Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konečně rozumné vědecké slovo o rozdílech mezi muži a ženami

6. 04. 2011 8:55:53
V časopise New Scientist jsem našla seriózně vědecky rozebráno, jak je to s psychickými či mentálními rozdíly mužů a žen. Pravda je – jak už tomu často bývá – někde uprostřed. Nejsme ani rozdílní tak propastně, jako bychom pocházeli z jiných planet, ani stejní až natolik, že by se všechny rozdíly daly setřít výchovou.

Téma vrozených rozdílů mezi muži a ženami, tedy nikoli rozdílů fyzických, ale psychických, vyvolává velké emoce. Protože pokud přiznáme, že opravdu rozdílní jsme, neospravedlňovalo by to rozdílný životní program pro muže a ženy, rozdílné vzdělání, profesní dráhu a možná i různá práva? – Odpověď zní tak, že podle mého názoru nemusí zastánce rovnoprávnosti popudit: ano, rozdíly existují, ale nejsou natolik výrazné, aby ospravedlňovaly rozdílné zacházení s dívkami a chlapci, nebo s muži a ženami. A rozdíly vzniklé vlivem výchovy či kultury jsou daleko větší než rozdíly podmíněné biologicky.

Začněme u známé skutečnosti, že chlapci a dívky si vybírají odlišné hračky. Tohle nelze vysvětlit pouze a jen výchovou, čili kulturní indoktrinací. Dokonce u mláďat kočkodanů platí, že samečci dávají přednost autíčkům, i když k tomu nebyli ani v nejmenším vedeni. A dívky s hormonální poruchou, kvůli které mají zvýšenou hladinu testosteronu, dávají přednost autíčkům také. Obvyklá výchova tyto vrozené preference samozřejmě ještě posiluje.

Nikoho z nás nezaráží, že muži jsou v průměru vyšší než ženy; přitom ale můžeme najít mnoho vysokých žen a malých mužů, takže naprosto neplatí, že každá žena by musela být menší než jakýkoli muž. No a u duševních rozdílů je to velmi podobné. Statistické rozdíly existují, ale zcela generalizovat nelze. Rozdíly v psychice a v chování jsou přitom většinou menší než rozdíly v tělesné výšce. Preference pro klukovské nebo holčičí hračky patří k nejvýraznějším rozdílům, chlapci jsou dále o něco agresivnější, mají lepší prostorovou představivost a víc asertivity, dívky mají zase lepší schopnost empatie, jemné motorické dovednosti, pohotovost vnímání a jazykové schopnosti, zatímco žádný rozdíl není v matematických schopnostech.

Biologické základy rozdílů

Vrozené rozdíly, které patrně ovlivňují chování, existují jak v hladinách hormonů, tak ve stavbě mozku. Výzkum na laboratorních potkanech ukázal rozdíl ve stavbě amygdaly, části mozku důležité pro zpracovávání emocionálních a sociálních podnětů. U samiček amygdala obsahuje o 30 – 50 % více gliových buněk, zatímco mozky samečků mají zase vyšší hladinu endokanabinoidů – přirozeně produkovaných molekul, stimulujících stejné nervové okruhy jako marihuana. Když ale vědci dali den starým samičkám potkanů injekci endokanabinoidu, po třech dnech nalezli v jejich amygdalách stejný podíl gliových buněk, jaký mají samečci. Tyto samičky si teď hrají stejným způsobem jako mladí samečci, to znamená o 30 – 40 % víc než běžné samičky, a mají raději drsnější pohybové hry.

Hlavní rozdíly ve stavbě samčího a samičího potkaního mozku mají vesměs své paralely u lidí. Vědci věří, že všem savcům jsou společné nervové mechanismy, tvořící základy chování výhodného pro přežití. Přesto nevíme jistě, zda podobné neurobiologické procesy jsou příčinou rozdílného stylu hraní u dětí.

Rozdíly jsou sexy

Vědci vypozorovali celkem logickou zákonitost: čím vzdálenější je dané chování nebo daný psychický rys od všeho, co souvisí s naší reprodukcí, tím méně výrazné jsou rozdíly mezi pohlavími. Takže genderová identita a sexuální orientace je u mužů a žen opravdu výrazně odlišná - je jen málo mužů, kteří se pokládají za ženy, a naopak; podobně existuje poměrně málo homosexuálů. U rysů jako je schopnost empatie nebo asertivita už jsou ale rozdíly spornější. Tyto rozdíly hodně závisí na výchově a tradiční výchova je posiluje, ale při jiné výchově by se situace dala velmi snadno změnit.

Za hlavní činitele rozdílů mezi pohlavími byly vždy pokládány pohlavní hormony, tedy testosteron a estrogeny. Ve skutečnosti se ale účinky hormonů a genů ovlivňují navzájem a projevují se v uspořádání a funkcích mozku a tím pak v chování. Prostředí, v jakém dítě vyrůstá, může navíc vyvolat určité chemické modifikace DNA, odpovídající za produkci různých látek, čili vždycky jde o kombinaci vrozených a získaných vlastností. Mozek je orgán, který si během života neustále „přeformátováváme“.

