Já mám děti ráda.

Ale nechtěla bych s nimi bydlet.

Také je nenávidím

Musím souhlasit úplně se všemyi,kdo si zde stěžuje na ty slintající a smrdící tvory.Obtěžují všude,kvůli kočárkům ani pomalu neprojdete,nehledě na to,jak křičí v letadle a rávo pod okny a ne jen ráno,prostě jednou větou,ráno by se měli zavřít do k tomu určených hlídacích prostor a vypustit večer,až normální lidi nebudou rušit.

mno

K detem na verejnosti jsem tolerantni...ale za nic na svete nebudu tutinkat nuninkat a pitvorit se...pokud nejsou me vlastni, nic moc k nim necitim

no jo no

pak se divíte,že vás převálcují muslimové apod.těm totiž není zatěžko děti mít.A světe div se,oni dokonce ty děti mají rádi a neobtěžují je!Ty poznámky o dětech v letadle jsou trapné,na tohle se víc nic říct nedá.Nebudu psát,kolik mám dětí,stejně byste mi to nevěřili...

Re: no jo no

oni nas neprevalcuji, ale absorbuji a dobre udelaji. zapadni civilizace se v sve zkazenosti uz ani nechce branit (pro nacky: nemyslim ted zabijenim muslimu). ne Pan od nas, ale my od Pana jsme se odvratili a ted musime pocitit jeho spravedlivy hnev.

Ještě poznámka...

Ten článek je hlavně o toleranci a o právu říct, že něco nemám rád a že mě to obtěžuje. Chápu, že řvoucí děti na veřejnosti nejsou nic příjemného, obzvláště, když jsou cizí, ale je poměrně hodně lidí, kteří se cítí být na veřejnosti obtěžováni starými lidmi,  jejich pomalostí a nesoustředěností... A zatímco mimina už nikdy nebudeme, tak starý člověk, který si potřebuje udělat nákup a přitom nemůže u kasy najít ani peníze jednou možná budeme. A pak budeme hodně rádi, když lidi kolem k nám budou tolerantnější, než tady v tomhle článku.

děti do rezervací!

Mno...i matka s ročním dítětem by občas ráda vylezla z bytu a zašla se podívat třeba na hrad. A je dost možné, že nemají babičku. Má se snad doma zazdít, dokud si dítě neprojde svým nespacím obdobím, slintacím obdobím, batolecím obdobím, negačním obdobím...aby pak v jeho zhruba šesti letech vylezla znovu mezi lidi a připadala si jak dement, který už neumí nic jiného než klechtat sunar a dávat antibiotika?

Re: děti do rezervací!

Kaaarma,

bohužel jsem tento článek objevila až nyní, jinak bych vás nadšeně podpořila již dříve. Mám cukrárnu mezi školami a školkami, takže věřte, že vím, o čem je řeč. A je mi 46 , děti mám již odrostlé, vnoučátka naštěstí v nedohlednu, jak ve skrytu duše doufám. A klidně říkám, že mimino, batole atd. jen prohlídnout ,pochválit a dost. Jsem Kruela a je mi to jedno. A nevím, jestli se budu ještě ochotně angažovat ve výchově svých budoucích vnoučátek, to ukáže čas a příroda.

aha, hauserová

Opět jen "čtivě" obhajuje svou nechuť k dětem, nic nového

Děti

V životě mladé maminky nastává spousta situací, kdy prostě svoje dítě musí ssebou "tahat", jak se roztomile pí autorka vyjadřuje. Má snad roční dítě nechat samotné doma ? Nechci zaplevelovat diskusi takovými klišé jako "děti jsou naše budoucnost", ale buď jak buď - je to svatá pravda. Paní H. nemá ráda děti, nemá ráda vědce, co se ještě v dalších příspěvcích dozvíme ?

Re: Děti

Zase jedna vztahovačná - určitě není nutné tahat roční dítě do muzea, na zámek, do normální hospody, ....

každý si zaručeně vybaví x dalších míst, kde si nesoudní rodiče se "svou budoucností" dokaží dělat nároky na ohledy veškerého okolí, protože oni mají přece s sebou díííítě.

Nikdo nezpochybňuje, že v případě nutnosti je třeba vzít potomka s sebou na úřad, k doktorovi, apod. Ale na všech takových místech by rodič měl především brát ohledy na okolí, a ne automaticky předpokládat, že všichni budou u vytržení z toho, že vedle nich 2 hodiny něco vříská nebo blinká, šmátrá na ně upatlanejma pracičkama, nebo nedej bože vyžaduje spolupráci při stavění kostiček, které pak s veselým jásotem, za ohromného rachotu sráží na podlahu. (Zážítek zrovna ze včerejška - čekárna u dětskýho a byli tam tři, takže se navíc ještě honili kolem stolu). A vo tom to je.

Jeden od šťasné matky...2

Jak z toho ven? Těžko - dětí je prostě hodně a místa (v MHD i všude jinde) pořád stejně. Tak prosím - buďme k sobě ohleduplní. My, maminky, snažme se být s dětmi tam, kde se ony i my cítíme dobře a kde jsme vítaní. A vy ostatní, pochopte, že maminky začátečnice se občas cítí hůř než ti, kteří jsou "obtěžováni".

Re: Jeden od šťasné matky...2

Je smutne, ze se musite omlouvat lidem za to, ze jsou obtezovani pritomnsti malych deti. Oni sami se zrejme narodili jiz dospeli, moudri a ohleduplni. Co na tom, ze jim chybi jine podstatne charakterove vlastnosti, jako je pochopeni, tolerance a trochu nadhledu...