Co takhle stop antifeminismu?
„Stop antifeminismu!“ byl můj první bojovný impulz. Musím ale říct, že to všechno není až tak strašné, jak jsem čekala, jen se tu naivně a kapku paranoidně překrucuje pravda. Taky mě usmířilo, že Jiří X. Doležal není tentokrát příliš agresivní. Že feminismus je spíše pro slabé povahy, které se k němu uchylují kvůli podpoře, jsem si myslela a říkala už dávno, konečně právě tímhle argumentem se dá potřeba feminismu zdůvodnit. Navíc jsem ráda, že v diskusích na inkriminovaných webovkách najdete víc feministických příspěvků než antifeministických. Kromě věcných argumentů je tady autorce pořád dokola předhazováno, že svými projevy splňuje klišé hloupé modelky, takže to už nemusím opakovat.
Základní chyba je v tom, že slečna Hužvárová staví svoji představu o feminismu – a vybírá odstrašující citáty – ze stránek www.feministky.cz/com, což fakt není reprezentativní výběr názorů a postojů. Koukla jsem se tam a je to úplně jasně recese, humor, nadsázka („Zákaz nošení sukní…“), možná odreagování momentální naštvanosti na mužského, ale to je tak všechno. Skutečný feminismus, se kterým stojí za to polemizovat, je k dispozici na www.feminismus.cz. Podotkněme ovšem, že nálepku feminismu si může víceméně přivlastnit každý, kdo se tak cítí, protože (ač tomu odpůrci feminismu nevěří) feministické hnutí fakt není jednotné, nemá centrální vedení, železnou disciplínu, stranickou linii, gulagy, fízly, najaté vrahy, lidové milice (pouze ženské) ani nic podobného.
Tak. Teď si citujme z antifeministických webovek různé perličky.
Cílem stránek je ukázat, že „feministické názory zastává pouze malá část žen“. Sláva, to se nepodařilo, soudě podle hlasů v diskusích.
Feministky jsou podle autorčiny neohrabané formulace „ženy, kterým se nedaří být úspěšné jako ženy“, a tak se chtějí prosadit po mužsku. „Nemusí to být vždy ženy ošklivé, rezignovaly však na svoji ženskost,“ konstatuje autorka. Bohužel nevysvětluje, co míní slůvkem „ženskost“, ale z dalšího kontextu vyplývá, že žena, která je ambiciózní, baví ji práce a chce mít nějakou kariéru, už ženskost ztratila. Tudíž ženskost znamená submisivitu vůči mužům a touhu realizovat se výhradně ve vytváření domova a v rodině. Což pokládám za dosti smutné pojetí ženskosti, které samozřejmě pasuje jen na menšinu žen.
Dozvídáme se (doslova: „bylo vyzkoumáno“), že feministky mají mužské mozky (a tím pádem je jich mezi ženami menšina), ovšem existuje i zrcadlová část mužů s ženskými mozky. Zajímalo by mě, kde tyto muže hledat a jak jim umožnit, aby se jejich ženské mozky směly projevit? I já si myslím, že „mužské“ myšlení se nevyskytuje jen u mužů a „ženské“ zase jen u žen, ale většina lidí má obojí v nějakém poměru namícháno. Kromě toho by autorka zase musela definovat, co to tedy to „mužské“ a „ženské“ myšlení je. Předpokládám, že vychází z příruček typu „Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše“, popřípadě „Proč muži nežehlí a ženy pláčou“, nebo jak se všechna ta populární americká dílka jmenují. Pokud jsem je četla, musím říct, že pasují pouze a jen na americkou realitu, na naši příliš ne, a jen na současnou generaci mužů a žen. Nemají zkrátka obecnou platnost. Aby bylo jasno, na rozdíl od mnohých feministek se nedomnívám, že všechny psychické rozdíly mezi dívkami a chlapci se dají setřít výchovou. Ale na druhé straně si taky rozhodně nemyslím, že model ženy v domácnosti a muže živitele odpovídá našim genům a biologii.
Podle autorky nutí feministky úplně všechny ženy do „mužských“ profesí, jako je fárání do dolů, politika nebo věda („Ne každá žena touží být kariéristka,“ tvrdí), místo aby respektovaly právo žen na volbu, zda třeba nechtějí zůstat v domácnosti. Neznám ani jednu feministku, která by upírala právo zůstat doma ženě, která se v této roli cítí šťastná. Feministky se spíš snaží pomáhat ženám, které jsou touto rolí frustrované a potřebují nějakou radu, oporu, šanci se vymanit a osamostatnit. Čím tedy přesně feminismus ženám „škodí“, jak autorka tvrdí?
Zábavný je její koncept „spravedlnosti“. Tvrdí, že ve vztahu muže a ženy spravedlnost být nemusí, ale vlastně tím myslí, že se partneři mohou svými povahami i životní náplní lišit a vzájemně se doplňovat. Jenomže jak tohle souvisí se spravedlností? Zřejmě takhle: slečna Hužvárová si představuje, že feministky šmírují lidem v domácnostech a sledují, zda jsou všechny domácí práce vykonávány půl na půl. A běda, když ne. Nikoli spravedlnost, ale spokojenost! hlásá proto v opozici k této své představě. Jenomže jak už jsem uvedla v předchozím odstavci, žádná feministka nebude přesvědčovat spokojenou ženu v domácnosti, že má být nešťastná a bouřit se. Pokud ale tato žena pokládá za nespravedlivé, že jí muž zakázal chodit do práce a přikázal starat se pouze o dům, pak jí feminismus může pomoci tuto frustraci vyjádřit a něco s tím udělat. A jestlipak Dominice Hužvárové připadá spravedlivý případ, kdy muž zůstane doma s dětmi, žena dělá kariéru a oba jsou spokojení? Doufám, že se nad tím zaraduje společně s feministkami, jelikož to odpovídá její definici.
Úplně neinformovaná je autorka o terminologii genderu a o aktivitách mužů, například o skvělém sdružení LOM – Liga otevřených mužů. „Gender“ je podle ní jen zástěrka, aby to ošklivé slovo feminismus tolik nezaznívalo a aby se z EU hrnuly granty. Muži se podle ní o tyto věci vůbec nezajímají – nenamáhala se zjišťovat, že to tak není. Navíc sama tvrdí, že část mužů má ženský mozek, a tito muži přece logicky musí v mužské roli trpět, ne?
To, co feministky označují za stereotypy a předsudky (typicky reklamy na prací prášky s úplně vypatlanými hospodyňkami jásajícími nad čistoskvoucím tričkem), označuje Dominika Hužvárová za krásné tradice hodné následování. Dobrá, ji osobně asi baví se rozplývat nad krásně vypraným prádlem, ale proč nerespektuje, že to část žen uráží? Stejně tak vůbec nechápe pojem „pozitivní akce“, myslí si, že to znamená přijímání neschopných žen místo schopných mužů. A tak dále.
Tyhle webovky jsou zkrátka naivňoučké a popletené. Pokud by s tím slečna Hužvárová chtěla něco dělat, aniž by si důkladně načetla, co to feminismus je, musela by aspoň sehnat vzorek několika konkrétních žen, kterým feministky zkazily život. Ale to bude, obávám se, zatraceně těžké!
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.