Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nová koťátka

28. 05. 2017 9:16:45
Pořád jsme smutnili po Hustoušovi a neplánovali jsme další kočku nebo kočky – i když jsem obvykle doma mívala dvě až tři. Jak se dalo čekat, situace se náhle a radikálně změnila.

Opravdu jsem se ani neodvažovala pomyslet na pořízení koťátka. Co by tomu řekla naše plachá a teritoriální Mokoška, která má navíc už tak dost starostí s kočkami z okolí, co k nám pronikají a které taky částečně živíme, nebo je aspoň systematicky zmlsáváme, třeba s Otesanem nebo s Miluškou?

Nechávali jsme to být, ale samozřejmě jsem si pdovědomě myslela, že nějaké to koťátko z jarní dávky nás asi nemine. A taky že jo.

V úterý ráno byla Mokoška netypicky zoufalá. Tak se opravdu nikdy nechová! Pobíhala po bytě, mňoukala a žádná snídaně jí nebyla vhod. Nakonec rozrušeně vystřelila na zahradu a zmizela. „Co ta zoufalá kočka chce?“ říkali jsme si. Večer už jsme to věděli: měla zlé tušení. Na rozdíl od nás lidí, kteří jsme netušili nic.

Odpoledne jsem se vracela z nákupů a stavila jsem se ještě v naší místní vinotéce pro lahev čepovaného vína. Úplná náhoda, neudělala jsem to už několik měsíců. Majitelka mi ukázala fotky dvou koťátek na mobilu – jedno mourovaté, jedno černobílé a obě samozřejmě strašně roztomilá. Jejich sousedi je našli vyhozená na zahradě a její dorůstající dcery se jich na dva dny ujaly, ale trvale si je nechat nemůžou a už zítra je odvezou do útulku. Nechci je?

Začala jsem se kroutit. Copak já bych je chtěla... ale co na to naše kočka? A můj přítel? Kolísala a dusila jsem se ve vlastní šťávě ještě asi minutu, ale myslím, že to od začátku bylo jasné. Rychle jsem jen hodila domů nákup, vzala jsem přepravku, vrátila se do vinotéky a jely jsme pro koťata!

Po několika dnech strávených s novými koťátky vidím, že jsme měli opravdu štěstí. Kocourci jsou úžasní, nejsou vůbec plaší jako Mokoška s Hustoušem, jsou přítulní, hraví, čistotní a pěkně jedí (takže můj přítel zatím ani nemůže pořádně vysledovat, co jim chutná a co ne). Můj přítel mi zabránil je pojmenovat Porfirij Kapitonyč a Prochor Matvějevič nebo nějak podobně, tradici ruských jmen s otčestvem už jsme tedy bohužel opustili definitivně. Jmenují se Ambrož (ten černobílý, co vypadá, jako by chodil ve fraku) a Raúl (ten mourovatý, odvážnější a nezávislejší, co nám připomíná Raoula Schránila).

Mokoška byla samozřejmě zdrcená, na první dva dny zmizela a chodila se najíst jen v noci, ale včera už koťata pozorovala skepticky ze skříně a dnes dokonce z nízkého stolku v hale. Takže se s nimi nakonec vyrovná, i když je to pro ni bolestné a má onen charakteristický výraz „jak jste mi to mohli udělat?“. Vcelku se nám ulevilo, že neemigrovala úplně, i když je nám jí líto. Zato další kočky, které si u nás pomalu obsazovaly teritorium, především tedy Otesan a Miluška, se očividně stáhly.

Psát na počítači je teď skoro nemožné, kocourci mi pobíhají po klávesnici a každou chvíli na mě na monitoru vyskočí okénko oznamující kupříkladu „Na dotaz pqqqqqx nebylo nic nalezeno“, nebo monitor zhasne úplně, protože mi ho vypli. Takže jednou rukou vyťukávám text a druhou odrážím kocourky, jako kupříkladu zrovna teď.

M nzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýuzýíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéíéu

- tohle byl Ambrož.

Takže vítejte do rodiny, Ambroži a Raúle, a doufám, že nám vydržíte ve zdraví aspoň těch obvyklých patnáct šestnáct let, kterých se naše kočky obvykle dožívají.

Autor: Eva Hauserová | neděle 28.5.2017 9:16 | karma článku: 29.35 | přečteno: 667x

Další články blogera

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 301 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 430 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 285 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 282 | Diskuse

Další články z rubriky Hobby

Martina Mičková

Na každý týden v roce jeden výtvarný nápad

Nápadů není nikdy dost. S malými dětmi je nutnost mít zásobu aspoň takovou, kolik je týdnů v roce. Našla jsem ji.

5.9.2017 v 22:03 | Karma článku: 6.88 | Přečteno: 245 |

Martin Faltýn

Touste, touste, touste... kdo si do tě kousne

Povídání o "toustování" jsem sice zařadil do rubriky Hobby a soukromé Když doma vaří muž, ale recepty tady žádné nečekejte. Jenom, co se semele, když člověk dělá tousty na cesty.

31.8.2017 v 12:38 | Karma článku: 10.64 | Přečteno: 309 | Diskuse

Tereza Špetlíková

Střihněte si na šaty!

Kdo by to neznal. Nic správně nesedí, nikde nemají to, co zrovna chci, ačkoliv jde přeci o úplně jednoduchý střih, tady se mi nelíbí vzor nebo barva, tohle je zase z hrozného materiálu... a pak přichází spásný nápad. Co kdybych...

4.8.2017 v 7:56 | Karma článku: 13.09 | Přečteno: 700 | Diskuse

Tomáš Houška

Manifest pijáka kávy

Mám rád dobrou kávu. To je problém, protože míst, kde mi ji připraví, je tuze málo. Po Praze kromě čaovny U legionáře tak dva tři další podniky a to je vše. Nemáte náhodou cukrárnu, bar nebo kavárničku? Pak by to bylo pro vás.

11.7.2017 v 9:35 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 501 | Diskuse

Jiří Mitáček

Jak jsem si pořídil „motůčko“….

Cože, nevíte co to je? Vysvětlím pro kutilské laiky... Je to takové normální kolečko, alias trakař, které má přídavný elektromotor a dokáže s Vámi drandit bez námahy ve skoro jakémkoli použitelném výškovém převýšení.

14.6.2017 v 11:20 | Karma článku: 21.49 | Přečteno: 802 | Diskuse
VIP
Počet článků 284 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2531
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.