz). Tohle působí jako zastydlý pubertální vzdor a remcání nehodné pravých mužů. Tihle chudáci kolem sebe kopou s pěnou u úst hlava nehlava a ztrácejí body svou vulgaritou, demagogičností a rozzuřeností. Pár ukázek rétoriky z jejich webovek: „Feministická justice kryje matky o sto šest“, „LOM – Liga na lámání mužů pořádá ve čtvrtek seminář na téma Smrt. Možná má za vládní peníze připravit muže na jejich konečnou likvidaci. Přirovnání k protektorátnímu Kuratoriu tak není zcela od věci. Proto jsou také všude v médiích vidět, pro ty štědré dotace od (femofašistického) státu.“ „České studentky prý ovládají vysoké školy - a feminista Vorvaň z Práva se z toho raduje.”
Také webovky www.agresorka.cz jsou evidentně jejich dílem. Narafičili je zřejmě proto, že jim chybí přiměřeně vulgární, agresivní, militantně feministická opozice, a tak si ji museli sami vytvořit a vyzývají tu k násilí na mužích i dětech v rodinách.
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.