Lážo plážo v maďarských lázních
Bratislavu bychom byly jen objely po dálnici, ale můj přítel mi dal za úkol zakoupit výhodný balíček starých slovenských filmů (najdete na webu klapka.sk). Proto jsme zajely do centra města, které jsem vlastně vůbec neznala. V Bratislavě jsem kdysi určitě byla, mlhavě jsem se pamatovala na obrovský moderní most, zatínající se nemilosrdně do starého města (obdoba pražské magistrály), ale tenkrát jsem zřejmě zamířila na nějaké sci-fi setkání mimo centrum.
Uvítal nás opravdový zážitek - parkoviště pod hradem. Nevzhledná, zprohýbaná a zflikovaná drátěná ohrada, uvnitř boulovaté hliniště s nějakými troskami starých betonových panelů, velký, zle štěkající pes (naštěstí uvázaný u boudy) a v budce pan hlídač, který zprvu také štěkal – jelikož jsme mu autem přejely přes pomyslnou čáru před budkou. Tudíž jsem především musela zacouvat zase před ni. Pak nás zkasíroval, pustil dál parkovat a ukázal cestu do centra brankou v bortícím se plotě.
Jelikož mi všichni předem říkali, že v Bratislavě skoro žádné staré centrum není, byla jsem mile překvapená – Michalská brána, Hlavné námestie a okolní uličky a průhledy nahoru na hrad jsou opravdu půvabné a malebné. Navíc tu láká k návštěvě spousta kaváren s úžasnými dortíky, tedy pokud nejsou zrovna zaplaveny invazí hodujících rakouských seniorů, kterých sem jezdí celé autobusy.
A mimochodem, staré slovenské filmy z 50. - 60. let jsou super (už jsme si pustili třeba snímky Katka a Šťastie príde v nedeľu) - jaksi šťavnatější než české filmy z té doby , takže na nich s přítelem ujíždíme a vřele je doporučuju.
A teď se konečně pustíme do Maďarska.
Bydlely jsme v těsné blízkosti termálních lázní, které mě nadchly (podobné už jsem zažila v Budapešti) a v nichž můžete klidně trávit dlouhé hodiny. Ve venkovních i krytých bazénech si vychutnáte masážní trysky, vířivky a různé atrakce typu „vodní svět“, a to v embryonálně teplé vodě kolem 37 stupňů, navíc tu mají i zvlášť horký a zvlášť léčivý pramen páchnoucí po dehtu, ve kterém člověk prakticky zvládne jen bezvládně ležet a relaxovat, dále bar, kam se chodí rovnou v plavkách, saunu a plavecký bazén, ale i ten má třicet stupňů. Prostě pohoda.
Před pár lety jsem absolvovala takzvané křížkové lázně, kde jste opečováváni a dáváni dohromady lékařskou vědou, jenže tam panuje tuhý režim, musíte přesně chodit na zdravotní prohlídky, jídla i předepsané procedury (z nichž mi některé moc neseděly), a tak tam člověk nemá pocit takové relaxace a luxusu. Tohle je úplně jiný zážitek.
Cachtání a rochnění v teplé vodě jsme prokládaly procházkami po městečku, okukováním jeho nízkých domků a přívětivých uliček a ochutnáváním místní kuchyně. Celkem předvídatelně je skoro ve všem paprika, dala jsem si třeba halušky s houbami a paprikovou omáčkou, což bylo moc dobré. I tady panuje kultura elegantních kaváren s vynikajícími dortíky. Na pěších zónách vládne pohodově lenivá, mimo sezónu až ospalá atmosféra. Samozřejmě jsme zkoumaly butiky s botami a kabelkami (ty tady mají moc hezké a jedny boty jsem si koupila) a obchůdky s oblečením (ale to nás spíš zklamalo a nic ze zdejší nabídky se nám výrazně nelíbilo).
V sobotu odpoledne jsme se vypravily asi 35 km doGyőru, což je slušně velké město s hezkými zákoutími ve starém centru. Po příjezdu jsem chtěla v trafice zakoupti mapu centra, ale narazila jsem na neprostupnou jazykovou bariéru:
„Please, have you a map of the city?“
Nechápavý úsměv.
„Karte? Stadt?“
Nechápavý úsměv.
„Mapa karta góroda?“
Nechápavý úsměv přetrvává, takže jsem odešla s nepořízenou. Vzápětí jsme ale našly turistické informační centrum, kde jsme se dobře domluvily a mapku získaly.
V jedné kavárničce jsem upadla do další jazykové pasti. Když jsem chtěla jít na WC, objevila jsem vzadu trojí dveře s těmito nápisy (možná je nereprodukuju přesně):
Mosdó
Takarítás
Készítmény
Co teď? Vtrhla jsem do jedněch z nich a objevila kuchyni, v druhých byl sklad a teprve na třetí pokus se ukázalo WC. Správná volba je Mosdó.
