Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Proč se vždycky těším do Brna

5. 02. 2013 14:36:12
Mezi Pražáky a Brňáky údajně existuje jakási rivalita nebo nevraživost, byť spíše humorně laděná. Mě to nějak míjí a v Brně vždycky cítím až hmatatelnou atmosféru pohody.

Samotným Brňákům asi jejich mluva připadá normální a neutrální, ale mně už jejich intonace evokuje milé lidi: je jakoby zpěvavější a brněnský akcent je celkově měkčí, hlavně měkká i znějí skutečně tence. Spisovné tvary slov navíc evokují jakousi vzornou mirkodušínovitost a dříve či později dojde v řeči i na tu pověstnou folklórní šalinu, na což vyloženě čekám. – Hrůza mě ovšem obchází, když si představím, jak asi na Moraváky působí naše pražština: dohaduji se, že opravdu hnusně („hnusňá“), jako póvl mezi všemi akcenty a dialekty („mezy fšema akcentamá a dyjalektamá“).

Nejlepší je na Brně ovšem místní komunita, tedy společenství, které je určitě sevřenější a propojenější v obou oblastech, kde se pohybuji, to znamená mezi literáty a mezi ekology. Jednak je to dáno velikostí města, kde se lidé z určitého okruhu většinou znají osobně, a jednak a především tou úžasnou místní atmosférou, která lidi tolik nepohání směrem k výkonu, zisku, soutěživosti, dominanci či konzumním metám a která dovede ocenit jako velice výraznou a významnou hodnotu samo setkávání, sdílení a společnou zábavu a legraci. V Praze určitě také najdete spoustu zajímavých akcí, lidé se tu setkávají a cosi společně tvoří a sdílejí, ale je to roztroušenější, jedna skupinka neví o druhé, lidé jako by pořád někam spěchali a nestíhali a pro většinu z nich jako by příjemné setkávání nepatřilo k životním prioritám.

To Brno je jiné. Opakovaně jsem byla unešená tím, jak vděčné publikum se schází třeba na Měsíci autorského čtení a jak pozorně hltá i těžce stravitelné filozofické či lyrické pasáže textů. Pánové od literatury se zdrobnělými jmény – Minařík, Řehořík, Balaštík – působí dojmem naprosto čistokrevných a upřímných nadšenců, kteří možná mají v Praze nějaké protějšky, ale nevybavuji si je. Zdá se mi, že pokud si chcete v nějaké kavárně či vinárně pořádně a neuspěchaně podiskutovat o literatuře, spíš se vám to povede v Brně než v Praze.

Relaxovaná a pohodyplná atmosféra panuje i v brněnských ekologických organizacích, které daleko víc než ty pražské fungují na základě spontánního shlukování lidí, kteří nejenže chtějí něco dokázat, ale rozhodně u toho zažít i zábavu. Právě v Brně udílejí Děti Země Ropáka, a v Brně existuje Verdis, amatérský divadelní spolek ochránců přírody z Veroniky, který uvádí kusy jako Jeňýček, Mařekla a ekostařenka, Liška Tupouška a podobně. Pak jsou tu Nesehnutí, kteří kombinují agendu ekologickou a sociální a provozují velice živou, řekla bych „terénní“ formu feminismu, zatímco pražský feminismus mi přece jen připadá jaksi akademičtější a úředničtější.

Brno je kromě toho i hezké, nebo má aspoň četná hezká místa. Má se k Praze podobně jako Glasgow k Edinburghu – industriální drsnější město oproti cukrátkové atrakci pro turisty. Velmi příjemné jsou třeba Pisárky na kopci nad výstavištěm, nebo vila Tugendhat a okolí, a vůbec v Brně najdete spoustu zeleně a kopců s kouzelnými vyhlídkami. Co se týče památek, před lety jsem vzala do Brna své tehdy malé děti, které právě procházely morbidním obdobím, takže si skvěle užily temné zážitky typu Špilberku s kasematy a kapucínské hrobky s mumiemi.

Tedy nechtěla bych vyvolat dojem, že my Pražáci jezdíme pozorovat Brňáky jako folklorní objekty, nebo dokonce jako nějaký exotický přírodní kmen; ačkoli kdoví... Za sebe bych spíš brněnskou atmosféru přirovnala ke svérázným lázním, kde vás odnaučí spěchat a převedou vás na modus pomalejšího a veselejšího užívání života.

Autor: Eva Hauserová | úterý 5.2.2013 14:36 | karma článku: 24.41 | přečteno: 1568x

Další články blogera

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 301 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 430 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 285 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 282 | Diskuse

Další články z rubriky Brno

Šárka Bayerová

Hodně pamatují... (nejen fotoblog)

Boží muka, venkovní kříže, kaple, kapličky, sochy a sošky svatých patronů. Na Šumavě jen tak tak přežily...

12.9.2017 v 9:20 | Karma článku: 19.15 | Přečteno: 376 | Diskuse

Jaroslav Mílek

Armáda a stát.

Chceš-li mít mír, musíš mít silnou armádu. Téměř všechny státy na světě mají svou armádu Mít armádu, lépe řečeno ozbrojený sbor způsobilý bránit státní svrchovanost, či územní celistvost, je jedním ze základních atributů státu.

31.8.2017 v 11:19 | Karma článku: 7.93 | Přečteno: 164 | Diskuse

Ruth J. Weiniger

Píšu článek

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipisici elit, sed eiusmod tempor incidunt ut labore et dolore magna aliqua. Ut enim ad minim veniam, quis nostrud exercitation ullamco laboris nisi ut aliquid ex ea commodi consequat. Quis

29.6.2017 v 14:17 | Karma článku: 5.08 | Přečteno: 148 | Diskuse

Jaroslav Dittrich

V Brně hoří cirkus a ohrožuje město!

Tentokrát bych si dovolil začít můj článek krátkým pohledem do historie, leč pro město Brno a jeho polozelenou vládnoucí koalici je tento pohled aktuální a zároveň je důrazným varováním před jejím dalším působením na radnici.

26.6.2017 v 21:00 | Karma článku: 19.03 | Přečteno: 801 | Diskuse

Lucie Gavendová

Není už černá a bílá. Jen šedá.

. Už je to chvíle, kdy jsem byla přesvědčená o "pravdě" a realitě. Zrodilo se spoustu nových životů a spoustu toho zemřelo. Stejně, jako se ve mě probudila nekonečná láska. A bariéry slov a pocitů zmizely v zapomnění.

26.6.2017 v 15:31 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 203 | Diskuse
VIP
Počet článků 284 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2531
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.