Tak kde jsou meze emancipace?

Rozdíly mezi samci a samicemi mají evoluční kořeny. Souvisí to s rozdílnou rolí v reprodukci a nejnápadněji asi s atraktivitou pro opačné pohlaví (typickým příkladem je nepraktický paví ocas). Stejnou roli – zaujmout opačné pohlaví – má mužská soutěživost, kterou pozorujeme v 90 % tradičních lidských společenství. Amazonský kmen Jivaro jde natolik do extrému, že se navzájem povraždí 60 % jejich mužů. Ti zbylí ale „berou všechno“. V industriálních společnostech se soutěživost týká především peněz. Jenomže tam, kde si ženy začínají samy vydělávat a dělat kariéru, přestává tenhle mechanismus aspoň zčásti fungovat. A já podotýkám – i když tohle už v New Scientistu neřešili – že možná nezačíná fungovat mechanismus zrcadlový, to jest, že by vydělávající a kariérně úspěšná žena získávala atraktivitu pro muže. Právě v tomhle vidím vůbec největší bariéru emancipace. Můžeme pobízet holčičky, aby se chtěly stát prezidentkami, astronautkami, neurochirurgyněmi nebo nukleárními fyzičkami, a ono to skutečně je v jejich silách. Jenomže ta sladká odměna, která čeká nejúspěšnější chlapečky v podobě zvýšené atraktivity pro opačné pohlaví, holčičkám bohužel nekyne. Což ony intuitivně tuší a dál sní o dráze hereček, modelek nebo kadeřnic, protože pak budou mít daleko větší výběr partnerů. Do jaké míry se i tohle dá ovlivnit výchovou, asi nikdo neumí odhadnout.

Ať je to jak chce – uzavřu opět s New Scientistem – stejně jako v moderních společnostech respektujeme diverzitu všeobecnou, měli bychom respektovat i diverzitu genderovou, což znamená, že bychom nikoho neměli nutit k zachovávání genderových stereotypů. Ať už následky téhle svobody pokládáme za příjemné a pozitivní, nebo ne.

Autor: Eva Hauserová | středa 6.4.2011 8:55 | karma článku: 25.16 | přečteno: 4197x

Další články blogera

Eva Hauserová

Ostrovy uprostřed civilizace

Jak tak jezdíme po různých permakulturních projektech, navštívili jsme i jeden ostrovní systém. To je dům naprosto nezávislý na okolí, co se týče inženýrských sítí, na jaké jsme z civilizace zvyklí.

5.9.2017 v 8:05 | Karma článku: 12.17 | Přečteno: 301 | Diskuse

Eva Hauserová

S malým Felixem do Kadaně

Vůbec poprvé jsem se se svým vnoučkem vypravila na dvoudenní výlet. Užila jsem si to a doufám, že on taky!

24.7.2017 v 8:29 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 430 | Diskuse

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 12.98 | Přečteno: 285 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 10.53 | Přečteno: 282 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Trest nebo výsměch?

A je to jenom výsměch samotné oběti, a nebo snad celé společnosti? Asi oboje, nebo nevím.................................

20.9.2017 v 16:17 | Karma článku: 32.40 | Přečteno: 1090 | Diskuse

Viktorie Beso

No, byl to porod!

Podruhé je to prý brnkačka. Pokud tím někdo myslel brnkačku na nervy, tak potom ano. Zrození druhého potomka byl totiž Texaský masakr motorovou pilou.

20.9.2017 v 10:57 | Karma článku: 36.11 | Přečteno: 2873 | Diskuse

Lucie Horská

Dokonalé místo k seznámení? Existuje.

Tohle je článek pro vás, moji milí single, kteří už fakt nechcete být single, ale narážíte jen na nevhodné partnery, podivné existence a individua k životu naprosto nepotřebná, ač sexuálně třeba i velice šikovná.

20.9.2017 v 8:54 | Karma článku: 23.91 | Přečteno: 867 | Diskuse

Michaela Vaščíková

První pomoc - vždyť jde o moc 22. díl

Omrzliny ​vznikají vystavením nechráněné části těla chladnému zevnímu prostředí. Vznikají nejčastěji na okrajových částech těla. - prsty, nohy, uši, brada

20.9.2017 v 7:07 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 56 | Diskuse

Iva Marková

Jedné babičce a jedné mamince

Ahoj babi! Občas na tebe myslím... bylo mi čtrnáct, když jsi zemřela. Vzpomínám na tebe jako na ženu, která

19.9.2017 v 21:21 | Karma článku: 13.67 | Přečteno: 460 | Diskuse
VIP
Počet článků 284 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2531
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.