Vítejte v roce 2038
Jedná se o první díl trilogie a chvíli budete možná tápat, kdo ji vlastně napsal, protože autorka – Šimona Löwensteinová – se rozhodla pro mystifikaci, označuje se za pouhou překladatelku a tvrdí čtenářům, že deník nalezl vydavatel až někdy ve vzdálené budoucnosti a že některé jeho části pocházejí z let 1994 a 2004. Není mi jasné, jaký má tato šaráda důvod, snad nabude smysluplnosti v dalších dílech. Stejně tak se to má se závěrečnou pasáží, kde formu deníku opustíme a najednou jsme svědky toho, jak nějaký doktorand trénuje AI (robocom) v lidštějším způsobu myšlení.
Ta úchylná evropská opatření
Kniha se bude líbit lidem, kteří se obávají, jak by to dopadlo, kdyby se všechna ta zpovykovaná opatření EU navrhovaná výstředními levičáky a ekology opravdu zrealizovala. Já osobně jsem se dílem bavila a dílem mě to přimělo k zamyšlení, protože popravdě s těmi levičáky a ekology v mnohém sympatizuju; teď se konečně dokážu aspoň trochu vžít do lidí, kteří varují před „novou zelenou totalitou“.
K deníku samotnému: doufám, že sem nenapíšu žádný spoiler, protože se mi nezdá, že by se v knize rozkrýval nějaký napínavý děj, spíš se tu odhalují nové a nové „slupky“ reality a vyskakují na nás různé více či méně strašidelné detaily. Deník si píše čtrnáctiletá dívka, která se musela narodit v roce 2024 a dostala se do soukolí bizarních reforem EU, snažících se dotahovat ideály tolerance, rovnosti všech etnik, podpory uprchlíků, svobodné volby genderu, pohlaví a sexuální orientace, jazykové korektnosti, ekologické úspornosti a tak dále… což se všechno poměrně hodně zvrtlo.
Všechno nabylo nestvůrných rozměrů proto, že všichni lidé už nemají stejná práva, ale jejich možnosti volby a pravomoci jsou odstupňované podle, řekněme, jejich „uvědomělosti“, čímž nastal návrat totality a kádrování. Školství sice hlásá otevřenost a pochopení pro všechny „odlišně schopné“, tedy inkluzi, ale ve skutečnosti nálepkuje, škatulkuje, odsuzuje k restrikcím a učivo představuje nalejvárnu ve stylu přednášek z „marxáku“, které jsme museli povinně absolvovat za totáče a kde šlo jen o to, navrčet se určité penzum nesmyslných frází a radši o nich nepřemýšlet. Protagonistka se marně snaží pochopit, jak věci fungují, a všechno se správně naučit – ono to ani nejde, protože panující pravidla, zásady, hodnoty a morálka představují absurdní nerozluštitelnou motanici. Všechno korunuje nový český pravopis, dokonale zreformovaný, kterým je třeba se v částech textu prokousávat.
Výsledek je značně zahlcený detaily, což působí dojmem, že autorka má opravdovou pifku na různé školské a společenské reformy a na celou evropskou byrokracii a tímhle počinem si dost ulevila. Jenže aspoň mně se kvůli tomu kniha nečtla právě hladce a snadno.
Jak oddělit zrno od plev
Přiznávám, že některé věci, které tato nová společnost prosazuje (a které autorka zjevně nenávidí), se mi docela líbí: například důraz na kvalitu života a ve jménu toho dostupná euthanasie, přiznání práv zvířatům, snaha o uhlíkovou neutralitu a ekologickou šetrnost, pochopení pro LBGT lidi, to, že se bohatší země snaží pomáhat chudším s jejich problémy a s miliony migrantů, nebo rytí do křesťanství (v naprosté shodě s učivem předkládaným protagonistce mě taky vždycky iritovalo přikázání, že máme ctít otce svého a matku svou, a ještě ke všemu proč? - „abys byl dlouho živ na zemi“… takový nesmysl).
Tyto dobré úmysly ale dláždí cestu do pekel, protože veškerou moc zjevně mají v rukou jakési elity, které rozhodují o tom, které jedince vylepšit a nad kterými zlomit hůl – protagonistka patří k vrstvě „asíků“, asociálů, která žádná privilegia nemá. Zvlášť je ostrakizováno mateřství, protože předává potomstvu špatné hodnoty, naopak jsou tolerovány patriarchální zvyky věřících (zřejmě muslimů). V rámci všeobecně rozšířené euthanasie se likvidují třeba klonovaní jedinci, nebo takoví, kteří podle dobrozdání elit nějakým způsobem trpí.
