Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vepřová pečínka a ekologické svědomí

24. 05. 2014 9:27:29
Když jsem se poprvé doslechla o spolku s názvem Přátelé vepřové pečínky, trochu jsem se vyděsila. Pohybuji se spíše v prostředí městských ekologů, kteří inklinují k vegetariánství až veganství a zabíjení zvířátek odmítají. Pak jsem ale změnila názor...

Duší sdružení Přátelé vepřové pečínky je farmář a všeuměl (skoro bych řekla lidový mudrc) Zdeněk Polanský, který hospodaří velice přírodním způsobem na čtyřech hektarech v Pístině na Třeboňsku. Loni jsme jeho usedlost navštívili a vyhodnotili jako ukázkový permakulturní projekt – viz ekomapa sdružení Veronica tady: http://www.veronica.cz/ekomapa/#k=ostatni_permakultur

Na jeho pozemcích v praxi uvidíte, jak vypadá takzvaný „jedlý les“ (pod tímhle často používaným anglicismem se skrývá takový pestřejší ovocný sad s více patry vegetace a více funkcemi), zeleninové a bylinkové polykultury (tedy opak běžných monokultur), a také jak se dají zdařile propojovat a provazovat toky energií, živin a materiálů mezi zvířaty a rostlinami, rybníky, loukami a záhony, mezi domem a okolím.

No a na této farmě žijí šťastná prasátka – užívají si venkovní výběhy, s potěšením se sluní, rochní v blátě, rýpají v zemi, nebo se skrývají v bujné vegetaci. Je jasné, že do ekosystému patří, jsou jeho součástí, spotřebovávají rostliny a nějaké drobné živočichy a zase pozemek hnojí a provzdušňují. Podobně využívá prasata asi nejslavnější evropský permakulturní farmář Sepp Holzer, který hospodaří v rakouských Alpách.

No dobrá. Ale jak je to s tou nejchoulostivější otázkou – samotným zabíjením?

Nejlépe to objasní citát z webu Přátel vepřové pečínky; následující pasáž obsahuje nejen recept na bezstresovou porážku selete, ale i podnět k občanskému tlaku na politické změny, což je pro Zdeňka Polanského typické a je to další věc, kterou připomíná zmiňovaného „sedláka rebela“ Seppa Holzera, který rovněž brojí proti veškerému omezování, regulacím a byrokracii:

„Recept na Lahůdkové dietní škvarky ze selete pořízeného z domácího, přírodního, ekologického nebo permakulturního chovu.

Nejprve si pořídíme živé sele z některého z výše uvedených chovů. Jednoduší by bylo pořídit si trochu syrového sádla, ale v řeznictví sádlo ze selete neseženete a přímo od chovatele nemůžete, neboť to NENÍ V SOULADU SE ZÁKONEM. Myslím, že je tomu přesně naopak, a to sice, že ZÁKON NENÍ V SOULADU SE ZÁJMY A POTŘEBAMI OBČANŮ, a proto je nutno zákony změnit. Takže si pořídíme živé sele, které nejprve nakrmíme suchým osoleným a okořeněným šrotem, nebo chlebem apod., abychom mohli provést bezstresovou porážku. Když už má sele pořádnou žízeň, napojíme ho pivem nebo vínem, nejlépe množstvím, které snese, a zhruba do hodiny můžeme začít s vlastní porážkou. Sele sotva stojí na nohou, a tak nepotřebujeme ani asistenci další osoby, ťukneme ho paličkou do hlavy, ihned vykrvíme a dále pokračujeme jako u klasické domácí zabijačky. Chceme-li na něco použít krev, nemusíme mít obavy z dvou až tří promile alkoholu v krvi selete, neboť ten se při zpracování vypaří. Syrové sádlo, které jsme i s kůží stáhli ze selete, dáme vychladit, aby se nám dobře stahovalo z kůže, a zbytek , tj. celé sele bez kůže, použijeme podle jiného receptu. Po stažení z kůže sádlo nakrájíme na kostky a do zlatova vyškvaříme. Škvarky konzumujeme ještě teplé, nejlépe s osolenou ředkví, a zapíjíme dobrým pivem, přičemž diskutujeme o Přátelích vepřové pečínky.“

Není maso jako maso

Vegetariánství a tím spíše veganství obecně snižuje naši ekologickou stopu a tím je velice prospěšné – velký díl orné půdxy a tím i spotřebované nafty a umělých hnojiv věnujeme na krmení pro zvířata, kterými se tyto rostliny musí „propasírovat“, abychom měli svoji každodenní porci masa. Sama jsem byla v dospívání několik let vegetariánka a můj mladší syn je vegetarián celoživotní a nijak mu to nevymlouvám. V podstatě jsem ale dospěla k tomu, že když si dáte maso svátečně a když nepochází ze „zvířecího koncentráku“, není na tom nic špatného.

