hezké, i ta nadsázka.

Já bych se mužských zastala. Kdo je vychoval? Většinou ženské. V první generaci snad? Nikoliv. Zlomová vlna rozvodů, kterých bylo už fakt hodně, proběhla začáítkem 70.let. V roce 1974 vyšla práce prof.Trnky, která sledovala vývoj dětí z rozvrácených rodin cca od počátku 50.let. Výsledky platí dodnes, ale je to marný, marný, marný.

Takže máme u leckoho třeba i čtvrtou generaci dětí, které vyrostly bez zbytečných gaučáků-otců.  Někdo měl mužský vzor v rodině, ale při kafíčku ženských slýchal "ten můj trouba, nojo, chlapi,  nažrat a pustit do hospody,..."

Já sama zažila takové rady do života, jako že zodpovídám za čistotu oděvu muže, protože oni ze sebe prostě nic nesundají, že je nutno tak a tak často drbat byt, že muž vypadá trapně, když vynáší koš, že je blbé mu svěřit děcka na kontrolu k lékaři... To byla 80. léta. Milé dámy, co jsme si vychovaly, to tu teď nejistě stojí a netuší, co dál. Jsou-li ochotni ctít své družky a chovat se samostatně, dostanou přes čumák.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Proč? Protože dívky vědí, že chlap je nanic, vyžírka nebo trouba k vycucání. kdo jim to sdělil? matky a babičky. Kdo nenanučil muže nic z toho, jak být mužem a přitom nikoliv pračlověk Janeček? Matky a babičky. 

Odehnání muže od rodiny navíc poškodí děti i v tom, že nevidí, jak pár řeší běžné situace. Pár, muž a žena, ne dvě a více ženských. Protože muž má jiný přístup k věci, než žena- a mezi ženskými poznáte ty, které žijí nebo dlouho žily spokojeně v páru. 

Všechny úvahy feministek a jejich odpůrců jsou jen hra, jak zastřít vlastní neschopnost žít vedle někoho v úctě a souladu. protože vytáčí-li kohokoliv jedna nebo druhá strana do útoků, asi se brnklo na nějakou strunku. 

Ono se vždycky bude nějak zápasit, aby se našla zlatá střední cesta. Takže nejdřív by se všichni bojovníci měli zastat dětí a jejich práva na dobrého tátu s dobrou mámou. Pokrevnost důležitá není. A ještě líp: předvést, že toho jsou sami schopni.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Saty, Ty jsi prostě nejhodnější ženská !

Já teda jinak toho Možnýho moc rád nemám, jako učitel byl pěkný protiva a za svůj odborný psaný projev by měl být lískán od rána do večera (to už i ten Parsons je srozumitelnější), ale s tou domestikací má pravdu. Ono nic proti domestikaci, muži ji holt potřebují, ale všeho s mírou, že. Evka jej prostě jen nepochopila, což není divu, protože často jsme jeho přednáškám nerozuměli ani my, studenti, ale když ona to všechno zásadně pobírá přes ten svůj pokřivený feministický náhled.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Nevím, jestli jsem hodná, svým čtyřem chlapům sice zrovna tvrdou rukou nevládnu, ale na druhou stranu stačí uvařit nějakou dobrotu...  ;-)

Není mužská a ženská práce, je hlavně ta, která zrovna musí být udělaná. A co se samostatnosti týče, nutím pány, aby sami věděli, že už je čas převléknout oblečení. Moc dobře si pamatuju, jak mne vyděsila neschopnost snoubence vyměňovat si oblečení bez povelu. No, naučil se to docela svižně. Jsem se ho zeptala, jestli je fakt tak nesvéprávnej, jako starší generace ;-)

Ale viděla jsem kyblík s namočeným  (bílým!) prádlem , tedy se slipy, které mladá sousedka předpírala ručně, protože to její zlato si neumělo utírat zadek. Až tam jsme došly v ňuňání chlapečků. Já bych tomu chlapovi kyblík strčila pod čumák a hrej si. 