Trochu mě rušilo, že „rodičovská součást rodička“ (tedy matka) má jako samoživitelka problém vydělávat dost peněz a pořizovat svým dětem oblečení, školní pomůcky a podobně. Myslím si totiž, že skutečná „levičácko-zelená totalita“ by vydělávání a nákupy vůbec zrušila, nebo by všichni měli něco jako základní mzdu (universal basic income, UBI), navíc by všechny detaily soukromí byly „po čínsku“ šmírované a regulované přes mobily a identifikační a platební karty, a také by se společnost přeorientovala od hospodářského růstu k nerůstu (degrowth), tudíž by nějaké soupeření v konzumu ani nebylo možné. Autorku ale zřejmě ekonomické aspekty společnosti až tolik nezajímají, nesnaží se je domýšlet nějak jinak, než jak to chodí dnes.
Nenáhodná náhoda neboli koincidence
Právě jsem si přečetla zdravici nového ředitele naší místní ZŠ čtenářům našeho místního zpravodaje. Je to vystudovaný češtinář a pravopis ponechávám, jak je: „Vážené čtenářky Vážení čtenáři,… v roce 1988 jsem vyšel z naší, tehdy osmiletky a zamířil na gymnázium…“
Já vím, že špatně umístěné čárky a podivně poskládaná slova neznamenají až tak velký přečin, jenže jsem na to háklivá. Následuje výčet toho, čím se ředitel zabýval během své pracovní dráhy a co by do knihy Šimony Löwensteinové podle mě docela dobře zapadlo: výjezdní kurzy SES (Sebe poznáváme jen Spolu) pro žáky i učitele, předmět osobnostní výchova, dále se věnoval leadershipu a sociálně-emočnímu učení, tzv. SEL, „to je zaměření na sebeuvědomování a sebeřízení, empatii a navazování vztahů, zodpovědné rozhodování nebo kritickou zvídavost.“
Zase jsem rozpolcená – je určitě správně, aby si žáci necpali do hlavy spousty zbytečného učiva, které okamžitě zapomenou, aby rozvíjeli své „měkké dovednosti“ a uměli spolupracovat s různorodou škálou jiných lidí a ujasnit si, co sami v životě chtějí – ale když vidím, jak tento kvalifikovaný češtinář staví věty a píše čárky… inu, tak cítím určitou skepsi.
Josef Konrad Lewhardt (vydavatel): Deník 2038, díl I. Nová vlna 2023.
Eva Hauserová
Nebojme se mrtvých
Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové
Eva Hauserová
Nerůst: jak by to šlo udělat?
Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?
Eva Hauserová
Může za všechno kapitalismus?
Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?
Eva Hauserová
Dvě babičky na dovolené v Egyptě
Už delší dobu jsem opravdu silně toužila jet někam šnorchlovat a kochat se pozorováním podmořského života. K tomu jsou nejlepší korálové útesy, a ty máme relativně nejblíž v Egyptě.
Eva Hauserová
O indiánské spiritualitě
Kniha Opeřené slunce vás uvede do světa amerických prérijních indiánů, jejich spirituality a životního stylu, zcela neslučitelného s životním stylem „bílého muže“. Není to ale snadné čtení.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Pro mírové rozhovory s Ukrajinou nejsou důvody, řekl Kreml. Jednat odmítá i Kyjev
V současné době neexistují důvody pro mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, protože Kyjev...
KOMENTÁŘ: Jako figurky na šachovnici StB. Akce Skaut byla obří past na odboj
Premium Odboj, nebo provokace? Před pětasedmdesáti lety, v dubnu roku 1949, vrcholila u nás akce Skaut,...
Sociální nůžky se rozevírají. Češi chudnou, ač pracují, říká antropoložka
Minimální důstojná mzda pro rok 2023 činila 45 573 korun hrubého, vypočítala Platforma pro...
Precheza dostala novou pokutu za únik oxidu siřičitého, má zaplatit půl milionu
Přerovská chemička Precheza dostala za únik oxidu siřičitého do ovzduší v říjnu 2014 od České...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 380
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2104x
Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.