Rok 1938 dětskýma očima: cesta časem zpátky

Román britské autorky Ruth Boswell Nějaká vzdálená země vám nejen poskytne velmi plastický a dojímavý vhled do předválečného světa, ale také vám umožní daleko lépe proniknout do toho, jak historicky vypadaly vztahy mezi Čechy a Němci, nebo jak v Čechách žily asimilované židovské rodiny.

 “Nějaká vzdálená země” - možná poznáváte úryvek ze známého citátu britského ministerského předsedy Nevilla Chamberlaina poté, co uzavřel s Hitlerem Mnichovskou dohodu. Zdůvodňoval tak, že obětování Československa je přijatelnou cenou za zachování míru v Evropě. Právě tato slova ve své době vyvolala v duších Čechů nesmírnou hořkost, zklamání a deziluzi. Ruth Boswell bylo v té době osm let, ale mnichovské události se jí vtiskly hluboko do paměti. Snad i proto, že tolik ovlivnily její vlastní život.

Ruth Boswell žije od roku 1939 v Británii a stala se známou televizní a filmovou producentkou a scénáristkou. Své dětské zážitky teprve po letech ztvárnilav beletristické podobě. V únoru 1939, jen několik týdnů před německou okupací, ji rodiče poslali samotnou do Anglie k příbuzným, a tím jí nepochybně zachránili život. Její matka opustit Československo nemohla a zahynula v koncentračním táboře. Příběh zčásti vnímáme očima dětské protagonistky Anny a tyto pasáže jsou tím působivější, že jde nepochybně o autentické vzpomínky. Stejně tak se projevuje i vizuální zaměření autorky – jednotlivé scény na sebe navazují jako v napínavém filmu, a filmová podoba by příběhu určitě slušela.

Pronikneme tedy do života partičky dětí na pomezí pražských čtvrtí Vinohrady a Žižkov, jejichž dobrodružství vzdáleně připomínají Rychlé šípy – až na to, že v dusivé atmosféře války na spadnutí si děti hrají na budování krytu a vojenské ošetřovny a hromadí zásoby potřebné k přežití. Celá země se připravuje na válku, plynové útoky a bombardování, a vyostřují se také vztahy mezi dětmi různých národností. Na Anninu partu neustále útočí skupina nacisticky laděných německých dětí, která pozná, že Anna je židovka, a vybírá si ji za oběť šikany. Čeští kamarádi ji ale chrání.

Střih na rodiče protagonistky – a vnímáme matčiny úzkosti a obavy z nejisté budoucnosti, její zlé předtuchy, ale i naději, že všechno přece jen dobře dopadne, vždyť kdo by si dokázal představit hrůznou realitu, která následovala... Nový střih na Liberec – tehdy Reichenberg – do života místní nacistické honorace, mezi kterou se Annin židovský otec úspěšně pohybuje. Ovšem jen dokud nevyjde najevo jeho “méněcenný” původ, pak události naberou rychlý spád... A další střih: malá Anna odjíždí sama vlakem do Londýna, maminka ji ujišťuje, že ji bude brzy následovat, ale to se už nepodaří.

Zápletka je složitější, ale nebudu ji prozrazovat – jen ujišťuji, že příběh je velmi napínavý.

Osobně mě zaujal jeden aspekt tohoto vyprávění - pozdější generace si už vůbec nedokáží představit, jak tehdy ve skutečnosti vypadaly vztahy mezi Čechy, Němci a Židy. Jestliže se dnes na ně někdo snaží aplikovat současná měřítka politické korektnosti, s reálnou dobovou situací se to úplně míjí. Konkrétně: lidé měli daleko silnější pocity příslušnosti k vlastnímu národu než dnes, daleko reálnější a hmatatelnější bylo jakési kolektivní vědomí nebo, chcete-li, i reálná “kolektivní vina”. Němci opravdu ve své většině Čechy pohrdali a špatné vztahy kořenily hluboko v minulosti. Dnešní móda rozněžňovat se nad osudy odsunutých Němců, litovat je a narážet jejich odsun na kopyto dnešních “multikulti” a politicky korektních hledisek může fungovat jen jako vyjádření k dnešním problémům - ale bohužel pomýlenými prostředky, protože podle mého nejlepšího přesvědčení naprosto nemáme právo jednání tehdejších lidí soudit. Stejně tak může čtenáře překvapit i to, s jakou samozřejmostí se židovská holčička, jejíž mateřštinou byla němčina, identifikovala s českým národem a češstvím. Román Ruth Boswell vám zkrátka umožní, abyste se do tehdejších poměrů naplno vžili – bez jakýchkoli tezí a poučování, prostě jen na základě vnímaných reálií.

Tuto knihu jsem překládala a dostala jsem se k tomu netypickým způsobem. Rodiče mého přítele jsou totiž Češi žijíci dlouhá léta v Londýně a Ruth Boswell je jejich sousedka. Právem se domnívala, že její kniha by měla pravděpodobně větší čtenářský ohlas v Čechách než v Anglii, a obrátila se na ně, zda neznají nějakého překladatele do češtiny. Znali.

Rukopis mě strhl a brzy jsme s Ruth našly i ideálního vydavatele, nakladatelství Argo.

A tak knížka spatří už v nejbližších dnech světlo světa. Ruth Boswell přijíždí na její křest do Prahy a já se moc těším na osobní setkání.

 

 

Autor: Eva Hauserová | neděle 5.10.2014 8:52 | karma článku: 13,86 | přečteno: 605x
  • Další články autora

Eva Hauserová

Nebojme se mrtvých

4.10.2023 v 8:47 | Karma: 12,53

Eva Hauserová

Nerůst: jak by to šlo udělat?

2.10.2023 v 8:48 | Karma: 10,35

Eva Hauserová

Vítejte v roce 2038

11.9.2023 v 8:39 | Karma: 12,22

Eva Hauserová

Může za všechno kapitalismus?

14.8.2023 v 10:26 | Karma: 16,04

Eva Hauserová

O indiánské spiritualitě

17.4.2023 v 8:11 | Karma: 7,51

Eva Hauserová

Zápisky infantilní babičky

22.12.2022 v 8:33 | Karma: 15,67

Eva Hauserová

Půda očima permakultury

9.11.2022 v 9:13 | Karma: 12,37

Eva Hauserová

Temná ruská chapadla

16.8.2022 v 9:51 | Karma: 29,70

Eva Hauserová

V Dubaji na EXPO 2020

14.3.2022 v 7:57 | Karma: 12,11
  • Počet článků 380
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 2104x
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, v současnosti přírodní zahradnice a ekoložka, www.hauserova.cz. Jako editorka jsem vymyslela a dala dohromady Encyklopedii soběstačnosti 1-3 a totéž jsem v letech 2014-2021 dělala s edicí brožurek Klíč k soběstačnosti, viz e-shop na www.permakulturacs.cz. Radím s plánováním a osazováním nízkoúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Mé minikurzy přírodního zahradničení najdete na www.naucmese.cz.

Pokud byste chtěli dostávat můj měsíční permakulturně-ekologický zpravodaj Permatruhlík, nebo pokud byste mi chtěli cokoli sdělit, pište na evahauserova@gmail.com.