Může za klimatickou krizi uhlík, nebo ubývání vody?

7. 10. 2019 8:50:50
Minulý týden jsem byla na semináři slovenského ekologa Michala Kravčíka. Máme čtyři roky do kolapsu, říká. A nemá smysl řešit uhlíkovou stopu, ale jedině koloběhy vody v krajině.

Michal Kravčík je původem vodní projektant a na Slovensku i v Čechách proslul svými rozsáhlými realizacemi lokálních projektů na zadržování dešťové vody v krajině. Tyto programy vrcholily v letech 2010-2011 za podpory tehdejší premiérky Ivety Radičové, dnes se Kravčík ocitl stranou hlavního proudu realizací opatření proti povodním a suchu, snad proto – jak se domnívá – že jeho řešení jsou velmi levná, opírají se o místní komunity a nekynou z nich velké možnosti přivýdělků do vlastních kapes, česky řečeno „vejvaru“.

O jeho snahách se víc dočtete na webech www.ludiaavoda.sk a www.waterparadigm.org, v zásadě prosazuje posilování takzvaného malého vodního cyklu na úkor velkého. Staré vodní paradigma znělo „vodu je třeba co nejrychleji odvést pryč, protože jí máme nadbytek“, takže všechna dešťová voda ze střech a městských ulic šla rovnou do kanalizace, vlhká místa v krajině se meliorovala a vodní toky se napřimovaly a svíraly betonovými koryty. To posilovalo velký vodní cyklus a vedlo k tom, že voda rychle odtéká do oceánů a vrací se v podobě přívalových dešťů na pevninu, což působí střídavé záplavy a období sucha a vede k postupné proměně krajiny v poušť. Naproti tmu nové vodní paradigma zní „dešťovou vodu je třeba zadržovat v místě, kam spadla", což posiluje malý vodní cyklus, kdy se voda vypaří přímo na místě z vegetace a z vodních ploch a spadne v jemnějším dešti hned poblíž, a krajina tak zůstává vlhčí, „nasáklá“ vodou. To se ovšem děje, když je krajina dostatečně zarostlá zelení a jsou v ní mokřady, tůňky, jezírka, rybníčky, hrázky a svejly.

Michal Kravčík uvádí zajímavý údaj, že za posledních 70 let se planetárně ztratilo 30 000 miliard (čili 30 trilionů) kubíků vody z koloběhu sladké vody do moře, a hladina světových moří přitom stoupla o víc než 10 centimetrů. Tento proces můžeme zvrátit, kdybychom v krajině udržovali víc vlhkosti, tedy podporovali malý vodní cyklus. Bohužel děláme pravý opak, odlesňování pevniny v planetárním měřítku stále postupuje, a i u nás v Evropě, kde už lesy do jisté míry chráníme, stejně zabíráme stále víc ploch pro stavby, silnice a vybetonované plochy.

Slovo do pranice: sledovat uhlíkovou stopu je nesmysl

K napsání tohohle blogu mě vyprovokovalo Kravčíkovo tvrzení, že současnou klimatickou krizi je třeba řešit úplně jinak, než jak si my ekologové myslíme. Obsah oxidu uhličitého ve vzduchu je podle něj jen indikátor toho, co je špatně – podstata problému je v tom, že se z atmosféry především nad soušemi ztrácí voda. Odlesňování a dezertifikace souší je tedy podle něj jediným viníkem klimatických změn. Kdybychom odlesňování zastavili a trend obrátili – zachycovali v krajině vodu, osazovali ji dřevinami, posilovali malý vodní cyklus – neměli bychom s emisemi CO2 žádné problémy.

Jak je možné, že na to ekologové nepřišli a neprosazují to? Důvodem jsou podle Kravčíka opět peníze: dnes navrhovaná řešení snižování emisí CO2 vyžadují investice 5–20 % globálního HDP, kdežto náprava malého vodního cyklu by byla mnohonásobně levnější – a právě proto se do toho nikomu nechce! Přiznávám, že tomuhle Kravčíkovu argumentu nevěřím – mezi ekology převažují idealisté, které by v hledání pravdy jistě nezastavila ztráta vyhlídky na pořádný „vejvar“.

Celá věc mi pořád vrtá hlavou, nezdá se mi, že by jeho teze platila stoprocentně, ale předkládám to čtenáři k vlastním úvahám...

