Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Potulky Lipskem

13. 05. 2016 8:41:49
Hledali jsme nějaký nepříliš náročný turistický cíl na nepříliš prodloužený víkend. Když máte jeden nebo dva dny času, je Lipsko hodně příjemné místo, kde můžete neuspěchaně „pobejt“ a leccos zajímavého uvidět.

Název města je skutečně slovanský a původně odvozený od lípy. Na první pohled je tu všechno hodně podobné Čechám, sem tam zahlédnete panelák jako vyloupnutý z totáče a vizuálně bych saské lidičky hemžící se v ulicích nepoznala od našich, zatímco takoví Bavoři a i Rakušáci se mi zdají v sobě mít cosi starosvětsky usedlého a důstojného. Možná je tu přece jen větší příměs lidí z jiných kultur, běžně vidíte muslimské šátky a asiatské obličeje, a proti Praze ohromné množství cyklistů.

Z našeho penzionu jsme tramvají dojeli rovnou do centra k hlavnímu nádraží. To je v Lipsku vskutku monumentální, asi tak pětkrát větší, než byste ve zhruba půlmilionovém městě čekali. Centrum samo je kompaktní a snadno je za půl hodinky obejdete, historické domy se tu (jako všude v Německu vzhledem k válečným škodám) střídají s novodobou výstavbou, příjemné je velké množství pěších zón s cukrárnami a kavárnami, ulice jsou propojeny pěknými historickými pasážemi. Z tramvaje jsme na fasádách pozorovali barvitá grafiti, většinou neagresivního naivistického typu, zobrazující kytičky, tučňáky, obrovskou sýkorku a podobně.

Co se týče památek, hodně se nám líbila stará radnice na hlavním náměstí (Markt), v jejíchž historických sálech a v nově upraveném podkroví sídlí úžasné městské muzeum, no a pak kostely: Nikolaikirche s půvabným pastelově vyvedeným interiérem v odstínech makronek a se sloupy připomínajícími stromy a nedotčeně gotický Thomaskirche, kde působil J. S. Bach a jeho fanoušci mu tam chodí položit květiny na hrob. V Lipsku je vůbec hodně památek na různé skladatele (Mendelssohn, Wagner, Schumann...) a jejich fanoušci si je určitě pěkně užijí.

Z moderní architektury mi připadal nejzajímavější komplex univerzity, svižně kombinující novodobé a historické prvky a skýtající pohodyplné prostory pro posedávání a vstřebávání atmosféry. Na nádvoří mě nadchlo uskupení starých van a barelů osázených zelení, které na mě působilo vskutku permakulturně.

Dlouho jsme se kochali obrazy a sochami v úžasné moderní galerii výtvarného umění (Museum der bildenden Künste), což je krychlovitá stavba se skleněnou fasádou jen pár kroků od hlavního náměstí. Hvězdou je tu Max Klinger, symbolistně secesní umělec, schopný naprosto ohromujících a fantastických úletů (asi jako kdyby Alfons Mucha experimentoval s LSD).

Co se v průvodcích nezdůrazňuje, ale nám to připadalo ohromně zajímavé a působivě autentické, je museum Stasi přímo v bývalých prostorách této instituce, se zbytky kancelářského vybavení včetně hnusného linolea, se shromážděnými pomůckami k odposlouchávání a špiclování a s nejrůznějšími památkami na socialistické časy. Muzeum je na okraji historického centra, jmenuje se Runde Ecke Memorial Museum a najdete je na www.runde-ecke-leipzig.de.

Naopak jsme si nechali ujít asi nejslavnější položku ze seznamu lipských památek – Volkerschlachtdenkmal, památník bitvy národů, v níž byl 1813 poražen Napoleon. Ale to byla od nás spíš lenost, protože i tahle stavba je svým způsobem krásná a symptomatická pro období počátku 20. století, kdy bylo podle všech známek Lipsko v největším rozkvětu a překypovalo bohatstvím.

Co se týče jídla, typické buřty (Bratwurst) jsou trochu útokem na žlučník, ale pěší zóny v centru se hemží pizzeriemi a zahlédla jsem tu i veganskou restauraci, takže myslím, že po kratším hledání si nakonec vybere každý.

Autor: Eva Hauserová | pátek 13.5.2016 8:41 | karma článku: 28.73 | přečteno: 518x

Další články blogera

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 7.34 | Přečteno: 186 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 6.68 | Přečteno: 202 | Diskuse

Eva Hauserová

Nová koťátka

Pořád jsme smutnili po Hustoušovi a neplánovali jsme další kočku nebo kočky – i když jsem obvykle doma mívala dvě až tři. Jak se dalo čekat, situace se náhle a radikálně změnila.

28.5.2017 v 9:16 | Karma článku: 27.44 | Přečteno: 601 | Diskuse

Eva Hauserová

Sbohem, Hustouši

Dnešní blog bude smutný, o kočičí eutanazii. Den před Velkým pátkem, zrovna třináctého, jsme museli dát Hustouše uspat.

17.4.2017 v 9:05 | Karma článku: 35.92 | Přečteno: 921 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marie Kubešová

Za krásami jihozápadní Anglie - Bath

Při cestě po jihozápadní Anglii nelze vynechat jedno z nejhezčích anglických měst Bath. V současné době má kolem 90 000 obyvatel, ale ročně ho navštíví, kromě déle pobývajících turistů, zhruba 3,8 milionu jednodenních návštěvníků.

24.6.2017 v 17:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 75 | Diskuse

Martina Pixová

Bari - divoký Jih

Chtěla jsem psát o krásách a divokosti Jižní Itálie. Ale poslední den v Bari, hlavního města Apulie, jsem byla okradena a tak nemám fotky, kterými bych krásu doložila, ani aparát, abych pořídila nové. Zbývá tedy jen ta divokost.

24.6.2017 v 17:40 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 129 | Diskuse

Tomáš Flaška

České dráhy - nekonečný zmar

Párkrát se svezete a obdivujete komfort. Průvodčí se velice vylepšili. Ochota, úsměvy. Ale pak zase jednou narazíte a zjistíte, že se toho zase až tak moc nezměnilo.

24.6.2017 v 11:38 | Karma článku: 27.25 | Přečteno: 760 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet Čertovou brázdou

Protože už panuje letní atmosféra, vydal jsem se na další pěší výlet tentokrát do Posázaví. A to přímo do samotného města Sázava. A pak lesy stále na sever. Kopíroval jsem tak prastarou cestu zvanou Čertova brázda.

24.6.2017 v 4:57 | Karma článku: 15.52 | Přečteno: 343 |

Jan Tomášek

Frankfurt 1998

„Podle fotek to tam vypadá jako někde v Atlantě“ projevoval nadšení kámoš, se kterým jsme se chystali do nejameričtějšího města Německa, ne-li celé Evropy.

23.6.2017 v 22:20 | Karma článku: 6.60 | Přečteno: 193 | Diskuse
VIP
Počet článků 282 Celková karma 19.35 Průměrná čtenost 2537
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.