O skličujícím utěšování
Jedna moje známá, která zrovna neoplývá bystrostí (jejej, to jsem se o ní opravdu nevyjádřila hezky... no, bohužel opravdu zuřím), mi s nejlepším úmyslem řekla dvě větičky, které mě vytočily: „Hlavu vzhůru“ a „Neboj se, všechno dobře dopadne“.
Vtip je v tom, že předtím jsme strávily zhruba pět minut telefonickým hovorem, v němž jsem jí detailně popsala, že léčba mých chorob byla úspěšná, takže jsou zlikvidovány, cítím se báječně a ačkoli mě ještě čekají nějaká vyšetření a možná doléčování, beru to tak, že prostě jen mám o něco větší pravděpodobnost než zbytek populace, že u mě zase nějaká ta nemoc propukne, ale jelikož člověk si nikdy ničím nemůže být úplně jistý, tak je vlastně všechno v nejlepším pořádku. Načež ona se se mnou začala po telefonu loučit a pravila: „Hlavu vzhůru! Neboj se, všechno dobře dopadne!“
Začala jsem na ni ječet, že věty tohoto typu se přece říkají lidem, kteří jsou nemocní a u kterých se neví, jestli se vyléčí, nebo dokonce lidem nevyléčitelně nemocným a umírajícím. Já se ale cítím úplně normálně a chci, aby se se mnou podle toho jednalo. Myslím, že to ale stejně nepochopila. Asi tak stejně „taktní“ bylo, když se mnou v počátečním stádiu mé nemoci někteří lidé zaváděli řeč na to, že přece existují zázraky, a ptali se mě, jestli věřím na zázrak. Neochvějně jsem odpovídala, že žádné zázraky nepotřebuju, stačí mi počkat, co dokáže současná lékařská věda, nicméně to bylo dost nepříjemné. Chápu, že bych asi na lidi neměla vznášet tak vysoké nároky a raději stoicky ocenit, když se z hloubi svých mozkových závitů snaží vylovit nějakou povzbuzující frázičku. Jenže ono je to podobné, jako byste dostali předvolání k soudu, netušili byste proč, ale někdo by se vás snažil povzbuzovat slovy: „Neboj se, jsou případy, že lidi přežili i třicet let vězení a ještě si potom užili poslední měsíce života na svobodě, i když byli už napůl slepí a postižení Alzheimerem!“
Mimochodem, v této souvislosti mě napadl ještě jeden příklad nesprávně použité utěšující fráze. Rodilí angličtí mluvčí mívají nacvičeno, že když se nějaký domorodec omlouvá za svoji špatnou angličtinu, vyseknou mu poklonu: „Jsem si jist, že vaše angličtina je mnohem lepší než moje čeština (eventuelně jiná domorodština).“ Jenže mně se párkrát stalo, že onen anglický mluvčí neuměl česky ani tři slova, zatímco já jsem se deset let živila jako překladatelka z angličtiny. Takže si troufám říct, že moje angličtina byla asi tak tisíckrát lepší než jeho čeština. Takže mi ta jeho lichotka taky pěkně zvedla mandle!
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.