Otázkou není domestikace, ale rovnost. Ono je pohodlné být stále opečováván, jenže lze snadno vycítit, že jsem za blba. Čemuž se dá předejít všemi formami domácího násilí. Děláme z mužů slabochy a ti reagují útočně jako krysy v koutě.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Ale to je snad měly naučit jejich maminky, nééé ? Že by feministky byly tak zahleděné do sebe, že by už na to neměly čas? Kde asi ty Evky udělaly chybu ?

Ba ne, Saty, chlapy je třeba trochu upravit ke svému obrazu, ale jak už jsem řekl, všeho s mírou. Chlapi jsou zvyklí poslouchat a musí se jim říci, co mají dělat, tomu rozumějí. Nesmí se ale prudit.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Měly je učit maminyk? BINGO! Přesně to říkám,. Když maminky a babičky vychovají zase nějaké nesvéprávné přebalovatelné živočichy, má další genberace děvčat víc, než jasno,  proč chlapy nechtít.

Já nechci, aby mne chlapi jen tak poslouchali! Já chci, abych někdy "poslechla" já, někdy ten druhý. Jsme si rovni, báječné je, že máme různý pohled na věc, někde převahu mám já, někde ten můj a někde mí synové.  Upravit si muže k obrazu svému, tek je to v háji. Bůh chraň, mít se ještě jednou v baráku! ;-)

Ano, mužskému přímo řeknu, co chci, ale taky já normálně funguju tak, že co se řekne, to uzdělám, když je třeba, bez dvacatera opakování, jak je mezi ženskými zvykem. 

Ale třeba jsem postižená povoláním:  učím lidi brát na sebe zodpovědnost za svou osobu, starat se o sebe a nečekat na pečené holuby do huby... Jéžiš, jak TOHLE se nikomu nechce!

Re: hezké, i ta nadsázka.

Ale v tom jistě nejsme ve sporu, taková úprava k obrazu svému musí být oboustranná. Ony totiž dnešní (i včerejší i předvčerejší) dámy taky nejsou žádní andělé a nemysli si, že dnešní hoši nemají problémy s najitím si slušné holky. Většina těch náročných princezen se totiž chytá jen na svůj exteriér, mnohé z nich by si bez něj ani neškrtly. Nu, a protože v manželství se sejdou jedinci, z nichž každý si nese do života zvyky své rodiny (odlišné), je třeba to nějak sladit. Nu a protože některé maminky synáčkům vytvoří mámáhotel, je na manželkách provést zavčas korekci, dokud není pozdě. A já pouze tvrdím, že muži na to (v mládí) slyší a jsou za to i vděčni. Tím přece neříkám, že by se z nich měli stát domácí troubové, kteří se neumějí postavit proti nesmyslům či přehnaným nárokům (jako že i tohle dámy uměj). Tady bývá dost problém v tom, že mnohé dámy až do smrti žijí v přesvědčení, že pravda je to, co si zrovna myslí - jejich manželé pak plní hospody.

Re: hezké, i ta nadsázka.

Před několika lety jsem četla krásnou knížku od německé autorky, která se divila, proč ze sebe dívky dělají sexuální návnady, když by rády rovnoprávnost atd. Mám pocit, jako by dnes všichni chtěli to, nevím co, ale zaručeně bez námahy a ihned.

Ne, nejsme ve sporu, spíš se doplňujeme.

Jen bych dodala, že hospody si cením jako důležitého komunikačního centra. Někdy vede návštěva i k zajímavým zjištěním. Kamarádka chodívala ve čvrtek do hospody a bylo jí divné, že tam večer v osm zůstaly jenom ženské. jednou přišla dřív a viděla, jak o půl chlapi vstávají a netrpělivě platí. Prchali na Ordinaci v růžové zahradě! Fakt. Okolí Přerova...

Všechno se mění - i když já si tipuju, že to byl pro mužské, zejména ty starší, výlet do neznámých končin ženských problémů. A ty srdeční záležitosti kolem byly jen bonusek