Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kam se poděli gentlemani?

4. 04. 2011 12:53:08
Proč dnešní muži nepovstanou ze židle, když do místnosti vstoupí dáma? A co je horšího, proč vás leckdy ani nepozdraví a klidně vás ignorují?

U čerpací stanice chci umýt sklo auta, sahám po kbelíku se stěrkou, ale ouha! Mladík v kožené bundě je rychlejší, kbelík mi pod nosem ukořistí rychlým chňapnutím a jde si mýt svého teréňáka. Zůstanu na něj zírat. Mám za ním jít a vyjádřit politování, že využil mrštnosti svého atletického svalstva k tomu, aby předběhl ženu ve věku své matky? Nějak se mi do toho nechce. Mám takové tušení, že by vůbec nepochopil, vo co mi jako gou. Takže jen trpně čekám, až je hotov a kbelík je zase volný.

Nezbývá mi než doufat, že moji synové takové věci nedělají, i když přiznávám, že jsem jim výslovně nenatloukala do hlavy poučky typu „k ženě mějte úctu“ a „dámě dávejte vždy přednost“. Mlhavě tuším, že snad pouštějí ženy do dveří, občas jim pomohou do kabátu a vědí, že by je měli pozdravit jako první. Určitě ale nepovstanou ze židlí, když do místnosti vstoupí dáma. To už vůbec zažívám velmi zřídka, snad u některých tradičně vychovaných vzdělanců, tuším že konkrétně to dělá spisovatel Ivan Klíma. Dobře, to tedy nepožaduji.

Jenže nedávno se mi kupříkladu stalo, že jsem vstoupila do kanceláře jedné spisovatelské organizace, slušně jsem pozdravila, ale dva starší přítomní pánové, tuším literární kritici, mě zcela ignorovali a pokračovali úplně nerušeně v hovoru, jako bych tam vůbec nebyla. No, možná že je omlouvá vysoký věk, zhoršený zrak a nedoslýchavost. Ale jelikož jsem tam šla chystat pořad k MDŽ, zahlodalo ve mně podezření, že jsem si to možná vykoledovala tím svým feminismem. Ano, tak to my současné ženy máme častěji: když se k nám muži chovají hulvátsky, klademe si otázku, zda jsme si to náhodou nezpůsobily samy svou emancipovaností. Třeba muže od gentlemanství aktivně odrazujeme. Vzkazují muži svým chováním nám ženám, že tedy máme, co jsme chtěly, ale že si tedy máme tu emancipaci vyžrat se všemi důsledky? Samotní muži se často vymlouvají stylem “jo, já ti podržím dveře a ty mi vrazíš facku, jako to dělají ty bláznivé Američanky”, třebaže tohle podle mě patří do říše urbánních mýtů a v životě jsem neviděla Američanku, natož Češku, která by udělala něco podobného.

Můžu říct, že když už bych si musela vybrat, rozhodně bych nevyměnila svoji svobodu a rovnoprávnost za to, že mi muži budou poskytovat drobné úsluhy. Jenže otázkou je, zda skutečně máme na výběr jen z těchto dvou možností. Doufám, že ne! Milé pozornosti si můžeme prokazovat vzájemně, my na oplátku třeba můžeme nejen obdařit onoho muže úsměvem, ale třeba i uvařit kafíčko, pokud to nepovede ke stavu, kdy budeme v zaměstnání pouze vařit kafíčka a poskytovat další servis, zatímco pánové budou o důležitých věcech rozhodovat sami bez nás.

Pak je tu možnost, že ztráta gentlemanství s emancipací tak moc nesouvisí. Třeba za to může období totáče, které společenskou uhlazenost totálně vygumovalo. Jenže pravděpodobnější je, že se to netýká jen postkomunistických zemí a spíš jde o všeobecné rozvolnění veškerých pravidel, takže dnes už ani neexistuje jednotný návod, jak se správně chovat. Nevychovanost konečně bují úplně stejně u mužů jako u žen.