Pro a proti

Tak především vodní pára funguje také jako skleníkový plyn. Vysušování planety by z tohoto důvodu mělo vést k jejímu ochlazování – tento argument používají i klimaskeptici, samozřejmě opačně než Kravčík, třeba tady:

https://skepticalscience.com/arg_vapor_cz.htm, nebo tady: http://www.osel.cz/2587-vykacenim-lesu-proti-globalnimu-otepleni.html Na prvním z odkazů se tvrdí, že kdyby planeta byla úplně bez vody, emise CO2 by zvýšily teplotu jen o jeden stupeň, a právě vodní pára efekt ohřívání vzduchu zesiluje až na tři stupně při stejných emisích CO2. Také se tu říká, že atmosféra Země stále vlhne, což vypadá logicky – s ohříváním oceánů se do vzduchu vypařuje víc vody. Na druhém odkazu se tvrdí, že tmavé lesy pohlcují sluneční záření a tím jen zhoršují situaci.

Jenomže Kravčík přikládá důležitost tomu, že voda funguje jako „pufr“, zmírňuje extrémy a výkyvy teplot, protože – jak to známe z vlastní zkušenosti – při změně skupenství z kapalného na plynné ochlazuje své okolí, a naopak při mrznutí do sebe vstřebává velké množství energie, než se změní v led či sníh. Jisté je, že vzduch nad soušemi, zejména těmi odlesněnými, vykazuje daleko větší výkyvy teplot nežli vzduch nad oceány. A jak vody v atmosféře ubývá, souše se prohřívají víc a víc a graf těchto výkyvů – když je propojíme zprůměrovanou linií - nezadržitelně stoupá vzhůru. Důkazem je, že severní polokoule, kde je víc souší, je na tom hůř a led v Arktidě taje daleko rychleji než v Antarktidě (kde dokonce v Patagonii poněkud přibývá).

Michal Kravčík si je jistý, že kdyby se podařilo planetárně zvrátit trend oslabování malého a posilování velkého vodního cyklu – tedy kdyby byla krajina na většině souší zarostlá vegetací a vlhká a voda by v ní kolovala přímo v místě – neměli bychom s emisemi CO2 vůbec problémy. Tedy samozřejmě bychom měli problémy se škodlivými emisemi ze spalování uhlí, ale nikoli se skleníkovým efektem. Voda by všechno „vypufrovala“, i když odhlédneme od toho, že by bujná vegetace spotřebovala (sekvestrovala) daleko víc CO2.

Intuice mi říká, že to zčásti asi je pravda – ale nevěřím, že úplně. Nemám kapacitu na to, abych se ponořila do vyhledávání vědeckých studií a měření a snažila se zjistit, jak to s planetární vlhkostí v atmosféře doopravdy je. Co si o tom myslíte vy?

Autor: Eva Hauserová | pondělí 7.10.2019 8:50 | karma článku: 23.73 | přečteno: 1120x

Další články blogera

Eva Hauserová

Nebojme se mrtvých

Jak se lidé loučí se svými zemřelými blízkými? Způsoby, jakými to děláme – nebo neděláme – právě my v naší kultuře, nemusí vůbec být samozřejmé. Podrobněji se o tom dočteme v knize americké „mileniální Morticie“ Caitlin Doughtyové

4.10.2023 v 8:47 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 449 | Diskuse

Eva Hauserová

Nerůst: jak by to šlo udělat?

Neustálý hospodářský růst nás žene do slepé uličky a do vyčerpávání planetárních zdrojů, přesto pořád nějak neumíme uvažovat jinak. Jak by mohla v praxi vypadat radikální proměna k nerůstu?

2.10.2023 v 8:48 | Karma článku: 9.98 | Přečteno: 481 | Diskuse

Eva Hauserová

Vítejte v roce 2038

Chcete-li se ponořit do nočních můr týkajících se poměrně brzké budoucnosti a potvrdit si své nejhorší obavy z toho, kam spěje EU, přečtěte si právě vyšlou knížku Deník 3038.

11.9.2023 v 8:39 | Karma článku: 12.22 | Přečteno: 479 | Diskuse

Eva Hauserová

Může za všechno kapitalismus?

Vývoj naší civilizace vyvolává obavy: takhle to přece nemůže pokračovat dál! Mezi ekologicky smýšlejícími lidmi se objevuje názor, že za veškerý neblahý vývoj může kapitalismus. Opravdu?

14.8.2023 v 10:26 | Karma článku: 15.45 | Přečteno: 609 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 537 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
VIP
Počet článků 380 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2103

Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-3 a totéž jsem v letech 2014-2021 dělala s edicí brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.   

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...