Pro objasnění rozdílu mezi masem, které běžně koupíte v supermarketu, a masem od ekofarmáře na závěr ještě jeden citát z webu Přátel vepřové pečínky (PVP):

„V celé Evropě novodobí kněží v bílých pláštích nadiktovali všem všežravým prasátkům jednu jedinou suchou kaši složenou ze čtyř druhů obilovin, jedné bílkoviny a syntetických vitamínů a přídatných látek. K tomu čistou vodu. Představme si ten život my stejně všežraví lidé a k tomu chlívek tři krát tři metry. Co nám prasátka provedla, že je tak trestáme. Neměli bychom jim být vděčni za ty pochoutky, co nám dávají? Vůbec se nedivím dietologům a dnologům ( lékař léčící dnu), že nám maso nedoporučují. Podívám-li se však do permakulturního chovu, vidím výběhy pět arů na jedno prasátko, sto dvacet druhů krmných rostlin, pět druhů živočichů mimo to, co si narejou, a mimo čaj. Taková prasátka mají přirozenou imunitu, nemají zvýšený cholesterol, maso z nich nepotřebuje tolik solit a kořenit a to vše se pochopitelně projeví na zdraví jedlíka vepřového masíka, a ten již tuší o čem je PVP.“

Autor: Eva Hauserová | sobota 24.5.2014 9:27 | karma článku: 16.27 | přečteno: 1242x

Další články blogera

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 238 | Diskuse

Eva Hauserová

Nová koťátka

Pořád jsme smutnili po Hustoušovi a neplánovali jsme další kočku nebo kočky – i když jsem obvykle doma mívala dvě až tři. Jak se dalo čekat, situace se náhle a radikálně změnila.

28.5.2017 v 9:16 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 619 | Diskuse

Eva Hauserová

Sbohem, Hustouši

Dnešní blog bude smutný, o kočičí eutanazii. Den před Velkým pátkem, zrovna třináctého, jsme museli dát Hustouše uspat.

17.4.2017 v 9:05 | Karma článku: 36.47 | Přečteno: 934 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jiří Jurčák

Selský rozum

Proč věřím více instalatérům a uklizečkám, než mnohým vysokoškolsky vzdělaným "elitám". Třeba dnes mne zaujali švédští vědci. Přišli na to, že nejlépe zachráníme svět, pokud budeme mít méně dětí. Jak jednoduché!

13.7.2017 v 22:12 | Karma článku: 29.85 | Přečteno: 1122 | Diskuse

Jan Tichý

Přiletěl ke mně černý čáp

Vzácného čápa černého jsem už jednou v životě viděl. Dceři bylo asi devět let, byla na skautském táboře v Doubici v Labských pískovcích.

10.7.2017 v 7:56 | Karma článku: 11.07 | Přečteno: 187 | Diskuse

Petr Mrňka

Kladivo ERU zabíjí malé solárníky.

ERU zadělává na další velkou kauzu ve fotovoltaice. Připravuje podklady pro kontrolu ústící v možný postih stovek malých výrobců. Kdo to zaplatí?

3.7.2017 v 12:31 | Karma článku: 14.18 | Přečteno: 651 | Diskuse

Dana Bočková

Čipování psů je dobrá věc a funguje, odpolitizujme toto téma a zbavme ho hysterie

Bohužel čipování psů bylo schváleno v době různých nepopulárních buzerací a represí a ne zrovna v optimální podobě, i tak jsem za to vděčná. Níže rozeberu proč a podíváme se spolu i na námitky veřejnosti.

3.7.2017 v 11:02 | Karma článku: 16.96 | Přečteno: 460 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 | Diskuse
VIP
Počet článků 282 Celková karma 15.65 Průměrná čtenost 2540
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.