Dobře, ať je to jak chce, slevuji tedy k tomu nejzákladnějšímu a nejpodstatnějšímu. Stačí mi obyčejná lidská slušnost, které člověk nabývá intuitivně nebo empatií, nikoli studiem příruček a lekcemi společenské výchovy. Upřímně řečeno, pomáhání do kabátu stejně moc nezvládám, když mi ho někdo přidržuje, obvykle nemůžu najít rukávy, trapně se do něj zamotám a daleko šikovněji si ho navlíknu sama. Jsem ochotná přehlížet i takové detaily, jako kdo pozdraví první, hlavně že pozdraví vůbec. Buďme prostě ohleduplnými lidmi a na světě bude hned o něco líp.

Autor: Eva Hauserová | pondělí 4.4.2011 12:53 | karma článku: 40.81 | přečteno: 10936x

Další články blogera

Eva Hauserová

O stromech trochu příliš populárně

Kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů je prý světovým bestsellerem. Pro mě bylo poněkud těžké se do ní začíst, a to pro její pouťově-vyvolavačský tón. Přitom její obsah vůbec není špatný!

23.6.2017 v 8:49 | Karma článku: 10.03 | Přečteno: 232 | Diskuse

Eva Hauserová

EKO a EZO

Pozoruju, že často bývají sdružovány a spojovány činnosti a záležitosti orientované ekologicky a „ezotericky“. To dávám do uvozovek, protože definice ezoterična může být různá. Každopádně: proč se to vůbec děje?

22.6.2017 v 8:17 | Karma článku: 9.06 | Přečteno: 240 | Diskuse

Eva Hauserová

Nová koťátka

Pořád jsme smutnili po Hustoušovi a neplánovali jsme další kočku nebo kočky – i když jsem obvykle doma mívala dvě až tři. Jak se dalo čekat, situace se náhle a radikálně změnila.

28.5.2017 v 9:16 | Karma článku: 27.88 | Přečteno: 619 | Diskuse

Eva Hauserová

Sbohem, Hustouši

Dnešní blog bude smutný, o kočičí eutanazii. Den před Velkým pátkem, zrovna třináctého, jsme museli dát Hustouše uspat.

17.4.2017 v 9:05 | Karma článku: 36.47 | Přečteno: 934 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Aneta Nováková

Bolelo to!

Nechtěla jsi to! Bolelo to, ale nikdy jsi neřekla ne. A mlčení prý znamená souhlas. Pocity bezmoci tě pronásledují dodnes.

23.7.2017 v 19:40 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 118 | Diskuse

Alice Kopřivová

Jak jsem dojila peřiny!

Když nemáte na chalupě přístřešek na auto, když trošku víc zaprší a když vás to prostě "nemine":...a v noci to s vámi vibruje!

20.7.2017 v 18:56 | Karma článku: 15.61 | Přečteno: 517 | Diskuse

Mirka Pantlíková

První zájezd do kapitalistické ciziny

Dnes již není pro nás problémem vypravit se na dovolenou kamkoli ve světě. Samozřejmě jen tam, kam nám naše finance dovolí... Dávno je doba, kdy nám to dovoleno nebylo.

20.7.2017 v 13:57 | Karma článku: 12.19 | Přečteno: 705 | Diskuse

Aneta Nováková

Budeš šlapat chodník!

Jsem pro něj něco jako cvičená opička nebo pes, který musí poslouchat na slovo. Jen on ví, co je pro mě nejlepší.

19.7.2017 v 19:33 | Karma článku: 21.90 | Přečteno: 3235 | Diskuse

Kateřina Kostrůnková

Romská dívka mi zbořila předsudky

O tom, že i já mám své předsudky a jak lehce se dají zbourat, jsem se nedávno přesvědčila na vlastní kůži. Při banálním zákroku v nemocnici jsem se setkala s romskou dívkou, která podstupovala umělé přerušení těhotenství.

18.7.2017 v 15:52 | Karma článku: 32.15 | Přečteno: 2380 | Diskuse
VIP
Počet článků 282 Celková karma 15.66 Průměrná čtenost 2540
Spisovatelka, publicistka, překladatelka na volné noze, původně bioložka, www.hauserova.cz.Pořádám dílny tvůrčího psaní, viz www.tvurci-psani.cz, a také radím s pořizováním téměř bezúdržbových přírodních zahrádek, viz www.prirodni-zahradky.cz. Pracuji v neziskovce Permakultura (CS), viz www.permakulturacs.cz.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.