Posledním zapeklitým úkolem bylo rozměnit u kiosku bankovku za mince, abychom se s autem dostaly z parkoviště střeženého závorou, ale nakonec se nám to podařilo.
Zato v našich lázních a okolních restauracích jsme jazykovou bariéru nepociťovaly vůbec – i když tu lépe pochodíte s němčinou nežli s angličtinou. Kdoví, snad je to ještě dědictví Rakouska-Uherska...
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Vítejte v roce 2038
Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Eva Hauserová
Jak to chodí v tyrkysových firmách
Občas jsem slyšela někoho mluvit o tyrkysových firmách, ale měla jsem jen mlhavou představu, oč běží. Konečně jsem objevila knihu, která to důkladně objasňuje - Budoucnost organizací od Frederica Lalouxe.
Eva Hauserová
Rozinky i hořké pilulky z oblasti evoluce
Přiznávám, že název knihy obsahující slovo „vymírání“ mě spíš odstrašoval, možná i proto se mi tahle publikace, vydaná už před čtyřmi lety, dostala do rukou až teď. Ale spíš než depresivní byla nad očekávání zajímavá.
Eva Hauserová
Zápisky infantilní babičky
Se svými vnoučátky ve věku osmi, šesti a čtyř let si v současnosti báječně vyhraju. Je to ten nejlepší věk, pravý věk hravosti! A tím myslím i svých osmašedesát let...
Eva Hauserová
Půda očima permakultury
O víkendu se konala v Praze na Toulcově dvoře už tradiční permakulturní konference a pěkně se vydařila. Letos měla velké a nesmírně aktuální téma půdy a jejího obdělávání.
Eva Hauserová
Komunitní energetika může pomoci v krizi
Na konferenci pořádané Nadací Partnerství jsem se dověděla, jak je to s rozvojem komunitní energetiky u nás, k čemu by byla dobrá a kde to vázne.
Eva Hauserová
Co dělat proti konfliktům ve skupinách
V poslední době se objevuje trend nahrazovat tradiční hierarchické uspořádání lidských skupin společným rozhodováním na principu poradních kruhů, kde dostane hlas a je vyslyšen a respektován každý člen uskupení.
Eva Hauserová
Elektromobil do každé domácnosti!
Odpůrci elektromobility tvrdí, že je to slepá ulička a z různých důvodů na elektřinu nikdy nebude jezdit většina aut. Vidím to jinak.
Eva Hauserová
Temná ruská chapadla
Na jedné z eko akcí, které objíždím, jsem narazila na neuvěřitelné výsledky ruského trollení. Až do této chvíle jsem proruskou propagandu ignorovala – jak člověk už tak doufá, že když si něčeho nebude všímat, samo se to vytratí...
Eva Hauserová
Z německého koncentráku do sovětského Ruska
Evelina Merová byla ještě jako dítě a dospívající dívka vězněna v nacistických koncentrácích, jako válečný sirotek se dostala do Leningradu a prožila tam většinu života. Její vzpomínky jsou dojemné, fascinující - a také varovné.
Eva Hauserová
Zemědělství rozhoduje o zdraví krajiny
Poslední květnovou středu jsem strávila na semináři nazvaném Šetrné metody hospodaření na zemědělské půdě, který se konal ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby (VÚRV).
Eva Hauserová
Na nás si nepřijdou, máme svoji vlastní měnu!
Doplňkové měny – komplementární k těm oficiálním - mohou fungovat lokálně a pomáhat tak vyrovnávat otřesy ekonomiky. Patří mezi ně i kryptoměny, ale směna produktů může mít i mnoho jiných podob.
Eva Hauserová
Dubaj očima baťůžkářské turistky
Dubaj žije z turismu, ale opravdu si to tu může užít turista vyhledávající přepychové nákupy a adrenalinové atrakce... pěší potulky se tu dají podnikat tak nejspíš v obřích nákupních centrech.
Eva Hauserová
V Dubaji na EXPO 2020
V prvním březnovém týdnu jsme se s kamarádkou vypravily na světovou výstavu EXPO 2020 do Dubaje. Během týdenní výpravy jsme zvládly i trochu běžné turistiky...
Eva Hauserová
Dokáží se lidé chovat nenásilně?
S vnoučky jsme nedávno přelouskali komiks o Tarzanovi, kde jsou gorily, respektive „opové“, líčeny jako krvežíznivá, krajně agresivní monstra. Chtěla jsem to uvést na pravou míru, a tak jsme se šli na gorily podívat do ZOO...
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.